Bochov

Historie

První písemná zmínka o Bochovu pochází z roku 1349, ale jako město byl uveden až v roce 1366. V polovině čtrnáctého století Bochov patřil pánům z Rýzmburka, kteří mu roku 1375 udělili stejná práva, jak mělo město Cheb. Rýzmburkové město roku 1406 prodali a od roku 1412 jsou jako jeho majitelé doloženi Plavenští z Plavna.

Podle sevřeného oválného půdorysu městského jádra na mapě stabilního katastru je pravděpodobné, že byl Bochov opevněn, ale případné ohrazení by mohl doložit jen archeologický výzkum. Stopy opevnění se nedochovaly a jediným pramenem, který uvádí existenci hradeb je dílo Jaroslava Schallera.

Podobně jako v dalších městech a obcích na Karlovarsku se také v Bochově vyráběl porcelán. V roce 1902 zde založil továrnu J. Pollack, jenž se soustředil na výrobu malých panenek či hlaviček pro panenky jiných výrobců. Roku 1908 podnik koupil J. Plass a přivedl si společníka Rössnera, kteří továrnu přestavěli a zaměřili se na výrobu čajových a kávových servisů, malovaných hrnků a malých holeb. Druhá světová válka přinesla konec továrny v roce 1944. Další porcelánkou v Bochově byl podnik J. Zimmera.

Pamětihodnosti

• Hrad Hartenštejn, zřícenina
• Kostel svatého Michaela archanděla
• Kostel svatého Jakuba
• Kaplička
• Sloup se sochou Panny Marie
• Radnice na náměstí Míru
• Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí Míru
• Kašna na náměstí Míru
• Studna na náměstí Míru
• Pomník padlým hrdinům z první světové války na vyvýšenině jižně od města
• Jakobovy lípy

Osobnosti

Narodil se tu Karl Zimmer (1817–1891), český a rakouský lékař a politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 radikálně demokratický poslanec rakouského Říšského sněmu a celoněmeckého Frankfurtského parlamentu. Dalším rodákem byl právník a politik Anton Waldert (1823–1892).