Ždírec

obec, 443 obyvatel k 1.1.2014, 10,3573 km2
znak Ždírec
Ždírec

Památky

  • Kostel svatého Václava stojí na vyvýšeném místě uprostřed obce. Vznikl na místě původního chrámu, který zde stál již ve 14. století. V roce 1890 svatostánek vyhořel, v letech 1893–1898 jej v pseudogotickém slohu vybudoval stavitel Josef Šupich. Je to jednolodní objekt s pětibokým závěrem. Uvnitř se nachází malby s výjevy ze života svatého Václava a starobylé varhany. U původního dřevěného kříže, který přečkal požár z roku 1890, se nachází pamětní deska se vzpomínkou na zavražděné Němce v lokalitě Budínka. Kulturní památkou se stal 3. května 1958.
  • Barokní sousoší svatého Jana Nepomuckého pochází z roku 1743, kdy ho z pískovce vytvořil Václav Viktor Morávek. Stojí na okraji parku před kostelem. Po pravém boku svatého Jana stojí anděl držící kříž s pozlaceným Kristem. Na levé straně jsou tři andělíčci, kteří drží kartuši s pozlaceným reliéfem Panny Marie, která má na klíně Ježíška. Socha je z pískovce. Kulturní památkou se stala 3. května 1958. Koncem července 2011 vandalové v nočních hodinách ze sousoší odlomili část se třemi anděly. Sochu v roce 2012 zrenovoval a vrátil do původního stavu akademický sochař Otakar Marcin.
  • Socha svatého Antonína Paduánského pochází z roku 1753. Žulová barokní socha se nachází při rozcestí Střítež–Měšín. Svatý Antonín oděný do mnišského roucha drží v pravé ruce Ježíška a v levé knihu. Památku znehodnocuje nepůvodní malá hlava světce dodaná v 80. letech 20. století. Rovněž patří mezi díla polenského sochaře Václava Morávka. Kulturní památkou se stala 3. května 1958.
  • Budova domova důchodců vznikla v roce 1926 na místě selských usedlostí č. p. 42 a 43. Uprostřed centrální budovy se nachází zrušená kaple Panny Marie, která tak dodnes připomíná své zakladatelky – sestry Klimentovy ze Spolku svatého Františka. Na zahradě domova se nachází bronzová plastika dívky s názvem „Úcta stáří“. Z architektonického hlediska zaujme svým štítem, čtveřici trojúhelníkových vikýřů a šestibokou věžičku kaple Panny Marie.
  • Dům č. p. 40 je zajímavý z architektonického hlediska. Jako poslední připomíná bohatě štukované zdobené štíty, které dříve lemovaly náves. Ovšem i na tomto domě je z větší části zdobení přestavbami znehodnoceno. Kulturní památkou se stal 3. května 1958.
  • Hřbitov se nachází při severním výjezdu z obce směrem na Polnou. Lemuje jej zídka pocházející z 

    Historie

    Počátky

    Původní osada se slovanským osídlením vznikla patrně již ve 12. století. Vesnice patřila do první kolonizační vlny Jihlavska. Podle jednoho z původních názvů Žďárek lze usuzovat, že prvotní osada byla založena vnitřní kolonizací na panenské půdě. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233. Touto konfirmační listinou prodával biskup Robert jihlavský kostel sv. Jana Křtitele, který do té doby patřil řádu německých rytířů v Humpolci. Majetek koupil Želivský klášter za sto hřiven stříbra. Spolu s kostelem prodal i právo vybírat desátek od třinácti obcí, mezi nimiž figuruje i Ždírec, který tak do té doby patřil k desátkovým vsím jihlavského kostela. V průběhu 13. století byla obec osidlována německými kolonisty a na dlouhou dobu se stala vsí německou. I proto obec náležela k Jihlavskému jazykovému ostrovu.

    Středověk a novověk

    Ve 14. století se dostala pod střítežské panství, které v roce 1346 vlastnili páni z Lípy. Ti roku 1365 panství prodali Lichtenburkům. Kolem roku 1410 přešla do držení Leskovců z Haslavy. Majitel panství Jan z Leskovce byl katolík a silně zaměřený proti husitům. V roce 1411 zrušil svým poddaným právo odúmrti a zavedl znovu poddanské povinnosti a práva. Od Leskovců ji roku 1520 získali Trčkové z Lípy. Jan Trčka z Lípy Ždírec s dalším majetkem 25. dubna 1536 prodal městu Jihlava celkově za 5 500 kop grošů. Dne 21. června 1625 Ždírec koupil císařský rychtář Jan Haidler z Bukové. Z jeho majetku přešel Ždírec v roce 1678 k panství střítežskému a poté štockému. Pachtové z Rájova osadu koupili roku 1683 po smrti Arnošta Ferdinanda Heidlera. Od roku 1725 patřila Ludvíku Filipovi ze Sinzendorffu, který ji o deset let později předal litoměřickému biskupovi Mořici Adolfovi, vévodovi ze Sachsen-Zeits. Roku 1748 se obec ocitla pod správou hrabat z Palmů. Od roku 1840 vlastnil obec kníže Karel Hohenzollern-Sigmaringen.

    V roce 1859 byl postaven vodovod z Weberovy studny do kašny u budovy č. p. 42, kde v současnosti sídlí domov pro seniory. Vodu pohánělo nejprve větrné kolo a poté trkač. V horní části obce stála druhá kamenná kašna, do které tekla voda samospádem. V letech 1869–1880 pod správu Ždírce patřily Heroltice. Největší požár v historii Ždírec zpustošil 19. března 1890. Vyhořelo 28 hospodářských usedlostí (přibližně třetina obce) včetně kostela a fary. Roku 1899 tu vznikl hospodářský spolek. V roce 1901 zde působily sbor dobrovolných hasičů a spořitelní a záložní spolek.


Oficiální web obec Ždírec:
www.obeczdirec.cz

PSČ Ždírec: 588 13

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí