Hazlov

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1224, kdy se v historických pramenech objevuje Bedřich z Hazlova, který pravděpodobně založil místní hrad. Páni z Hazlova vlastnili obec až do roku 1401, kdy ji od nich odkoupil Mikuláš Jur z Chebu. Dalšími majiteli Hazlova byli od roku 1450 Landwüstové, později loupeživý Jan Maléřík, od roku 1579 Kocovští, dále Dětřichovci a na krátkou dobu také Nosticové. Poté získali obec i hrad Moserové, kteří jako dobří páni pomohli Hazlovu z krize a rozšířili hrad, který nakonec přestavěli v zámek. Posledním šlechtickým rodem obývající zámek byli až do roku 1945 Hemfeldové.

Do konce 18. století byl Hazlov převážně zemědělskou obcí. Na počátku 19. století se v Hazlově, stejně jako na celém Ašsku začal rozvíjet průmysl, převážně textilní. V roce 1822 byla otevřena první přádelna, která byla poháněna vodním kolem. Následovaly textilní firmy Bareuther a Weigandt. Největší továrna vznikla přímo v centru obce, a patřila průmyslníkovi Göldnerovi. Tato firma existovala až do roku 2008 (s novými majiteli), kdy byla uzavřena.

Již v roce 1553 zde byl v sousedství dnešního zámku založen pivovar s nejstarší tradicí na Ašsku. Ten již zanikl, ale jeho budova dodnes slouží jako pivnice.

Moderní historie

V roce 2011 vznikla v Hazlově nevšední situace, kdy měla od dubna obec dva starosty. Po volbách v roce 2010 byla většina občanů nespokojena s tím, jak bylo sestaveno zastupitelstvo obce. Opozice poté krajskému úřadu předala rezignaci zvoleného starosty Josefa Čapka. Ten ji však zpochybňoval a tvrdil, že ji nepodepsal. Karlovarský úřad však mezitím Čapkovo pověření zrušil a opozice jmenovala starostkou Lenku Dvořákovou. Čapek odmítal post starosty opustit a chtěl celou věc řešit soudně. 1. června 2011 Ministerstvo vnitra rozhodlo, že starostou je stále Miroslav Všetečka, který byl starostou obce před volbami. Ministerstvo považovalo rezignaci Čapka za platnou, a navíc zpochybnilo i mandát Dvořákové. Dne 28. června 2011 byla na jednání opozičních zastupitelů zvolena za starostku Lenka Dvořáková, přičemž podle ministerstva již proběhlo vše v pořádku.

V letech 1938 až 1945 byl Hazlov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.

Pamětihodnosti

• zřícenina hazlovského zámku
• zámecký kostel Povýšení svatého Kříže
• hřbitovní kostel svatého Jiří z roku 1686
• evangelický kostel z roku 1907
• socha Jana Nepomuckého, která dříve stávala na náměstí; dnes je umístěna v uzavřeném prostoru zámku
• krucifix
• smírčí kříž
• tzv. Chebský kříž
• velká a malá výklenková kaplička
• památník obětem první světové války na vrchu Kalvárie
• památník gymnasty Dr. Antona Freye v blízkosti nádraží
• památník obětem druhé světové války před obecním úřadem