Kyjov

město, 11448 obyvatel k 1.1.2014, 29,88 km2
Kyjov

Historie

Archeologický nález z roku 2010 dokládá 1 km jihozápadně od dnešního náměstí jedno z nejvýznamnějších center germánského kmene Langobardů ve střední Evropě v 6. století. Nález pozůstatků langobardské osady významně změnil dosavadní znalosti o pohybu Langobardů během stěhování národů.

V první písemné zmínce z roku 1126 se Kyjov připomíná jako trhová ves, kterou kníže Václav Jindřich Olomoucký daroval benediktinskému klášteru Hradisko u Olomouce. Stalo se tak na památku Václavova strýce Oty II. Olomouckého, který 18. února 1126 zahynul v bitvě u Chlumce. Klášter Hradisko brzy přešel do rukou premonstrátů a v 2. polovině 12. století za opata Michala byl na kyjovském návrší postaven kamenný kostel sv. Martina. V přímé správě kláštera byl Kyjov nejdéle do roku 1382. Pak jej začal pronajímat nižší šlechtě. Král Vladislav Jagellonský povýšil Kyjov privilegiem z 7. června 1515 na město a udělil mu právo pečetit červeným voskem. V husitském období se město hlásilo k utrakvismu. V srpnu 1431 ho dobyl rakouský markrabě Albrecht II. Habsburský a podle kronikáře Bartoška z Drahonic zde nechal popravit okolo 50 kyjovských obyvatel.

Premonstrátský klášter v roce 1539 po více než 400 letech prodal město Janu Kunovi z Kunštátu. Jeho synové Kyjov prodali 7. ledna 1548 Janu Kropáčovi z Nevědomí a na Litenčicích za 9 000 zlatých. Kyjovští poddaní s tím nebyli spokojeni. 11. května 1548 vyslali deputaci vedenou kyjovským měšťanem Václavem starším Bzeneckým k císaři Ferdinandu I. Habsburskému do Augsburgu, který tam pobýval na Říšském sněmu. Císař pak 18. srpna 1548 ve Vídni vydal listinu, v níž městu slibuje, že Kyjov už nebude zastaven ani prodán. Stal se komorním městem, často nesprávně označované královským městem. Nastala doba rozkvětu, v letech 1561–1562 byla na náměstí postavena renesanční radnice s věží, tři městské brány, roku 1577 koupilo město ves Vřesovice a 1666 ves Kelčany.

V 17. století Kyjov trpěl válečnými událostmi. 15. června 1605 bylo město s okolními vesnicemi vyrabováno a vypáleno při nájezdu tlup sedmihradského knížete Štěpána Bočkaje, což mělo po mnoho následujících let vliv na jeho rozvoj. Během Českého stavovského povstání při obraně Kyjova proti vojsku Jindřicha Dampierre zahynulo přes 150 obyvatel, nakonec se mu však 8. října 1619 vzdalo. V říjnu 1623 bylo město zpustošeno vpádem vojska Gabriela Betlena a 250 obyvatel bylo zajato a odvlečeno. Roku 1638 celý Kyjov vyhořel. V letech 1710–1784 ve městě působili kapucíni, kteří zde z odkazu knížete Jana Adama z Lichtenštejna vybudovali současný farní kostel a malý klášter. V roce 1760 zde piaristé založili nižší latinské gymnázium.

Průmyslník Hugo Salm-Reifferscheidt v roce 1844 v Kyjově otevřel lignitové doly a tím začalo budování průmyslu ve městě. Roku 1858 založil i sklárnu, která zanikla po požáru v roce 1878. O pět let později sklárnu znovu zakládá Samuel Reich s pomocí bratra Solomona. (V současné době je sklárna nejvýznamnějším průmyslovým podnikem v Kyjově.) V průběhu 2. poloviny 19. století se rozvíjel spolkový život. Vznikl Čtenářsky spolek (1864) a tělovýchovná jednota Sokol (1871). Při obecních volbách v roce 1896 bylo zvoleno české zastupitelstvo a prvním českým starostou se stal JUDr. Josef Galusek.

Ve 20. století se ke Kyjovu připojily dříve samostatné obce Nětčice (1946), Boršov (1960) a Bohuslavice (1980), které dnes tvoří místní části. Začala výstavba sídlišť a i v současné době se zástavba města rozšiřuje.


Oficiální web město Kyjov:
www.mestokyjov.cz

PSČ Kyjov: 697 01

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí