Mariánské Lázně

Historie města

Historie lázeňství

Šlechtic Hroznata založil v roce 1197 premonstrátský klášter v osadě Teplá, pod jehož správu patřilo i území dnešních lázní. Řeholníci byli také první, kteří zaznamenali slaný pramen ve svých lesích a dokonce se zde snažili odpařováním získávat sůl. Tato sůl byla později úspěšně prodávána jako projímadlo.

O léčivých účincích minerálních vod mezitím začaly kolovat různé zvěsti a k pramenům zamířili první nemocní. Klášterní představitelé pak nechali vyčistit prameny a upravit cestu k nim. První pokusy založit lázně se však nepodařily. Místní obyvatelé lázním nedůvěřovali. Za vlády císařovny Marie Terezie byly minerální vody opět analyzovány a v tomto období se také poprvé objevuje název Marienbad.

O vznik lázní se významně zasloužil doktor Johann Josef Nehr – klášterní lékař, který v roce 1779 přesvědčil opata a několik řeholníků, aby zkusili lázeňskou kúru. Zjistil poté, že voda v nepatrném množství několikrát denně podávaná upravila trávení, povzbudila chuť do jídla a přinesla opatovi a řeholníkům osvěžující spánek. Klášter však musel bojovat o získání potřebných povolení ke stavbě lázeňské budovy až do roku 1786. V roce 1812 byl Marienbad vyčleněn jako samostatná obec z dosavadní obce Úšovice a v roce 1818 získal status lázeňského místa.

Název Marienbad získaly podle první lázeňské budovy postavené u Mariina pramene. Tento pramen byl dávno předtím kvůli pronikavému zápachu nazýván Smradlavý, svůj dnešní název však dostal podle Mariánského obrazu, který blízko pramene údajně připevnil voják vracející se z války jako poděkování za to, že si zde vyléčil svá zranění. O další rozvoj lázní se zasloužil tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger, který počátkem 19. století začal s výstavbou lázeňských domů a pavilonů.

V roce 1820 navštívil Mariánské Lázně německý básník Johann Wolfgang Goethe, který sem zavítal ještě dvakrát a prožil zde v roce 1823 svůj pozdní milostný román s mladou šlechtičnou Ulrikou von Levetzow. Byl velmi nadšen zdejšími přírodními podmínkami a povzbuzoval opata Reitenbergera, aby nepolevoval ve výstavbě lázeňských domů. Také doporučil zdejším lékařům, aby kromě tradiční lázeňské péče prosazovali moderní léčebné metody. Přítomnost Goetha v Mariánských Lázních měla velmi příznivý dopad na návštěvnost. Lázně začala navštěvovat majetnější klientela.

Operní skladatel Richard Wagner našel v Mariánských Lázních klid a inspiraci. Pracoval zde na dvou významných operách, a to Lohengrin (v létě 1845) a Mistři pěvci norimberští.

V roce 1897 poprvé do Mariánských Lázní zavítal budoucí britský panovník Eduard VII. Co rozhodlo, že princ navštívil právě tyto lázně, není známo. Avšak hned při první návštěvě si Eduard, vystupující pod titulem vévoda z Lancasteru, Mariánské Lázně zamiloval a celkově sem zavítal devětkrát. Britský král obrátil světovou pozornost na Mariánské Lázně, které se každou sezónu proměňovaly, aby dokázaly pojmout stále větší počet hostů. Většina budov byla v tomto období přestavěna a rozšířena a neustále se otevíraly nové hotely.

Mariánské Lázně se staly také dějištěm několika politických jednání. V září 1899 se zde rozhodovalo v záležitostech předcházejících vzniku búrské války v jižní Africe. Dne 16. srpna 1904 se v hotelu Nové Lázně sešli při oficiálním setkání císař František Josef I. a britský král Eduard VII. V dalších letech zde proběhla jednání mezi Británií a Ruskem či Bulharskem. Král Eduard VII. zemřel v roce 1910, poté následovalo období první světové války a d. Pozemek po zničené synagoze na Hlavní třídě zůstal prázdný až do dnešní doby.

Po poválečném odsunu německých obyvatel nastala výměna obyvatelstva'' na Goethově náměstí, ve kterém pobýval britský král Eduard VII.

Významní návštěvníci

Mariánské Lázně pravidelně navštěvovalo mnoho významných hostů, kteří se zasloužili o jejich věhlas ve světě.

• František Josef I. – rakouský císař
• Eduard VII. – britský král
• Ema Destinnová – česká operní pěvkyně
• Antonín Dvořák – český hudební skladatel
• Thomas Alva Edison – americký vynálezce
• Sigmund Freud – vídeňský psycholog a zakladatel psychoanalýzy
• Jurij Gagarin – ruský kosmonaut
• Johann Wolfgang Goethe – jeden z nejvýznamnějších německých básníků a filozofů
• Fryderyk Chopin – polský hudební skladatel
• Franz Kafka – pražský německy píšící spisovatel
• Rudyard Kipling – anglický spisovatel, nositel Nobelovy ceny
• Mary Toddová Lincolnová – první dáma USA, manželka prezidenta Lincolna
• T. G. Masaryk – první československý prezident
• John Pierpont Morgan – americký magnát, jeden z nejbohatších návštěvníků Mariánských Lázní, financoval stavbu Panamského průplavu
• Eduard Petiška – básník a spisovatel
• Jan Neruda – básník a spisovatel
• Friedrich Nietzsche – německý spisovatel a filozof
• Louis Renault – francouzský průmyslník a zakladatel automobilky Renault
• Ada Sari – polská operní pěvkyně
• Jaroslav Seifert – básník a nositel Nobelovy ceny
• Albert Schweitzer – humanista, nositel Nobelovy ceny
• Johann Strauss – rakouský hudební skladatel
• Karel Sudimír Šnajdr – obrozenecký básník
• Václav Beneš Třebízský – český kněz a spisovatel
• Mark Twain – americký spisovatel
• Richard Wagner – německý hudební skladatel
• Carl Maria von Weber – německý hudební skladatel

