Ostrov

město, 17182 obyvatel k 1.1.2014, 50,42 km2
Ostrov

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Ostrově (okres Karlovy Vary).
Kostel sv. Jakuba většího

Románská stavba z let 1224-1226 s obdélnou lodí a pravoúhlým presbytářem. Sedlová střecha je nad lodí vyšší se sanktusní věžičkou, závěr má střechu posazenou níže. Hlavním průčelím, obráceným nejspíše k jádru někdejší osady, bylo průčelí severní, kde je ve vstupu do lodi osazen románský ústupkový, půlkruhem ukončený portál. Obvodové zdivo, vyzděné z lomového kamene, je na nárožích zpevněno opěrnými pilíři a armováním z pískovcových kvádrů. Presbytář je sklenut již raně gotickou křížovou klenbou, loď je plochostropá. V presbytáři byly objeveny raně gotické malby a v lodi malby renesanční a raně barokní. Původně farní, dnes hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího se řadí k severozápadní skupině českých pozdně románských kostelů.

Zámek

Poměrně rozsáhlý komplex budov, jehož základem bylo starší sídlo zatím neznámého původu, které nechal přestavět na přelomu 15. a 16. století na renesanční zámek – rodovou rezidenci ostrovské větve hrabat Šliků, pravděpodobně Kašpar Šlik. Ve třicátých a čtyřicátých letech 17. století byl zámek upraven a rozšířen Juliem Jindřichem, vévodou Sasko-Lauenburským. V letech 1685-1690 nechal Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský před původním šlikovským zámkem přistavět zámek nový – tzv. Lauenburský. Na výstavbě zámku se podíleli významní stavitelé Abrahám Leuthner, Kryštof Dientzenhofer a Giulio Broggio. Po požáru roku 1691 byl šlikovský zámek upraven jako vedlejší zámecké křídlo. Současná podoba zámeckého areálu je výsledkem úprav a přestaveb, prováděných velkovévody toskánskými v průběhu 19. a 20. století. Znak císařského orla v kartuši, umístěný ve frontonu hlavního vstupu, pochází z doby, kdy majiteli byli velkovévodové Toskánští. Vstupní portál dokončený roku 1690 je dílem ostrovského sochaře Martina Möckela.

Zámecký park

Mírové náměstí je největší náměstí v Ostrově. V jeho východní části se nachází Dům kultury, postavený v roce 1955 ve stylu tradicionalismu (nazývaného také socialistický realismus) podle projektu akademického architekta Jaroslava Krauze a Ing. arch. Josefa Sedláčka. Nachází se v něm dvě kina, divadelní sál a městské infocentrum.

V západní a východní části náměstí se nachází kašny. V roce 2004 bylo náměstí kompletně rekonstruováno. Od roku 2009 je celé náměstí monitorováno pomocí kamerového systému.

Historie

Nejstarší dochovanou stavební památkou je hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího, pozdně románská stavba z let 1224-1226, jež dokládá osídlení počátkem 13. století. Založení osady je připisováno Slávkovi z rodu Hrabišiců, o čemž svědčí i původní název Zlawcowerde, později Schlackenwerth (Slávkův Ostrov). Název Ostrov z důvodu polohy mezi vodotečemi Bystřicí a Veseřicí.

