Světlá nad Sázavou

Historie v datech

• 1207 První písemná zmínka o Světlé, která náležela vilémovskému klášteru.
• 1343 Kostel světelský povýšen arcibiskupem Arnoštem z Pardubic na kostel farní.
• 1363 Dle spisů kláštera jmenován opat Ondřej patronem kostela.
• 1365 Světelský kostel náležel k německobrodskému děkanátu.
• 1381 Bratři Petr a Domoslav z Lipničky věnovali světelskému kostelu oltář svaté Kateřiny.
• 1385 Pan Albert ze Šternberka pánem na Světlé.
• 1392 Hrabě Štěpán ze Šternberka vystavěl tzv. šternberskou část zámku.
• 1417 Ves a panství připadlo opět vilémovskému klášteru.
• 1420 V okolí Světlé, Lipnice a Německého Brodu povstala sekta Orebitů.
• 1421 Následkem rozboření vilémovského kláštera spadla Světlá i panství do majetku krále.
• 1423 Husité táhli kolem Světlé nad Sázavou při výpravě na Moravu.
• 1429 Světlou i s panstvím převzal v držení Mikuláš I. Trčka z Lípy.
• 1435 Mikuláš I. Trčka z Lípy, majitel Světlé, koupil Lipnici a Německý Brod.
• 1436 Mikuláš I. Trčka z Lípy koupil Habry.
• 1453 Mikuláš I. Trčka z Lípy zemřel a zanechal tři syny: Buriana, Zdeňka a Mikoláše. Světlá i s panstvím se stala majetkem nejstaršího syna Buriana I. Trčky z Lípy.
• 1457 Burian I. Trčka z Lípy, pán na Světlé, jmenován nejvyšším zemským písařem království Českého.
• 1469 Burian Trčka z Lípy zemřel a odkázal Světlou i s panstvím svým synům Mikolášovi a Melchisedekovi Trčkovi z Lípy.
• 1497 Mikuláš II. Trčka z Lípy samostatným pánem na Světlé.
• 1506 Prostřední zvon darován světelskému kostelu Mikulášem II. Trčkou z Lípy.
• 1509 Mikuláš II. Trčka z Lípy zemřel, po něm následoval jeho syn Mikuláš III. Trčka z Lípy jako pán na Světlé.
• 1515 Mikuláš III. Trčka z Lípy zemřel a zanechal Světlou s ostatními panstvími synu svému Buriánu II. Trčkovi z Lípy.
• 1522 Burián II. Trčka z Lípy zemřel a byl pochován v kostele lipnickém. Po něm následoval v držení Světlé Jan I. Trčka z Lípy.
• 1525 Jan I. Trčka z Lípy se oženil s Kateřinou ze Šellenberku.
• 1540 Jan I. Trčka z Lípy zemřel a jeho nástupcem v držení Světlé stal se Burian III. Trčka z Lípy.
• 1562 Císař Ferdinand povýšil Světlou na městečko (nikoliv na město) a udělil jí povolení ke konání výročních a týdenních trhů.
• 1567 Postaveno tzv. trčkovské oddělení světelského zámku a zřízeno jako lovecký zámek. Burian udělil měšťanům právo pečetit červeným voskem a daroval jim pozemky s lesem u Lán, důchod z jarmarečného, z koňských trhů, z obecní váhy a z prodeje soli.
• 1569 Velký zvon byl darován světelskému kostelu od Buriana Trčky.
• 1577 Burian III. Trčka z Lípy koupil Novou Ves a připojil ji ke Světlé.
• 1578 Burian III. Trčka z Lípy založil ve Světlé špitál pro pět chudých měšťanů a současně zde založil školu.
• 1591 Burian III. Trčka z Lípy, pán na Světlé zemřel a odkázal majetek svůj svému synu Janu Rudolfovi, svobodnému pánu Trčkovi z Lípy.
• 1594 Jan Rudolf, svobodný pán z Trčků zemřel, po něm následuje jeho bratr Maximilián, svobodný pán z Trčků.
• 1604 Jan Rudolf II., svobodný pán z Trčků, císařský rada, komoří, zemský sudí a místodržící v Čechách převzal Světlou od svého otce Maximiliána z Trčků jako pán na Světlé, Lipnici, Ledči, Opočně, Smiřicích, Žlebech a České Kamenici. Týž daroval městu 58 jiter 1283 2/6 □ pozemků a potvrdil v celém obsahu privilegia města Světlé.
• 1610 Jan Rudolf II. z Trčků povýšen do stavu českých pánů.
• 1629 Jan Rudolf II. z Trčků, pán na Světlé, jmenován říšským hrabětem.
• 1631 Jan Rudolf II., hrabě z Trčků jmenován českým hrabětem.
• 1633 Jan Rudolf II., hrabě z Trčků zprostil Světlou roboty a daroval městu některá práva.
• 1634 Po smrti své manželky a po pádu svého syna Adama Erdmanna v Chebu odkázal Jan Rudolf Trčka kšaftem dne 2. července Světlou s Lipnicí, vesnice Čáslavské, Studenec, Větrný Jeníkov a Žleby, Petru Vokovi Švihovskému z Ryzmberku, Ladislavu Burianovi, hraběti z Valdštejna, a Matyáši Ferdinandovi, hraběti Berkovi z Dubé. Od statku světelského a ledečského odkázal Trčka důchody z Hamrů železných světelskému kostelu na hřbitově (kde jeho rodiče, bratři a jiní příbuzní odpočívali a on sám chtěl spočinout).
