Jáchymov

Historie

Počátky města

Město Jáchymov, nesoucí jméno svatého Jáchyma, vzniklo na počátku 16. století jako středisko těžby stříbra. První písemná zmínka o obci však pochází již z roku 1300 v souvislosti s kolonizační činností kláštera premonstrátů v Teplé, kdy byly založeny osady Werlesgrün, Hanau (Hagenau) a právě Conradsgrün s železným hamrem a nevýznamnou těžbou stříbra. Osada byla nazvána podle Konráda Wohlsbugského, správce Východofranské marky sídlícího v Chebu.

16. století

Město Jáchymov bylo založeno v roce 1516 na troskách zaniklého Conradsgrünu poté, co zde bylo objeveno velké naleziště stříbra. Založil je hrabě Štěpán Šlik, jehož rodina území vlastnila jako zástavní panství. Okolo toho roku město zažívalo obrovský vzestup, kdy Šlikové rozběhli těžbu stříbra a u dolů již bylo postaveno na 400 domků. V souvislosti s tím bylo město v roce 1517 přejmenováno na „Údolí svatého Jáchyma / Sankt Joachimsthal“ , podobně jako nedaleké saské horní město Sankt Annaberg (Hora svaté Anny) získalo patrocinium svaté Anny.

V roce 1520 získal hraběcí rod Šliků mincovní právo a Jáchymov byl králem Ludvíkem Jagellonským povýšen na svobodné horní město. Nad městem vyrostl Šlikovský hrádek (něm. Freudenstein), jehož úkolem bylo chránit město.

Stříbrný Jáchymovský tolar (Joachimstaler) v hmotnosti kolem trojské unce byl poprvé vyražen zřejmě již v roce 1519, tedy jako druhý v pořadí po německém tolaru (guldenu), raženém od roku 1486 v Hallu v Tyrolsku, Jáchymovský tolar dal jméno všem tolarům (Taler) a následně také dolaru.

Obrovský výtěžek stříbrných dolů udělal z hraběcího rodu Šliků jeden z nejbohatších v Českém království. Od roku 1517 měl hrabě Štěpán Šlik se svými bratry svrchovanost nad celým „údolím“. Po bitvě u Moháče roku 1526 až do roku 1528 nemělo město majitele. Po prohlášení Štěpána Šlika za mrtvého dosáhl nový český král Ferdinand I. vrácení uděleného mincovního privilegia pod výhradní správu Koruny. Šlikové poté razili mince ještě jako zmocněnci jménem krále a po roce 1528 byla ražba šlikovského tolaru ukončena.

V roce 1535 v Jáchymově stálo kolem 1200 domů a žilo kolem 18 000 obyvatel. Jednalo se tak o druhé nejlidnatější město Českého království. Roku 1547 byla Šlikům po habsburském vítězství ve šmalkaldské válce králem Ferdinandem I. odebrána veškerá práva na Jáchymov.

{| class="wikitable sortable" |+ Počty obyvatel významných měst v roce 1534

20. století

V letech 1938 až 1945 byl Jáchymov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.

V blízkosti Jáchymova i v samotném městě jsou bývalé doly na uranovou rudu (obsahující uraninit – Svornost, Rovnost, Bratrství, Mariánská, Eduard, ...), těžba v nich probíhala v letech 1939 až 1962 (na jaderné projekty nacistů i komunistů) a během té doby se vytěžilo přibližně 8000 tun uranu. Za německé okupace a později za socialismu byly při těchto dolech zřizovány pracovní tábory, v nichž držení vězni (zejména političtí) sloužili jako levná pracovní síla. Přes rozvoj těžby v té době zažíval městský urbanismus spíše úpadek. V roce 1930 stálo v Jáchymově 926 domů a žilo 5954 obyvatel, v roce 1991 už to bylo jen 622 domů a 2456 obyvatel. Řada památkově hodnotných objektů v té době zanikla, jiné se dostaly do havarijního stavu. V roce 1957 Jáchymov přišel i o železniční trať z nedalekého Ostrova vybudovanou v roce 1896. Od roku 1963 v Jáchymově končila zkušební trolejbusová trať, na které byly zkoušeny trolejbusy vyráběné podnikem Škoda v Ostrově. Po ukončení výroby v ostrovském závodě v roce 2004 byla tato trať zrušena.

