Znojmo

město, 33805 obyvatel k 1.1.2014, 65,93 km2
Znojmo

Historie

Historie do třicetileté války

Prostor města byl osídlen již v době prehistorické. Od osmého století našeho letopočtu se na skalním ostrohu naproti dnešního centra města a hradu rozkládalo rozsáhlé slovanské hradiště (nynější část města Hradiště), které chránilo brod přes řeku Dyji vzdálený asi 900 m, kudy procházela obchodní cesta z české kotliny do Podunají. Uvnitř hradiště, které v osmém až desátém století ovládalo rozsáhlou oblast dnešní jihozápadní Moravy a přilehlé části Dolního Rakouska, byly ve velkomoravském období zřejmě vystavěny mimo jiné dva kamenné kostely, jejichž existence však někdy bývá zpochybňována. Existovalo zde také rozsáhlé pohřebiště, objevené v roce 2007 a nadále intenzivně zkoumané. Hradiště bylo někdy v 10. století vyvráceno Maďary a následně je během století jedenáctého vystřídal přemyslovský hrad, vybudovaný v bezprostřední blízkosti brodu. Zakladatelem tohoto hradu byl kníže Konrád I. Brněnský.

První písemná zmínka o Znojmě je v padělané listině, hlásící se do roku 1048, kterou kníže Břetislav zakládá proboštství v Rajhradě a kde je mezi svědky uveden znojemský kastelán Markvart. Po smrti knížete Břetislava připadlo Znojemsko jeho synu Konrádovi I.. Nejpozději po roce 1092 zde vzniklo samostatné údělné přemyslovské knížectví. Za Konrádova syna Litolda se na znojemském hradě razily i první mince − znojemské denáry.

Slibný rozmach města umrtvila první světová válka. Při rozpadu Rakousko-Uherska na podzim 1918 se Znojmo stalo centrem separatistického regionu Německé jižní Moravy, který se vzepřel připojení k nově vzniklému Československu a s odvoláním na Wilsonem deklarované právo sebeurčení vyhlásil sounáležitost s Německým Rakouskem. Teprve vojenskou intervencí 16. prosince 1918 bylo Znojmo s okolím obsazeno československými jednotkami. Následoval mohutný příliv českého úřednictva do města a s tím související odchod části Němců, zejména z řad inteligence. Tím byla dosavadní majorita Němců ve městě vyrovnána na poměr 1:1. V roce 1920 byl starostou města zvolen první Čech – Dr. Josef Mareš. Díky jeho uvážlivé politice širokého konsensu se podařilo soužití mezi oběma národnostmi ve městě udržet v klidných mezích. Rozvoj města v meziválečném období byl i nadále díky masivní výstavbě obytných domů dynamický, přesto se město začalo poprvé ve své historii potýkat se syndromem města na periferii. Vznik celní hranice mezi ČSR a Rakouskem, redukce provozu na Severozápadní dráze a další centralistická opatření pražské vlády do značné míry omezily vývoz tradičních znojemských komodit do rozlehlé spádové oblasti v okolí Vídně a přispěly ke zchudnutí značné části obyvatel Znojma. Tento aspekt přispěl k silné radikalizaci německého obyvatelstva, zejména po vzniku Sudetoněmecké strany.

Mnichovskou dohodou z podzimu 1938 bylo Znojmo připojeno k hitlerovské Třetí říši. To vyvolalo exodus značné části českého a židovského obyvatelstva ze Znojma do okleštěného zbytku republiky. Židovská synagoga byla uzavřena a později zbořena. S koncem druhé světové války na jaře 1945 bylo Znojmo poškozeno několika nálety sovětských a amerických bombardérů. Přímý zásah dostala budova staré radnice, velké škody utrpělo vlakové nádraží. Německá branná moc město opustila těsně před příchodem Rudé armády (8. května 1945). S příchodem Sovětů a obnovením československé státní moci došlo k divoké fázi odsunu německého obyvatelstva z města. První vlaky po obnovené trati z vnitrozemí přivážely stovky českých novousedlíků. Později, ve fázi organizovaného odsunu, bylo německé obyvatelstvo internováno v prostoru nuceného pracovního tábora na Pražské třídě. Ve městě také v letech 1945–1948 zasedal mimořádný lidový soud. Během vlakových transportů v roce 1946 bylo odsunuto do amerického okupačního pásma v Německu na 15 tisíc znojemských Němců. Nové obyvatelstvo přicházelo zejména z oblasti Českomoravské vrchoviny a také z Hané, Valašska a Slovácka. Jednalo se o největší etnickou proměnu v dějinách města od 13. století.