• 1635 Jan Rudolf Trčka po své smrti (29. září 1634) v roce 1635 byl obviněn pro rozličná veliká provinění spáchaná proti císaři a jeho statky připadly vládě (fisku).
• 1636 Panství světelské bylo od vlády odhadnuto na 253 452 zl. šejn. a přenecháno hraběti Ladislavu Burianovi z Valdštejna proti zapravení dluhu p. 60 000 zl., dědicům po knížeti Donu Aldobrandini, p. 100 000 zl., Adamovi, hraběti z Papenheimu, p. 20 000 zl., Brunovi, hraběti z Mansfeldu, úhrnem za 230 000 zl.
• 1639 Nájezdy Švédů, kteří se v kraji objevili poprvé na podzim a 16 Banérových oddílů přepadlo 13. listopadu Lipnici. Zničili městské opevnění, vydrancovali městečko, ale hrad nedobyli.
• 1645 Špitál světelský byl znovu vystavěn a nesl tento nápis: „Tento jest dům chudých, neodvracej tváře od nich. Léta páně po narození Krista Pána 1645.“
• 1648 Švédové opustili Lipnici a kraj teprve po uzavření vestfálského míru v roce 1648, přičemž veškerou nashromážděnou kořist odvezli s sebou.
• 1667 Podíly na Světlé a světelském panství připadly Marii Huscheine, roz. baronce Geran, Theodorovi Mültzerovi z Rosenthalu a baronu Vernierovi.
• 1672 Panství světelské i s městem Světlou koupil hrabě Jan Rudolf Rabatta, svobodný pán z Dornberku, pán na Světlé a Tisu, majitel pluku kyrysníků a generalvachtmistr.
• 1679 Jan Rudolf, hrabě Rabatta prodal Světlou s panstvím i se statkem Vrbicí Janu Kašparovi, svobodnému pánu z Montány.
• 1686 Světlou a panství koupil Jan Bartolemeus, svobodný pán z Vernierů, a jeho choť Marie Rosalie.
• 1704 Světlou s panstvím koupil hrabě Karel z Pöttingu, pán na Lipnici a Habrech.
• 1714 Největší povodeň na Sázavě.
• 1722 Město a panství Světlou koupil hrabě František Antonín Černín.
• 1737 Hrabětem Černínem byla vystavěna zadní část světelského zámku (strana východní).
• 1743 Hrabě František Antonín z Černínů, majitel města a panství Světlé, zemřel a v držení panství následovala jeho vdova, hraběnka Antonie z Černínů, rozená hraběnka z Kumburku, paní na Drhovli, Čížově a Sedlci.
• 1748 Město i panství Světlá přešla v majetek Filipa, hraběte Kolovrat-Krakovského, a jeho choti Barbory, hraběnky z Kolovratů.
• 1758 Farní kostel ve Světlé byl povýšen na děkanský chrám.
• 1760 Hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský, syn zemřelého hraběte Filipa Kolovrata, převzal, poté co byl prohlášen za plnoletého, od své matky světelské panství a statek Vrbici.
• 1765 Varhany ve světelském kostele byly postaveny kutnohorským varhanářem J. Horákem za cenu pr. 400 zl.
• 1773 Hrabě Kolovrat odevzdal panské brusírny na granáty brusičům k svobodnému používání, a ponechal jim zároveň kapitál pr. 6000 zl. k provozování.
• 1774 Do Světlé byly zavedeny a zde sázeny první brambory.
• 1775 Jako všude, vypukly i zde nepokoje mezi sedláky kvůli robotní povinnosti.
• 1782 Bylo zavedeno dolování na stříbro u Dlužin a Nového Dvora hrabětem Kolovratem, pracovat začalo 11 horníků a důl byl nazván „Štolou Leopoldovou“.
• 1786 V tomto roku stávalo již 10 brusíren na sklo ve Světlé a Březince.
• 1791 Hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský nařídil dekretem ze dne 14. ledna, že jeho světelští úředníci a služebníci musí své syny kvůli naučení se německé řeči poslat do ciziny.
• 1795 Světelská radnice byla postavena.
• 1792 V lese u Rosinova byla zřízena obora pro černou zvěř.
• 1796 Ve Světlé byla založena takzvaná granátnická společnost.
• 1800 Dosavadní hřbitov u světelského kostela byl zrušen a nový byl založen za Světlou u Březinky. V tomto roku byla také ve Světlé udělena Markusi Seewaldovi první koncese ke zřízení úplného obchodu se smíšeným zbožím.
• 1805 Následkem srážky mezi bavorským vojskem a rakouskými kyrysníky u Habrů utrpělo velmi i obyvatelstvo ve zdejší krajině.
• 1809 Zřízena vojenská nemocnice ve zdejším zámku.
• 1810 Zemřel hrabě Kolovrat-Krakovský.
• 1813 Byla vystavěna silnice ze Světlé do Humpolce.
• 1817 Městečko Světlá a velkostatek světelský přešly vyrovnáním ze dne 5. srpna na Františka Josefa Zichy z Vaszoniköe.
• 1821 Walpurga, starohraběnka ze Salm-Reifferscheidtů, se stala výměnou svého panství Dioszegh v Uhrách za Světlou majitelkou panství i města Světlé.
• 1822 Jan, starohrabě ze Salm-Reifferscheidtů, c.k. podplukovník, převzal panství Světlou za vklad 700 000 zl. v.m. dědictvím po matce.
• 1825 Kamenickým mistrem Schlesingerem byla postavena kašna na světelském náměstí.
• 1833 Silnice ze Světlé do Habrů byla stavěna panstvím společně s obcemi.
• 1834 Světelský špitál musel být téměř celý přestavěn.
• 1843 Ve zdejším zámku byly uvnitř provedeny značné opravy.
• 1847 František Josef ze Salm-Reifferscheidtu převzal po smrti svého otce Jana, starohraběte ze Salm-Reifferscheidtů, dne 19. května světelské panství.
• 1850 Dle nového rozdělení Čech na sedm krajů byla Světlá a území bývalého světelského panství přiděleno k Pardubickému kraji, pod okres Ledeč nad Sázavou.
• 1855 Světlá byla následkem rozdělení Čech na třináct krajů přidělená kraji Čáslavskému.
• 1860 Kostelní věž musela být kvůli zchátralosti své horní části podepřena trámovým lešením.
• 1864 Byla zrušena plavba dřeva po Sázavě do Prahy.
• 1866 Dne 8. července vtrhla do Světlé první divize pruské armády pod svob. Pánem z Kernsteinů, omezila se však a nepožadovala rekvizice menáže a krmiva pro koňstvo.
• 1867 Začala stavba severozápadní dráhy.
• 1869 Začala přestavba světelského zámku.
• 1870 J. O. starohrabě František Salm-Reifferscheidt rozšířil své statky u Světlé přikoupením Habrů.
• 1879 Na světelském kostele a děkanství byl provedeny značné opravy.
• 1881 Světelský špitál byl kvůli zchátralosti celé stavby rozbořen a podle stavebního plánu architekta Linsbaura stavitelem J. Zemanem nákladem 7960 zl. 97 kr. znovu vystavěn.
• 1887 František, starohrabě ze Salm-Reifferscheidtů, 26. prosince 1887 umřel a panství zdědila jeho sestra Johanna, vdova po hraběti Josefu Osvaldu I. Thun-Hohensteinovi.
• 1892 Panství zdědil hrabě Josef Osvald II. Thun-Hohenstein/Salm-Reifferscheidt, syn hraběnky Johanny Thun-Hohensteinové.
• 1913 Zámek i panství převzala Pozemková banka.
• 1914 Zámek koupil továrník Richard Moravetz.
• 1937 Usnesením vlády Československé republiky udělen status města.
• Druhá světová válka – Umístěna kasárna německé armády.
• 1945 Zámek převzal československý stát a sloužil zprvu jako kasárna armády, později jako učňovské středisko mládeže.
• 1950 Zámek pronajat Státní pojišťovně, v části zřízeny byty.
• 1952 V zámku zřízeno středisko pracujícího dorostu (ve vernierovské části).
• 1960 Zámek převzalo ZOU (zemědělské odborné učiliště), jako nástupce učňovské školy. Státní pojišťovna budovu opustila. Brzy poté došlo k rozsáhlým vnitřním rekonstrukcím a od té doby sloužil potřebám školství, část budovy je muzeem Světelska (stav v roce 2011).
• 1980 Pod Světlou jako místní část patří Benetice.
• 2013 Město prodalo zámek rodině Dégermée.
• 2022 Zámek odkoupil hoteliér a vinař Jiří Marian.

Pamětihodnosti

• Zámek Světlá nad Sázavou
• Kostel svatého Václava na náměstí
• Židovský hřbitov ve Světlé nad Sázavou
• Vojenský hřbitov (Dolní Březinka)
• Světelské podzemí
• Muzeum Světelska v prostorách zámku
• Synagoga ve Světlé nad Sázavou
• Pamětní deska obětem komunismu na budově radnice

Osobnosti

• Alois Jelen (1801–1857), hudební skladatel, archivář
• Bohuslav Kratochvíl (1901–1972), pedagog, politik a diplomat
• Karel Hradecký (1904–1943), český lékař popravený nacisty
• Oskar Moravec (1917–2007), kanadský hudební skladatel českého původu
• Petr Koubský (* 1961), český publicista, analytik informačních a komunikačních médií a pedagog
• Zdeněk Hynek Bárta (1897-1987), český sportovec (olympionik), podnikatel
• Blanka Matragi (*1953), česká módní návrhářka a designérka působící v Bejrútu a v Praze
• Augustin Žák (1960), český hokejista