Pamětihodnosti

• Královská mincovna v Jáchymově – Hornické náměstí 37
• Jáchymovská radnice z let 1540–1544
• Knihovna latinské školy – v knihovně je 52 historických knih vytištěných do roku 1500, evropských prvotisků
• Měšťanské a patricijské domy v Jáchymově – pozdně gotické a renesanční domy v centru Jáchymova
• Portály v Jáchymově – v ČR ojediněle ucelený soubor goticko-renesančních portálů
• Šlikův hrádek (Freudenstein) – pozůstatky nejmladšího hradu v Česku
• Petrův mlýn (Petermühl) – zbytky nejstaršího vodního mlýna v ČR
• Kamenné mostky v Jáchymově – původní přemostění Veseřice pro Říšskou silnici Jáchymov – Karlovy Vary
• Městský špitál v Jáchymově – zaniklá památka
• Horský hotel Klínovec – hotel s rozhlednou na nejvyšším vrcholu Krušných hor
• Televizní vysílač Klínovec

Sakrální památky

• Kostel svatého Jáchyma a svaté Anny – děkanský římskokatolický kostel z roku 1540
• Kostel Všech svatých, zvaný též špitální kostel – nejstarší dochovaná stavba ve městě z roku 1516
• Kaple svaté Anny z roku 1517
• Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1734
• Kaple svaté Barbory z roku 1770
• Kaple Kalvárie, výklenková kaple
• Sousoší Nejsvětější Trojice před kostelem svatého Jáchyma, z roku 1703
• Popravčí kříž – Boží muka z Jáchymovského popraviště
• Milostná soška Panny Marie
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Evangelický kostel Spasitele
• Trojboký hraniční kámen

Nedaleko města se na úpatí Plešivce také nacházel kapucínský klášter v Mariánské, který byl v šedesátých letech 20. století zbořen.

Památky související s těžbou

• Důl Svornost – první radiový důl na světě
• Štola č. 1
• Důl Rovnost
• Důl Bratrství
• Důl Eduard
• Důl Josef
• Důl Eliáš
• Důl Eva Apfelbaum
• Jáchymovské štoly
• Stadtteich (Městský rybník)
• Pinky na žíle Schweizer
• Trejv na dole Josef
• Heinzův rybník
• Bockova štola
• Štola Leithund
• Úzkokolejná koněspřežná dráha

Památky související s pracovními tábory

• Křížová cesta ke svobodě
• Schody hrůzy

Nápravně pracovní tábory

Nápravně pracovní tábory byly postupně zrušeny v roce 1960 s ústupem těžby uranové rudy a dnes po nich nezbylo téměř nic.

• Svornost – K
• Rovnost – P
• Eliáš I. – N (Starý nebo Horní tábor)
• Eliáš II. – N (Nový nebo Dolní tábor)
• Vykmanov I. – C
• Vykmanov II. – L
• Nikolaj – A
• Vršek (Barbora) – E
• Mariánská – B
• Ústřední tábor – D
• Bratrství – M

Pomníky a památníky

• Hrob obětí druhé světové války
• Památník obětem nacismu a pochodu smrti
• Památník objevu radia
• Památník Štěpána Šlika
• Symbolický hrob umučených politických vězňů
• Pomník Nové dějiny

