Bečov nad Teplou

Historie

Bečov byl založen na křižovatce dvou důležitých komunikací, jedna vedla z Plzně do Lokte, druhá spojovala klášter v Teplé s tržišti v Poohří. Falzum z 15. století zmiňuje existenci Bečova již pro rok 1214, nejstarší doložená zmínka však pochází až z počátku 14. století v souvislosti se vznikem hradu za pánů z Rýzmburka. Bečov byl tehdy osadou, kde se zřejmě nacházela celní stanice. Hrad jako centrum panství a těžba drahých kovů v okolí však přispěly k růstu jeho významu.

Samotné trhové městečko s hradem bylo zmíněno roku 1387 a v roce 1399 mu páni z Rýzmburka udělili městské právo. V dalších letech se majitelé Bečova často střídali, až jej v polovině 15. století získali Plavenští z Plavna. Roku 1482 si u krále Vladislava Jagellonského vyžádali povýšení městečka na město. Bečov se od té doby měl řídit loketským právem a získal právo postavit hradby. Zda byly skutečně postaveny, není jisté. Stopy případného opevnění se nedochovaly, byť mohou být skryté ve zdivu domů lemujících Poštovní ulici, a novověké zdroje Bečov charakterizují jako neopevněné, otevřené městečko. Za pevný a bránitelný se považuje městský kostel (předchůdce kostela svatého Jiří) a na plánu města z roku 1727 j Mohutného rozvoje se Bečov dočkal za vlády Pluhů z Rabštejna (1492–1547), kteří z něj učinili hlavní sídlo rozsáhlého panství. Tehdy také kulminovala těžba cínu v okolí Horního Slavkova a vysoké zisky umožnily Pluhům bečovský hrad ve velkém rozsahu přestavět. Kašpar Pluh z Rabštejna patřil mezi přední osobnosti stavovského odboje v roce 1547, poté však musel odejít do exilu. Jeho majetek mu byl zabaven a Bečov se stal korunním majetkem. Ferdinand I. krátce zastavil Bečov opět pánům z Plavna, za dalších zástavních majitelů, Šliků, bylo panství zadluženo a v roce 1597 je převzala městská obec v Horním Slavkově.

Horní Slavkov se zapojil do českého stavovského povstání v letech 1618–1620 a Bečov byl poté opět zkonfiskován. K panství tehdy patřilo město a hrad Bečov, dvanáct vesnic, pivovar, ovčín, tři hospodářské dvory a dva železné hamry. Za 60 000 kop grošů míšeňských koupil celý tento majetek v roce 1624 Gerhard z Questenberka, jehož potomci tam vládli více než sto let. Za třicetileté války

Bečov jako město hudby

Přibližně do doby třicetileté války spadají počátky hudebních tradic v Bečově, kdy ve městě a okolních obcích v několika generacích vyrostla řada nadaných hudebníků samouků. V roce 1650 se připomíná hudební bratrstvo Collegium musicum, které o století později mělo již přes 800 členů. Některé osobnosti později přesáhly význam regionu (hudební skladatel Jozef Labitzky, jeho syn dirigent a houslista A. Labitzky, sbormistr Adolf Opl). V roce 1887 byla v Bečově založena hudební škola (budova školy byla postavena v letech 1900–1901). Vychovala řadu hudebníků pro lázeňské orchestry v Karlových Varech a Mariánských Lázních, působil v ní žákovský symfonický orchestr a školu navštěvovalo přes 200 dětí. Hudební škola fungovala i za druhé světové války. Po dočasném útlumu způsobeném výměnou obyvatelstva po roce 1945 obnovil její činnost místní rodák Adolf Opl. Po jednom z nejslavnějších rodáků nese škola od roku 2002 název Základní umělecká škola Josefa Labitzkého. Mezi známé absolventy školy patří například Ladislav Gerendáš.

Pamětihodnosti

• Hrad Bečov nad Teplou
• Zámek Bečov nad Teplou
• Kostel svatého Jiří z let 1763–1767 postavený na místě starší vyhořelé svatyně.
• Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1680
• Stará pošta čp. 112 – pozdně barokní stavba z konce 18. století, kdysi stanice poštovních dostavníků a zájezdní hostinec.
• Radnice
• Muzeum historických motocyklů a jízdních kol, stálá expozice hraček – nachází se v památkově chráněné budově bývalého okresního soudu z 19. století, čp. 2
• Bečovská botanická zahrada založená roku 1918, obnovená roku 2005
• Naučná stezka Šibeniční vrch
• Hrobka rodu Beaufort-Spontin, pietně upravené místo po zaniklé šlechtické hrobce z roku 1926

Osobnosti

• Anton Stöhr (1830–1906), právník a politik
• August Labitzky (1832–1903), skladatel a kapelník v Karlových Varech
• Josef Rieber (1862–1934), katolický kněz, orientalista, církevní právník a vysokoškolský pedagog
• Alois Rieber (1876–1944), sochař a pedagog
• Adolf Josef Opl (1914–1982), sbormistr a ředitel hudební školy