Pernink

Historie

Pernink založil v místech starších dolů jako horní městečko Jeho obyvateli se stali zejména horníci, kteří sem přišli ze Saska, Durynska, Frank a Horní Falce. Město zůstalo Šlikům do roku 1547, kdy jim je zabavil král Ferdinand I. za jejich účast na stavovském povstání. Zdejší doly poté podléhaly hornímu úřadu v Jáchymově a řídily se báňským řádem, který panovník vydal v lednu 1548 pro lesní cínové revíry v Krušných horách; patřil mezi ně i Pernink. Roku 1689 panství vyženil markrabě Ludvík Vilém I. Bádenský, jehož potomkům patřilo až do roku 1782, kdy připadlo královské komoře. Od ní majetek roku 1811 získal velkovévoda Ferdinand III. Toskánský a jeho rodu zůstal až do roku 1918. Zprovoznění železniční trati Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt v roce 1898 usnadnilo rozšíření kožedělného průmyslu. Zpomalení rozvoje způsobila první světová válka, ale po ní se textilní průmysl brzy vzpamatoval a hospodářskou situaci ještě zlepšil počátek rozvoje cestovního ruchu.

Moderní dějiny

K úpadku města došlo po druhé světové válce; tehdy byli vysídleni němečtí obyvatelé, kteří tvořili většinu obyvatel. Přestože jejich místo zaujali noví přistěhovalci, dosáhnout původního počtu se nepodařilo. Část textilního průmyslu zůstala, ale původní soukromé firmy byly převedeny pod národní podniky Krajka Kraslice nebo Triola Praha. Od padesátých let dvacátého století část obyvatel pracovala v jáchymovských uranových dolech. Počet obyvatel města však i nadále klesal; bývalé město se tak změnilo v centrum letní a především zimní turistiky. Jejich těžba zde probíhala pravděpodobně už před založením města

Stopy po těžbě jsou okolo Perninku stále patrné zejména mezi sjezdovkami a kaplí Panny Marie severozápadně od města. Táhne se zde pás propadlin, jehož hlavní úsek je dlouhý téměř půl kilometru; propadliny jsou dva až deset metrů široké a až deset metrů hluboké. Druhé pásmo se v severní části rudního pole nachází dále na západ, ale pozůstatky štol jsou tam méně patrné. Jedna z nich, bývalá dědičná štola Anna, sloužila od roku 1912 jako zdroj vody pro městský vodovod. Menší pozůstatky cínových dolů jsou u Černého rybníka a v terénu jsou patrná i zabořená ústí štol obou hlavních železnorudných dolů. K propadům povrchu dochází i přímo ve vsi. Jeden z nich, z roku 2008 nad kostelem, nejspíše souvisí se Šlikovo štolou, ve které se těžilo stříbro.

Pamětihodnosti

Kostel Nejsvětější Trojice

Barokní kostel pochází z doby okolo roku 1714–1716. Na západní straně stojí věž, k severní stěně přiléhá sakristie a loď je uzavřená trojbokým presbytářem. Jeho předchůdcem byla starší dřevěná stavba, postavená roku 1538.

Kaple

Budova označovaná jako kaple nebo obecní sýpka stojí u křižovatky Karlovarské a Rennerovy ulice a slouží jako dřevník; byla postavena po roce 1842. Stavba z kamenného zdiva má polovalbovou šindelovou střechu pokrytou eternitovými šablonami. Vstupuje se do ní, pravděpodobně druhotně osazeným, žulovým portálem, nad kterým se nachází nakládací otvor. V opačném průčelí je osazen kamenný reliéf postavy s biskupskou holí. Interiér s podlahou z udusané hlíny je nečleněný. Do patra neseného trámovým stropem vede novodobé schodiště.

Osobnosti

• Rudolf Höhnl (* 21. dubna 1946), narozen v Perninku. Bývalý skokan na lyžích, trenér a stylový rozhodčí
• Hans Ströer (1919–1986), muzikant, komponista a pedagog
• Rudolf Kippenhahn (1926–2020), astrofyzik