Korolupy

Historie

První zmínka o obci a pečeť

První písemnou zmínku o vsi nacházíme v roce 1371, kdy markrabě Jan Jindřich Lucemburský přikázal purkrabímu Petru Hechtovi z Rosic, aby byl pro Jindřicha z Hradce poslem deskových vkladů: vsí Lomů jemnickému měšťanovi Mikuláši ze Slavonic, vsí Chrlop a Mešovic Seydlinovi z Lubnice a vsi Radkova Vlkovi z Radkova. V roce 1498 potvrdil Vladislav II. obci Korolupy privilegia. Po potvrzení privilegií králem Vladislavem II. v roce 1498 v nich nebylo zahrnuto právo pečetní. Pečeť zobrazuje Marii s Ježíškem lemovanou dvěma květinovými stonky nad nápisem Kurlupp. Tomáš Vinciguerra hrabě Collalto et San Salvatore ze starého italského rodu, který se objevuje na Moravě po Bílé hoře, koupil panství v roce 1768. Collaltové vlastnili panství až do konce 2. světové války.

Odsun německého obyvatelstva

Po připojení pohraničních oblastí k Třetí říši spadala obec pod Říšskou župu Dolní Podunají. Dne 9. června 1945 přijela do obce partyzánská skupina pod velením plukovníka Vladimíra Hobzy. Německé obyvatelstvo se na příkaz gardistů muselo během půl hodiny shromáždit před kostelem a to pouze s osobním zavazadlem. Z mužů v obci vybrali partyzáni několik rukojmích, které odvedli ke zdi. Zde museli stát před namířenými samopaly až do doby, než se veškeré k odsunu vyzvané obyvatelstvo dostavilo k odchodu. Německému obyvatelstvu poté prohledali zavazadla, zabavili cennosti a peníze. Následně téměř všechno německé obyvatelstvo vyhostili přes hraniční přechod ve Vratěníně spolu s občany z Lubnice, Mešovic, Uherčic i zcela německého Vratěnína.

Komunistický puč, kolektivizace a budování socialismu

Na převzetí moci ve státě a nastolení totalitního režimu se komunisté velmi dlouho a pečlivě připravovali. Roku 1946 se konaly první poválečné volby. V celém okrese Moravské Budějovice zvítězili lidovci (10 114 hlasů), následovaní komunisty (7 097) a dále národními socialisty (4 258) a sociálními demokraty (2 975). Nové obyvatelstvo Korolup rekrutované převážně ze zemědělského proletariátu z okolních českých obcí volilo politické strany: KSČ (73), ČSL (69) a ČSD (13) z celkem 172 voličů. 25. 4. – 25. 9. 1947 proběhlo v obci scelování půdy. Od společné rostlinné výroby na scelených lánech byl už jen krůček ke kýženému dovršení socialistického typu hospodaření. JZD bylo založeno v roce 1950. Během padesátých let byl komunistickou stranou v obci, zrovna tak jako v celém Československu, systematicky likvidován a perzekvován sedlácký stav a církev. Jižní oblasti Jemnicka, tedy i obec Korolupy, se dostaly na počátku padesátých let na desetiletí přímo do hraničního pásma. Do oblasti se nasunulo vojsko a pohraniční stráž. V těsné blízkosti obce tak vzniklo hraniční pásmo, do kterého byl povolen vstup pouze na speciální propustku. V krajině kolem Korolup chátraly a zanikaly kapličky, křížky, sochy a další prvky, které po staletí utvářely její duchovní charakter. Zničené budovy částečně nahrazovala od roku 1960 zvýhodněná družstevní i státní výstavba. Období od roku 1960 až 1980 lze charakterizovat jako dobu výrazných stavebních proměn socialistické obce Korolupy. Státní dotace do pohraničí a jeho zemědělství zajistila finanční krytí a lepší zásobování stavebním materiálem. To umožnilo zahájení hromadné přestavby i nové výstavby v obci. Po zavedení obecního rozhlasu se ujala v obci znělka – známá polka Jaromíra Vejvody Škoda lásky, která už k obci neodmyslitelně patří.

Likvidace železné opony

Nepropustná hranice na čtyřicet let neoddělila ves Korolupy jen od Rakouska, ale v důsledku existence hraničních pásem i od vnitrozemí. 17. listopadu 1989 došlo v Praze k brutálnímu potlačení studentské demonstrace, která odstartovala Sametovou revoluci. Od 4. prosince 1989 mohli i korolupští občané bez jakéhokoliv omezení cestovat na tzv. Západ a obcí Korolupy začali projíždět první turisté na cestě k rakouským sousedům. Dne 17. prosince 1989 byla na československo-rakouských hranicích zahájena demontáž zátarasů, kterou symbolicky zahájili na přechodu Hatě u Znojma společně drženými nůžkami tehdejší ministři zahraničí obou zemí Jiří Dienstbier a Alois Mock.

Pamětihodnosti

• farní kostel sv. Vavřince, parc. č. 95, církev římskokatolická, barokní stavba z poloviny 18. stol., významně se podílející na celkovém obrazu obce (mapy.cz)
• budova bývalé pily na parc. č. 2504 v soukromém vlastnictví u říčky Blatnice na západním konci obce (mapy.cz)
• kaple Bolestné matky Boží, parc. č. 79, 81
• kaplička u silnice směrem k Uherčicím, parc. č. 2387, OÚ-ZD drobná pozdně klasicistní stavba z 2. pol. 19. stol. oživující krajinu
• kaplička při rozcestí, parc. č. 614, OÚ – ZD, drobná pozdně empírová stavba lidového charakteru, oživení okolní krajiny (mapy.cz)
• boží muka u hřbitova, parc. č. 646/1, OÚ, boží muka neobvyklého tvaru z poloviny 19. století, působivé umístění v krajině (mapy.cz)
• boží muka s křížem na kopci v polích jižně od obce, par. č. 2836/1, OÚ, barokní boží muka výrazně umístěná napravo od cesty, důležitý orientační bod
• boží muka na rozcestí v polích U hájenky jižně od obce, parc. č. 718, ZD, barokní boží muka nalevo od cesty, důležitý orientační bod
• boží muka v polích na sever od obce na rozcestí, parc. č. 99, OÚ, barokní boží muka s obrázkem a lavičkou
• kříž u silnice II/411 na křižovatce směrem na Uherčice na parc. 2818/2471 U Lomu
• památník padlým hrdinům v první světové válce na návsi u kostela sv. Vavřince na parc. č. 2859, OÚ (vznik: 1929, autor neznámý). V roce 1881 byl ve Vratěníně založen spolek pod názvem Veteranen- und Kriegerverein Fratting. Obec veteránům dovolovala prodej tabáku a zřizování trafik. Také premonstráti z Gerasu umožňovali válečným postižencům drobné úklidové nebo řemeslné práce. Veteránský spolek z Vratěnína se také zasloužil v okolních obcích o budování pomníků padlým hrdinům z první světové války.
• milník u autobusové zastávky na návsi pod kaštanovou alejí na parc. č. 2818
• sýpka z přelomu 19. a 20. stol. na parc. č. 20 – kamenná zemědělská budova s ručně tesanými trámy a krovem
• budova mlékárenského družstva „Milchgenossenschaft Raiffeisenkasse“ na parc. č. 104 – malá zemědělská budova
• bývalá Collaltovská cihelna na parc. č. 2597 a 2608