Odstraněné pomníky a památníky

• Pomník T. G. Masaryka
• Pomník obětí prusko-rakouské války

Zajímavosti a místní nej

• V letech 1849–1951 byl Jáchymov sídlem soudního a politického okresu Jáchymov
• 13. října 1716 zde bylo založeno Hornické učiliště – první škola svého druhu na světě
• Nejkratší železniční tunel v ČR – dnes součást cyklostezky Ostrov–Jáchymov
• První lékárna na území Česka a ve střední Evropě – prokazatelně fungovala již v roce 1520
• Nejstarší dochovaný vodní mlýn v ČR – pozůstatky Petrova mlýna
• Důl Svornost byl první radiový důl na světě. Jáchymov byl až do první světové války jediným místem na světě, kde se těžilo radium
• Poprvé na světě zavedeno větrání důlního díla – měchovým dmychadlem v roce 1522 na štole Svatá Barbora
• První luterský chrám na území ČR – Kostel svatého Jáchyma a svaté Anny (Jáchymov)
• Minerál jáchymovit dostal své jméno podle města, kde byl objeven
• Název peněžní jednotky dolar, dostal své jméno podle stříbrného jáchymovského tolaru, který se zde razil v 16. století. Německy se mince nazývaly „Joachimsthaler“ (dosl. „jáchymovský“). Dlouhý výraz se zkrátil na „thaler“, a zkomolil na taler, taller a na formu dolar/dollar

Osobnosti

Za nejvýznamnější renesanční osobnosti Jáchymova bývají považováni dva humanistéː učenec Georgius Agricola, který byl v letech 1527–1530 pod původním jménem Georg Bauer městským lékařem, a dále až ro roku 1533 pod latinským jménem Georgius Agricola studoval technologii hornictví a hutnictví stříbrných a ostatních rud, jež publikoval významným spisem De re Metallica Libri XII. (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví). Druhou osobností byl teolog, kazatel a učitel Johannes Mathesius a Luterský pastor, žák, životopisec a přítel Martina Luthera a Filipa Melnachthona. Ten se proslavil spisem Sarepta oder Bergpostill, kde formou dvaceti kapitol, označených kázání popsal obory jáchymovských rudných řemesel a navrhl etický kodex horníků. Slavnými umělci jáchymovské mincovny byli zlatníci a medailéři Wolf a Nickel Miliczové, a zejména Concz Welcz a Caspar Ulich, kteří se proslavili stříbrnými sochařskými miniaturami handštajnů pro císaře, arcivévody a kurfiřty v Sasku, Tyrolsku i v Praze.

Rodáci

• Johann Alboth (1861–1940), básník
• Johan Criginger (1521–1571), luterský teolog, kartograf a literát
• Kryštof Fischer (1518–1598), farář, zemský superintendent Henneberského hrabství, generální superintendent lünebursko-cellský
• Samuel Fischer (1547–1600), farář, superintendent a profesor v Jeně
• David Funck (1648–1701), hudební skladatel a hudebník
• Alberich Heidmann (1808–1898), od roku 1862 opat cistercáckého kláštera Lilienfeld
• Maximilian Hüttisch (1911–1988), malíř a grafik
• Elvira Kuhn (1895–1974), československá politička německé národnosti
• Franz Macasius (1686–1733), jezuita, učenec a doktor tří fakult Klementina
• Johann Major (1533–1600), evangelický teolog, humanista a básník
• Johan Mathesius mladší (1544–1607), lékař, syn Johana Mathesia
• Pavel Mathesius (1548–1584), evangelický teolog
• David Rebentrost (1614–1703), farář v Drebachu, lékař, léčitel, lékárník a šlechtitel rostlin
• Johann Richter též Johannes Praetorius (1537–1616), matematik a astronom
• David Schedlich (1607–1687), barokní skladatel, varhaník v Norimberku
• Jakub Schedlich (1591–1669), varhanář a kantor, 36 let působil jako jáchymovský starosta
• Arpad Schmidhammer (1857–1921), ilustrátor knih a karikaturista
• Erwin Schneider (1906–1987), horolezec a kartograf, účastník několika himálajských expedic, přezdívaný Siebentausender-Schneider (Sedmitisícový Schneider)
• Karl Siegl (1851–1943), historik, právník, městský archivář a ředitel muzea
• Franz Wilhelm Tippmann (1786–1857), rektor Karlovy univerzity, světící biskup pražský
• Johan Titelius († 1626), evangelicko-luterský duchovní a dramatik
• Centurio Wiebel (1616–1684), malíř na saském kurfiřtském dvoře

