Lanžhot

Historie

Sídlo je poprvé připomínáno v roce 1384 (Lanczhut opido). Vzniklo v 70. letech 14. století na hraniční křižovatce obchodních cest, německý název Landshut (zemská stráž) odkazuje k této funkci. Městečko roku 1496 připadlo rodu Lichtenštejnů, v jehož držení zůstalo až do 19. století. Kvůli své poloze na hranicích tří zemí – Moravy, Uher a Rakouska – mnohokrát v historii trpělo přesuny vojsk a s tím spojeným plundrováním a ničením. Jednou z nejhorších pohrom se stal vpád ozbrojenců Štěpána Bočkaje roku 1605, kdy byl Lanžhot vydrancován a vypálen. Naproti tomu během třicetileté války utrpěl relativně menší škody než okolní panství.

Počátkem 18. století nastal setrvalý růst městečka. V roce 1850 získal Lanžhot obecní samosprávu, žilo zde tehdy téměř 2700 obyvatel. Od roku 1900 měl status městyse. Téhož roku zde byla zprovozněna železnice – místní dráha Břeclav–Kúty, z níž se později stala část páteřní československé trati Břeclav–Bratislava. Stanice v Lanžhotě vznikla až roku 1922.

Roku 1920 získalo nově vzniklé Československo dosud dolnorakouský Dyjský trojúhelník, jehož většina (zejména značná část ranšpurského katastru) byla připojena právě k Lanžhotu; menší část získalo sousední město Břeclav. Území Lanžhota se tím rozšířilo o rozsáhlé lužní polesí.

Po Mnichovské dohodě byl roku 1938 k nacistickému Německu připojen nejen celý Dyjský trojúhelník, nýbrž i jižní část původního katastru Lanžhota (z doby před rokem 1920), i když samotný intravilán s blízkou částí extravilánu zůstal nadále součástí území tzv. Druhé republiky, neboť obec byla drtivou většinou česká. V nacistickém Německu se ocitly lesy na jihu katastru Lanžhota a hranice dále probíhala podél západního okraje silnice spojující Lanžhot se Slovenskem. Během následné druhé světové války se do Lanžhota sestěhovala řada obyvatel z Břeclavi (připojené přímo k Říši), roku 1944 zde žilo asi 5000 lidí.

Po válce mnoho lanžhotských občanů, kteří přišli o své domovy, odešlo do uprázdněných sídel po vysídlených německých spoluobčanech v pohraničí. Tím počet obyvatel obce na počátku 50. let poklesl asi na 3650.

Po rozdělení Československa roku 1993 vznikl na katastrálním území Lanžhota silniční, dálniční i železniční hraniční přechod na Slovensko.

Dne 27. června 2001 byl Lanžhot povýšen na město.

Pamětihodnosti

• Kostel Povýšení svatého Kříže – původně raně barokní jednolodní chrám z 10. a 20. let 17. století, v letech 1892–1893 radikálně přestavěn na neoklasicistní eklektické trojlodí dle návrhu Karla Weinbrennera.
• usedlost č.p. 183 – stavba tradičního lidového stylu z roku 1857
• usedlost č.p. 155 – zemědělská usedlost z druhé poloviny 19. století, s dochovaným původním malovaným žudrem. Nyní využívána jako městské muzeum.
• lovecký zámeček Lichtenštejnů z roku 1890, autor K. Weinbrenner
• pomník padlým a socha Tomáše Garrigue Masaryka u školy
• památkově chráněná socha rudoarmějce z roku 1953

Osobnosti

• Edmund von Krieghammer (1831–1906), rakousko-uherský generál a politik
• Vavřín Brumovský (* 8. srpna 1876 – 19. srpna 1936), knihkupec, vydavatel, redaktor a spisovatel, žil a působil v Brně
• Metoděj Prajka (1898–1962), lidový muzikant, hudební skladatel a kapelník
• Antonín Bartoš (1910–1998), voják československé zahraniční armády, poslanec poválečného Národního shromáždění, na jeho rodném domku je od r. 2000 pamětní deska
• Rozálie „Rózka“ Horáková, roz. Uhrová (1912–1980), skladatelka a zpěvačka lidových písní
• František Gajda (1913–1950), příslušník třetího odboje, agent chodec
• Božena Šebetovská (1919–1982), zpěvačka lidových písní
• Josef „Jožulka“ Uher (* 1. března 1933 – 18. října 2024), fotbalový hráč a funkcionář, lidový hudební skladatel, někdejší kronikář
• Marie Švirgová, roz. Svačinová (1936–2022), folkloristka a malérečka
• Milan Puzrla (1946–2021), cyklista, olympionik a vicemistr světa v časovce družstev na 100 km
• František Bartoš (1947–2014), atlet, vytrvalostní běžec
• Marie Prajková (* 28. května 1950), zpěvačka lidových písní, vedoucí ženského pěveckého sboru
• Miroslav Němeček (* 1963), programátor a vývojář
• Břetislav Osička (* 8. listopadu 1963), zpěvák lidových písní, restauratér, manžel J. Osičkové
• František „Franta“ Uher (* 25. května 1964), zpěvák a lidový vypravěč
• Jiří Zonyga (* 1964), zpěvák a muzikálový herec, vítěz české verze soutěže X Factor
• Jitka Osičková (* 22. ledna 1965), zpěvačka lidových písní, restauratérka, manželka B. Osičky
• Jana Štvrtecká (*1971), členka činohry Národního divadla Brno, pedagožka JAMU, televizní herečka, komentátorka a dabérka
• Martina Šestáková roz. Darmovzalová (* 1978), atletka
• František Brantalík ml. (* ?), sólista opery Jihočeského divadla České Budějovice
• Oldřich Bělka (* 1993), divadelní a televizní herec, člen činohry Národního divadla Brno a host souboru Městského divadla Zlín