Hluboké Mašůvky

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1220. Na návrší za obcí je významné archeologické naleziště z období neolitu – kultury s moravskou malovanou keramikou, místo nálezu unikátní ženské plastiky (tzv. Hlubokomašůvecká venuše). Od roku 1319 byla součástí statku hradu Bukovina u Hostimi. V jejich držbě se střídala převážně drobná šlechta a také církevní vrchnosti. Kolem roku 1600 připadly panství v blízkých Jevišovicích a náležely tam až do zrušení patrimoniální správy v 19. století. Od 17. století je to významné poutní místo jižní Moravy.

Poutní místo

Poutní kostel Navštívení Panny Marie byl původně kamennou kaplí, vystavěnou po roce 1680 polním maršálem Janem Ludvíkem Raduitem de Souches (majitelem Jevišovického panství) u vodního pramene, známého již rokem 1618. V kostele je uctívána milostná soška – kopie sošky Panny Marie de Foy (též Foi), zvané podle belgického poutního místa u Dinantu. Sošku získal zakladatel nové, kamenné kaple na svých válečných taženích za třicetileté války.

První písemně doložené uzdravení je z doby před třicetiletou válkou (1618-1648). Uzdravil se tu muž jménem Krukensteinhauser z Kroměříže, který v Hlubokých Mašůvkách pobýval čtyři týdny. Poté se na radu místních napil z pramene a uzdravil se. Poté se díky vodě z pramene uzdravil i jeho nevlastní syn Ulrich (Ondřej) Bruner. Pak oba z vděčnosti upravili přístup k prameni. V té době již stála na kopci nad pramenem dřevěná kaple Panny Marie Pasovské (nahrazená po roce 1680 kamennou). Po prvních uzdraveních rostla popularita tohoto místa a stalo se poutním. Pověst vypráví o chromém, který po svém uzdravení nechal po cestě z Přímětic do Hlubokých Mašůvek postavit sedm kapliček s vyobrazením sedmi radostí Panny Marie. Všechny jsou pod názvem Devět poklon vedeny jako kulturní památka.

U kaple postavené za maršála J. L. Raduita hraběte de Souches poté vznikly malé lázně (v provozu až do roku 1866). V 19. století sem přicházelo na hlavní pouť (Navštívení Panny Marie, 31. května) až 80 procesí, ale poutě se konaly i na svatou Annu (26. července) a na svátek Jména Panny Marie (12. září). Chodila sem procesí i z Rakouska.

Toto poutní místo dodnes patří k nejživějším na jižní Moravě a je nejvýznamnějším poutním místem v Brněnské diecézi. V roce 1947 byl kostel opraven a v roce 1948 byl položen základní kámen přístavby. Kapli rozšířil na kostel místní farář P. Josef Parma v letech 1948–1950 podle projektu Theobalda Krátkého. V roce 1953 bylo dokončeno budování areálu. Povolení k tomu se Parmovi podařilo získat díky známosti s komunistickým předsedou vlády a pozdějším (1948–1953) prezidentem Klementem Gottwaldem, který byl jeho bývalým spolužákem. V údolí za kostelem vznikla Lurdská jeskyně s oltářem a prostranstvím pro sloužení bohoslužeb.

Pamětihodnosti

• Poutní kostel Navštívení Panny Marie
• Lurdská jeskyně pod kostelem
• Kaple svaté Anny před kostelem
• Kaple Panny Marie Pomocné u pramene
• Výklenková kaplička – devět poklon
• Křížová cesta a Kalvárie ve svahu nad vsí
• Obrázky poutních míst Čech, Moravy, Slovenska a Rakouska v lesní cestě k soše Panny Marie Lasalettské
• Cesta Panny Marie Sedmiradostné (sedm kaplí)
• Barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Iva (původně snad svatého Jana Sarkandra)
• Sochy českých patronů před kostelem z roku 1953.
• Smírčí kámen
• Hradiště Královec, archeologické naleziště
• Hradiště Nivy, archeologické naleziště
• Vodní mlýn č.p. 43, zanikl
• Fara
• Budova staré školy
• Sedm soch českých světců od znojemského sochaře Fischera
• Pomník padlých

Osobnosti

• Antonín František Stehlík (1921–1989), malíř