Čejč

Historie

První písemná zmínka o Čejči je z roku 1222, kdy vesnice patřila klášteru cisterciaček Porta coeli u Tišnova. Během husitských válek ves zpustla a roku 1459 se uvádí vyloženě jako pustá. V roce 1771 byla ves osídlena Moravskými Slováky a francouzskými kolonisty. Jejich třicet chalup roku 1782 vyhořelo, hned však byly obnoveny.

Během Prusko-rakouské války obsadila vesnici 15. července 1866 pruská armáda, která do ní zavlekla epidemii cholery. Zemřelo čtyřicet obyvatel a tři pruští vojáci, mezi nimi i generálporučík Friedrich von Clausewitz, který zde byl pohřben. Armáda pak odešla 1. října.

V roce 1897 byla dána do provozu železniční trať Hodonín–Zaječí, roku 1908 železniční trať Čejč – Uhřice u Kyjova – Ždánice.

Čejčské jezero

V katastru Čejče se jihovýchodně od Horákovy farmy, bývalého státního statku, původně dvora Čenkov, dříve rozkládalo slané Čejčské jezero, tzv. Bezedňák, které však bylo vysušeno v 19. století z důvodu pěstování cukrové řepy. Ve 20. století se v důsledku zanášení odvodňovacího kanálu jezero opět naplnilo, avšak roku 1965 bylo z rozhodnutí tehdejších komunistických politiků opět odvodněno. Na jihovýchodě obce se nacházejí chráněné lokality: Čejčský a Čejkovické Špidláky, východně tzv. Výchoz, kde bylo ve vystupující vrstvě objeveno méně kvalitní uhlí – lignit. V dřívějších dobách se zde vyskytovalo moře, z tohoto důvodu se zde vyskytují slanomilné rostliny.

Pamětihodnosti

Viz též|Seznam kulturních památek v okrese Hodon

• Socha svatého Kajetána z roku 1722. Na přední straně podstavce je nápis: S. Caietane ora pro nobis crucifixum. Na zadní straně je údaj o zhotovitelce Marii Antonii Czoborové: Erexit Maria Antonie ta. Princeps de Lichtenstein 17.22 6. May. Hraběnku Czoborovou na tomto místě údajně vyhodil manžel z jedoucího kočáru a zázrakem se jí nic nestalo.
• Kostel svatého Vendelína z let 1729–1731. V roce 1937 prošel kostelík přestavbou. Ve věži je zavěšen zvon svatého Donáta z roku 1747 a svatého Cyrila a Metoděje z roku 1923. Oltářní obraz zobrazuje svatého Vendelína čtoucího Písmo a obklopeného domácími zvířaty. Nad horním okrajem je chronogram ukrývající letopočet 1731: O reX et pastor et abbas WenDeLIne tV peCora nostra DefenDe a LVe (v překladu: Ó králi a pastýři a opate Vendelíne, chraň náš dobytek před nákazou).
• Kaple svatého Rocha u vlakového nádraží připomíná cholerové epidemie z let 1836 (15 obětí), 1849 (7 obětí) nebo 1866 (44 obětí).
• Náhrobek pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitz z období prusko-rakouské války v místním parku s textem: Zde odpočívá v Pánu Friedrich von Clausewitz, generálporučík, narozen v Burgu v Prusku 1807, zemřel na choleru v Čejči 31. července 1866. V roce 2011 byl náhrobek opraven. Byl synovcem pruského generála Carla von Clausewitz a také nejvyšším důstojníkem pruské armády, který byl pohřben na území dnešní České republiky.
• Sousoší svaté Rodiny z roku 1920 v místním parku
• Kříž u čp. 29. Původně byl umístěn asi 100 metrů severovýchodně u křižovatky.
• Pamětní deska T. G. Masaryka na budově v bývalém velkostatku – kde se učil kovářem v roce 1865/66.
• Pamětní deska T. G. Masaryka na domě čp. 93.
• Pamětní deska pilotům z druhé světové války ve Velké Británii, František Masařík a František Vindiš.
• Zaniklý znak Lichtenštejnů a Hrzánů nad vchodem do panské sýpky z 18. století.

Osobnosti

• Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), československý prezident, v Čejči na statku se učil kovářem
• Františka Svobodová-Goldmannová – sběratelka, etnografka, sepsala v Čejči a okolí knihu Říkadla a hry slováckých dětí. Pochována na zdejším hřbitově.
• Svoboda Antonín Dobroslav, nar. 17. 1. 1861 Vršatské Podhradie, zemř. 1. 7. 1922 Čejč. Od r. 1902 jako nadučitel v Čejči a okolí sbíral písně pro sběratelskou akci NPVR zaslal L. Janáčkovi v r. 1910 pro sběratelskou akci NPVR 17 místních písní. (Jan Pavlík – Návraty kyjovska 1991)
• Antonín Drdácký učitel a kronikář (+ 3. 12. 1927)
• Fabián Slabý (1882–1954) filolog a literární historik
• Antonín Vojáček, učitel hry na housle, primáš cimbálky (+ 26. 5. 1982)
• Bohumír Petrla (1887–1974), legionář, který 5. října 1917 unesl torpédovku Tb 11 v Šibeniku
• Ludvík Svoboda (1903–1977), filosof, profesor Univerzity Karlovy v Praze
• František Masařík (1918–1988), účastník bitvy o Británii
• František Vindiš (1918–1991), účastník bitvy o Británii
• Josef Válek bývalý a zakládající primáš cimbálky Mládí
• Jaroslav Zaviačič (* 1939), expert v psaní na stroji, člen mezinárodní organizace Intersteno
• Jožka Černý (* 1942 na č. p. 5), zpěvák moravských a slováckých lidových písní
• Miroslav Bravenec (1945–2011), akademický malíř
• Zdeněk Grmolec (* 1947) středoškolský učitel a spisovatel