V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězila ve Znojmě na celé čáře kandidátka Komunistické strany Československa. Po komunistickém převratu v únoru 1948 došlo k postupnému uzavření hranic s Rakouskem. Znojmo se stalo tzv. hraničářským městem, „hrází proti imperialismu“.

Součástí města byly dříve i obce Dobšice, Dyje, Kuchařovice, Nový Šaldorf-Sedlešovice a Suchohrdly, které dnes tvoří Svazek obcí Znojemsko.

Osobnosti

  • Pavel Balík − starosta (1994–2006), poslanec, radní
  • Marta Bayerová − senátorka, zastupitelka
  • František Julián von Braida − kanovník
  • Johann Brantner − starosta Znojma, obchodník
  • Pavel Brunclík − fotograf
  • Anton Buchberger − poslanec Moravského zemského sněmu, první starosta Znojma
  • Tomáš Cihlář − fotbalista
  • Jiří Drápela − poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny, geneaolog
  • Milan Fridrich − florbalista
  • Anton Glasner − pojišťovací živnostník, starosta Znojma, poslanec Moravského zemského sněmu
  • Josef Glaßner − továrník, starosta Znojma
  • Michael Grübler − poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu, místní zastupitel
  • Johann Haase − poslanec Říšské rady, Moravského zemského sněmu, starosta Znojma, obchodník
  • Lubomír Emil Havlík − historik
  • Antonín Hladký − kněz, politický vězeň
  • Miroslav Hrabě − herec, dabér
  • Veronika Chmelířová − modelka, 2. vicemiss ČR 2007
  • Anton Jungnickl − lesník, starosta Znojma
  • Julie Jurištová − herečka
  • Jiří Kacetl − historik, zastupitel města
  • Pavel Kafka − diplomat, podnikatel
  • Zbyšek Kaššai − lékař, bývalý starosta Znojma
  • Emil Kotrba − malíř, grafik
  • Jan Leitner − atlet (skok do dálky)
  • Bohuš Pavel Alois Lepař − právník, novinář, spisovatel
  • Steve Lichtag − režisér, cestovatel, spisovatel
  • Mojmír Melan − kněz, kanovník
  • František Novotný − houslista
  • Eduard Oberwimmer − hoteliér, poslanec Moravského zemského sněmu
  • Michal Ordoš − fotbalista
  • Jiří Orság − vzpěrač, mistr Evropy
  • Jan Otruba − režisér, scenárista, kameraman, producent
  • Jaroslav Peška − archeolog, pedagog
  • Daniela Písařovicová − moderátorka
  • Leopold Pokorný − interbrigadista, funkcionář
  • Viliam Poltikovič − dokumentarista, spisovatel
  • Petr Rajnoha − varhaník, cembalista
  • Petr Rosol − hokejista
  • Bohumil Samek − historik
  • Charles Sealsfield - spisovatel
  • Jitka Schneiderová − herečka
  • Petr Spilka − poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČR, tiskový mluvčí JEDU
  • Květoslav Svoboda − plavec, vlajkonoš české vlajky na OH 2004
  • Jana Šilerová − duchovní a biskupka Církve československé husitské
  • Pavel Švanda − spisovatel
  • Ladislav Tondl − logik, profesor Masarykovy univerzity, filozof
  • Karel Veselý − hudební publicista
  • František Vicena − herec, pedagog
  • Jaromír Volný − senátor

Oficiální web město Znojmo:
www.znojmocity.cz

PSČ Znojmo: 669 02

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí