Dobronín

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351 v listině Ješka Ptáčka z Pirkštejna. Ves tak patřila k střítežskému panství, které do roku 1365 vlastnili pánů z Lipé, po nich panství převzali Lichtenburkové. V roce 1410 přešel majetek na Jana z Leskovce, který obci udělil roku 1441 právo odúmrti. Johann z Pirkštejna daroval tři dobronínské dvory polenskému kostelu, aby tak hradil náklady spojené s udržováním věčného světla. V roce 1467 Trčkové z Lípy koupili střítežský statek i s Dobronínem. Od roku 1483 se za majitele počítal Zich Kobík z Opatova, který zároveň byl vlastník Německého Šicndorfu. V letech 1486–1515 obec vlastnil Hynek Boček z Kunštátu a na Polné, poté se ves vrátila pod majetek Trčků z Lípy. Jan starší Trčka z Lípy prodal roku 1536 Dobronín a Střítež Jihlavě, vyjmuty byly statky čp. 16, 26, 27 a 28, které až do 19. století náležely polenskému panství. V roce 1720 byla zřízena jedna učebna školy v domě čp. 37. o deset let později panství přešlo na litoměřického biskupa Mořice Adolfa, vévodu ze Sachsen-Zeits. V roce 1748 majetek zakoupili hrabata z Palmů. Roku 1840 od zadlužených Palmů panství koupil kníže Karel Hohenzollern Sigmaringen.

V roce 1851 byla v Dobroníně postavena zděná škola. o pět let později v původní části Německý Šicndo

Dne 5. května 1945 na zdejším nádraží stál naložený německý vlak a vojenský vlak z Vratislavi. Ten den byl ustaven revoluční národní výbor v čele s Peregrínem Bernardem. Vzhledem k následnému odsunu obyvatel německé národnosti, válečným zmatkům a nástupu komunismu v únoru 1948 se na tyto události zapomnělo.

Domy po odsunu německých obyvatel po druhé světové válce v roce 1945 byly přiděleny českým osídlencům. Dne 14. prosince 1948 Zemský národní výbor rozhodl o sloučení obcí Dobronín a Německý Šicndorf do jednoho celku pod názvem Svobodín, ten 8. ledna 1950 ministerstvo vnitra změnilo na úřední název Dobronín–Střelecká. V roce 1951 místní sportovci založili sportovní oddíl TJ Jiskra Dobronín, V roce 1954 byl v lese Obora zřízen muniční sklad. V roce 1955 založeno JZD Dobronín. K pojmenování Dobronín se obec vrátila v roce 1960. Od roku 1961 obec spadá pod okres Jihlava. V roce 2010 byla uzavřena pobočka Domova důchodců Ždírec. policie v srpnu 2010 nalezla 109 lidských kostí. Den po zahájení vykopávek sem dobronínští občané Milan Litavský a Jiří Kazatel umístili třímetrový dřevěný kříž, který neznámý pachatel mezi 15. a 16. březnem 2011 zničil. V druhém hrobě v lokalitě u železničního viaduktu přes Zlatý potok archeologové nalezli ostatky tří osob. V červenci 2011 na místě zničeného kříže na Budínce Milan Litavský vztyčil nový – čtyřmetrovou konstrukci z traverz a červeně natřeného dřeva. Na základě porovnání DNA z kostí obětí a pozůstalých v Německu bylo identifikováno jedenáct osob. Pohřeb dvanácti nalezených obětí se uskutečnil 15. září 2012 na Ústředním hřbitově v Jihlavě, neboť zastupitelstvo obce Dobronín odmítlo uložení ostatků na místním hřbitově. V říjnu 2013 státní zastupitelství po několikaletém prošetřování případ Budínka odložilo.

Pamětihodnosti

• Kaple stojí mezi dvěma stromy na levé straně silnice druhé třídy č. 348 na Štoky. Stavba není datována, ale je o ní zmínka ve farní kronice obce Ždírec z roku 1836. Mohutná stavba s obdélníkovým půlkruhověuzavřeným půdorysem a nikami pro sochy má oplechovanou střechu a hrubou bílou omítku. V interiéru se nachází obrazy a socha Panny Marie. Kulturní památkou se kaple stala před rokem 1988.