Současnost města

Mariánské Lázně leží přímo na železniční i silniční trase Plzeň – Cheb, což umožňuje dobré spojení se světem. V Mariánských Lázních, v místní části Skláře je také bývalé letiště, které za doby největší slávy fungovalo jako spojení s Ruskem, ale po únosu letadla v 70. letech 20. století bylo letiště uzavřeno. Dnes slouží pro rekreační účely a pro podnikání vyhlídkových letů nad městem.

Dominantou Mariánských Lázní jsou především lázeňské parky, díky kterým město patří mezi nejkrásnější zahradní města v Evropě. O tyto přírodní skvosty se postaral Václav Skalník, který zde byl zaměstnán tepelským klášterem jako zahradní architekt. Velmi významnou stavbou v městě je Kolonáda Maxima Gorkého z let 1888–1889 (dle projektu architektů Miksche a Niedzielského). Litinová konstrukce byla odlita v železárnách Blansko. Unikátní výzdoba – dřevěný kazetový strop a nástropní fresky – pocházejí z roku 1979, jejich autorem je akademický malíř Josef Vyleťal. Na lázeňské promenádě lze také najít Zpívající fontánu, která každou lichou hodinu hraje jednu z mnoha známých a slavných skladeb, ve večerních hodinách je hudba doplněna světelnými efekty.

V bohatém kulturním životě současných Mariánských Lázní dominuje činnost nejstaršího symfonického orchestru v českých zemích založeného roku 1821 – Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně.

Pamětihodnosti a turistické cíle

• Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí uprostřed Goetheho náměstí a patří mezi vzácné kulturní památky města. Ke vchodu vede 33 schodů, které představují 33 let života Ježíše Krista.
• Evangelický kostel se nachází na Mírové náměstí (Mariánské chrám sv. Vladimíra
• Pravoslavný chrám sv. Vladimíra františkolázeňského architekta Gustava Wiedermanna byl postaven především pro lázeňské hosty z Ruska. Je pozoruhodný svou neobyčejnou architekturou a bohatým interiérem. Ozdobou chrámu je vzácný ikonostas.
• Anglikánský kostel, jehož stavba byla iniciována hosty přijíždějícími z Anglie. Tento kostel při svých pobytech ve městě pravidelně navštěvoval britský panovník Eduard VII. Již dlouho však neslouží svému původnímu účelu.
• V Mariánských Lázních také stávala synagoga, kterou místní židovská obec i židovští lázeňští hosté slavnostně otevřeli 1. srpna 1884. Synagoga však byla za Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 vypálena a zničena nacisty.

Muzea

• Městské muzeum sídlí v domě, ve kterém zde pobýval básník Johann Wolfgang Goethe. Je věnováno historii lázeňství, osobnosti J. W. Goetha a také geologickým a přírodním podmínkám v této oblasti. K muzeu patří největší geologický park v ČR, který představuje všechny geologické výskyty ve Slavkovském lese. Součástí parku je symbolický hřbitov obětí první světové války a také ojedinělý Kamenný vodopád.
• Památník Fryderyka Chopina seznamuje s životem skladatele, s osobnostmi, které Chopin v Čechách poznal, s místy, která navštívil, a s díly, která zde zkomponoval.

Vyhlídková místa

Rozhledny

• Hamelika
• Kamzík (dlouhodobě uzavřeno)

Vyhlídky

Naučné stezky

• Naučná stezka Lázeňské lesy
• Naučná stezka Geologický park
• Naučná stezka Kladská

Jiné

• Židovský hřbitov na západním okraji města.
• Lázeňské domy
• Meteorologický sloup
• Zpívající fontána
• Kolonáda Maxima Gorkého
• Waldštejnův monument
• Bedřichův kámen
• Červená Karkulka
• Dřevěný oblak

Památné stromy

• Alej Svobody, stromořadí,
• Dub u Hamrnického zámečku,
• Král smrků,
• Buky u kostela Nanebevzetí Panny Marie,
• Javor u Ferdinandova pramene,

Osobnosti

• Josef Dionys Halbmayr (1813–1879), hoteliér a politik, starosta města
• Jan Swerts (1820–1879), vlámský malíř
• Václav Beneš Třebízský (1849–1884), spisovatel a katolický kněz
• František Adolf Hering (1853–1910) ředitel Ringhofferových závodů, národohospodář
• Heřman Josef Tyl (1914–1993), katolický kněz, premonstrát
• Eduard Petiška (1924–1987), spisovatel
• Vladimír Páral (* 1932), spisovatel
• Milan Knížák (* 1940), umělec, pedagog a ředitel Národní galerie
• Karel Herbst (* 1943), katolický kněz, biskup, salesián
• Jaromír Soukup (* 1969), český mediální manažer a moderátor, majitel Empresa Media
• Alex Čejka (* 1970), německo-český golfista
• Jakub Flek (* 1992), český hokejista
• Jan Šlosar (* 2003), český YouTuber