Osoby spojené s městem

• Johannes Sylvius Egranus († 1535), teolog, humanista a reformátor
• Jiří Agricola (1494–1555), městský lékař a lékárník, otec mineralogie
• Nikolaus Herman (1500–1561), kantor a učitel v latinské škole, napsal mnoho evangelických duchovních písní
• Johannes Mathesius (1504–1565), evangelický kněz, horský kazatel, kronikář, od roku 1532 rektor latinské školy
• Caspar Ulich († 1576), zlatník a rytec jáchymovské mincovny
• Kašpar Eberhard (1523–1575), učitel a rektor latinské školy v letech 1545 až 1554
• Ondřej Wiedemann († 1591), rodák, generální vikář cisterciáckého řádu
• Josef II., císař Svaté říše římské. Na počest jeho návštěvy došlo k přejmenování dolu Helena Huber na Josef II.
• Anton Peter Böhm (asi 1785–1870), jáchymovský kněz, historik a kronikář, kartograf
• Josef Mocker (1835–1899), český architekt, představitel restaurátorského purismu. V Jáchymově vypracoval plány současné podoby kostela svatého Jáchyma a svaté Anny.
• Karel May (1842–1912), německý spisovatel převážně dobrodružných románů
• Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), zakladatel a první prezident ČSR. Jáchymov navštívil celkem sedmkrát. V roce 1930 zde oslavil osmdesáté narozeniny. V této době zde také podstoupil léčbu.
• Gregor Lindner (1831 Cheb– 1917 Jáchymov) jáchymovský děkan, papežský tajný rada, historik – autor rukopisu dvoudílné historie města Jáchymova ''Erinnerungen aus der Geschichte der k. k. Bergstadt St. Joachimsthal (1913)
• Josef Schöffl (1850–1918), podnikatel a politik, starosta města a okresu, poslanec zemského sněmu
• Alois Jirásek (1851–1930), český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel literárního realismu
• Leopold Gottlieb (1852–1916), balneolog a první lékařský ředitel léčebných lázní v Jáchymově
• Gustav Kroupa (1857–1935), vrchní správce a ředitel jáchymovských uranových dolů
• Josef Štěp (1863–1926), přednosta jáchymovské Státní báňské a hutní správy
• Richard Strauss (1864–1949), německý hudební skladatel pozdější éry romantismu; významný dirigent
• Marie Curie-Skłodowská (1867–1934), francouzská chemička a fyzička polského původu. Na základě zkoumání jáchymovského smolince se svým manželem Pierrem Curie spoluobjevitelka chemických prvků polonia a radia
• Fjodor Ivanovič Šaljapin (1873–1938), světoznámý ruský operní zpěvák – bas
• Eduard Bass (1887–1946), český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař
• František Běhounek (1898–1973), zabýval se výzkumem radioaktivity a vesmírného záření
• Heribert Sturm (1904–1981), v letech 1928 až 1934 městský archivář v Jáchymově, člen představenstva Collegia Carolina v Mnichově.
• Jan Hloušek (1950–2014), geolog, mineralog, historik
• Adolf Patera (chemik) (1819-1894) – chemik, metalurg, zakladatel Urangeldfabrik
• Oldřich Ježek (1931–2020), učitel, historik, kronikář města
• Pavel Reisenauer, (1961–2024), výtvarník
• Markéta Kořená (1971–2024), zastupitelka města, literární historička, učitelka

Čestní občané

• Peter von Rittinger (1811–1872), montanista a průkopník zpracování nerostných surovin
• Gregor Lindner (1831–1917), městský děkan, kronikář
• Karl Siegl (1851–1943), právník, historik a archivář v Chebu
• Maximilian Hüttisch (1911–1988), malíř a grafik
• Klement Gottwald (1896–1953), prezident ČSR
• Jan Hloušek (1950–2014), geolog, mineralog, historik