Současné historické jádro města však ukazuje, že Ostrov byl nově založen na vyvýšené poloze nad říčkou Bystřicí tedy západně od původní osady a kostela sv. Jakuba Většího. Velikost stavby nového kostela zasvěceného sv. Michalovi ukazuje, že nemohl být příslušenstvím pouhé vesnice. Založení kostela, dle jeho raně gotického podvěží a severního portálu, lze zařadit již do druhé půle 13. století (dnešní vzhled však kostel dostal až po roce 1600). Hypoteticky tak lze usuzovat, že nově založený Ostrov byl městem (měl městský charakter) již od 60. či 70. let 13. století. V té době zabavil Přemysl Otakar II. Hrabišicům (psaným již jako páni z Rýzmburka), konkrétně Borešovi, majetek za jeho účast na straně Václava I. při konfliktu mezi Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem. Po propuštění Boreše z vězení mu Přemysl Otakar II. s největší pravděpodobností ostrovské državy nevrátil. Důvodem mohl být záměr Přemysla Otakara II. založit zde město, coby opěrný bod. Mohlo se tak stát nejspíše v období horečnatého úsilí krále Přemysla Otakara II. o zřizování opevňovacích bodů, zejména podél západní hranice českých zemí. Přibližně od 60. let 13. století budoval Přemysl Otakar II. královský hrad v Kadani, následně v roce 1276 nebo 1277 odebral postoloprtským benediktínům proboštství v pozdějším Klášterci a území přičlenil ke královské koruně. To svědčí o promyšleném zajišťování území, odkud Přemysl očekával, zvláště ve druhé polovině 70. let 13. století, vpád Rudolfa Habsburského. Nejpozději však se dostaly ostrovské državy do rukou Přemysla Otakara II. v roce 1277, kdy byl Boreš z Rýzmburka odsouzen ke ztrátě hrdla i majetku za vzpouru proti králi. Při nedávném archeologickém nálezu zbytků základů hradu z 13. století v místech dnešního ostrovského zámku se stává hypotetický předpoklad založení nového Ostrova - již jako města - Přemyslem Otakarem II. téměř jistotou. Jan Lucemburský v roce 1331 tedy městská privilegia Ostrovu neudělil, jak se doposud uvádělo, ale nejspíše jen potvrdil.

Tvář města byla do dnešní podoby mnohokrát pozměněna řadou ničivých požárů a následnou novou výstavbu. Jediné, co dokládá středověký původ, jsou klenuté sklepy. V 15. století se město stalo městem poddanským, patříc hraběcímu rodu Šliků. Tento rod zbohatl především z těžby stříbra v nedalekém Jáchymově. V Ostrově byl vystavěn Šlikovský zámek, jehož existenci opět zmařil požár. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek rodu konfiskován a ostrovské panství připadlo vojevůdci císařských vojsk Juliovi Heinrichovi, vévodovi Sasko-Lauenburskému. Chtěje učinit z Ostrova své rezidenční sídlo, nechal přestavět Šlikovský zámek a založil zámecký park, svého času považovaný za osmý div světa. V tomto období byl též založen piaristický klášter s latinským gymnáziem. V rozvoji pokračoval i vévodův syn Julius František, a to stavbou letohrádku ve středu parku a dokončením jeho celkové koncepce. Letohrádek je raně barokní stavba z let 1674-1683 vystavěná pod vedením stavitele Abrahama Leuthnera, dnes zde sídlí pobočka karlovarské galerie umění. Sňatkem s poslední princeznou Sasko - Lauenburskou, Franciskou Sibyllou Augustou (1675 - 1733), v roce 1690 připojil Ostrov ke svým panstvím Ludvík Vilém, markrabě Badenský. Tento rod si vybudoval své sídlo v německém Bádensku - v Rastattu. Tyto vazby, včetně mnoha architektonických podobností Ostrova s Rastattem, jsou také důvodem, proč se Rastatt stal v roce 1991 partnerským městem Ostrova. Toto období uzavírá v Ostrově stavba Paláce princů a kamenický skvost - Bílá brána. V 19. století patřil Ostrov jedné z větví Habsburků. V této době dostalo staré město dnešní podobu, vznikly četné měšťanské domy, Stará radnice, původně renesanční stavba, byla novogoticky upravena. K dalšímu rozvoji města přispěla stavba železnice. Kolem vlakového nádraží, vzdáleného asi 1 km od středu města, vznikaly nové průmyslové závody - porcelánka PULS a huť Eleonora, později továrna na lepenkový papír Theerag.

Jelikož bylo obyvatelstvo města z převážné většiny německé, dotkly se města nechvalně známé události z let 1938-1939. Česká menšina byla nucena odejít, ze zámku se stal koncentrační tábor, což připomíná pamětní deska na objektu. Poválečná léta jsou ve znamení odsunu Němců, nového osídlování a především výstavbou sídlišť pro pracovníky uranových dolů v Jáchymově a později závodu Škoda Ostrov.


Oficiální web město Ostrov:
www.ostrov.cz

PSČ Ostrov: 363 01

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí