Dolní Rychnov

obec, 1437 obyvatel k 1.1.2014, 5,09 km2
znak Dolní Rychnov

Historie

První dochovaná zmínka o Dolním Rychnově pochází z roku 1309. Klášter v Teplé v ní žádá Alberta Nothafta z Vildštejna (Vildštejn - dnešní Skalná), aby mu dal náhradu za jím obsazený Rychnov. Celé 15. století náležela obec loketskému panství, v roce 1553 ji získal Wolf Šlik a připojil ji k Sokolovu (dříve Falknovu). K tomuto datu se Rychnov rozdělil na Dolní Rychnov a Horní Rychnov. V 19. století zanikla panská správa a Dolní Rychnov se stal samostatnou obcí, která prosperovala a rychle se rozvíjela, především díky bohatým nalezištím hnědého uhlí.

Těžba uhlí

První těžba uhlí na území obce byla prováděna Matheusem Leistenerem u Staré Ovčárny, která patřila pod dolnorychnovský katastr. Několik primitivních dolů založili místní občané, převážně se jednalo o vrátkové jámy s ruční těžbou. Těžební jámy se se razily většinou pouze na úroveň hladiny spodní vody. Výrazný rozvoj nastal až po nástupu Johanna Davida Starcka v roce 1833, který zde koupil dolová pole. Díky němu se stal Dolní Rychnov jednou z nejvyspělejších (bráno z hlediska těžby uhlí) obcí v Sokolovské hnědouhelné pánvi. Díky němu byl v této obci nainstalován jeden z prvních parních vodotěžných strojů už v roce 1834 a v roce 1835 postaven první větší průmyslový závod na výrobu sazí, různých barev a naftalínu. O dva roky později 1837 přihlásil Johann David Starck patent na výrobu kalcinovaných sazí. Ze 100 kg uhlí se získaly 3 kg sazí, které měly dobrý odbyt i do zahraničí (Sasko, Belgie, Holandsko, Porýní). Pro výrobu sazí se využívalo uhlí ze sloje Anežka, které mělo vysoký obsah bitumenu. Prakticky celý rod Starcků je spjat s těžbou uhlí v Dolním Rychnově. K odvodnění místních uhelných slojí nechal Johann Anton Starck vyrazit nejdelší dědičnou štolu (štola Svatého Antonína) v sokolovském uhelném revíru, dlouhou téměř tři kilometry. Ražba štoly probíhal v létech 1844-1855. Důležitým momentem pro odbyt uhlí se stala výstavba sklárny, jejíž výstavba byla zahájena v roce 1853 a o rok později se rozběhla výroba skla. Sklářské pece byly vytápěny generátorovým plynem, který si sklárna vyráběla sama z místního uhlí. Značný rozvoj těžby nastal po dokončení Buštěhradské dráhy v úseku Karlovy Vary – Cheb. Stavba úseku dráhy Karlovy Vary – Cheb byla zahájena v roce 1868, úsek byl uveden do provozu 19. září 1870. Již v roce 1871 byla zprovozněna vlečka z Citic do Dolního Rychnova dlouhá 2,1 km. Uhlím z místních dolů byla zásobována elektrárna v Dolním Rychnově, kde byla nejprve provedena v roce 1886 instalace dynama pro provoz obloukových lamp k osvětlení nakládací rampy dolu Boghed, v roce 1907 byl osazen první parní turbogenerátor o výkonu 500 kW. Elektrárna v Dolním Rychnově byla v provozu do roku 1968. Část vytěženého uhlí se později zpracovávala na brikety v místní briketárně s prstencovými lisy. Briketárna byla v provozu 1922-1968 .

Významnější doly a lomy v Dolním Rychnově

důl Kern 1797 – 1890

lom Gesteinigt 1848 – 1893

důl Boghead (Antonín) 1881 – 1941

lom Luitpold (Antonín) 1881 – 1965

důl Max 1900 – 1906

lom Sylvestr (Silvestr) 1939 – 1981

důl Stará Anežka 1898 – 1907

důl Nová Anežka 1907 – 1943


Oficiální web obec Dolní Rychnov:
www.dolnirychnov.cz

PSČ Dolní Rychnov: 356 04

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí