Kunštát

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1279 jako přídomek Kuny, jehož jméno je variantou germánského jména Konrád. V roce 1281 se zmiňuje jako Chuno de Chuonstat. Zakladateli města byli páni z Kunštátu. Hrad se písemně dokládá v roce 1360. V roce 1448 se stal majitelem zdejšího panství Jiří z Kunštátu a Poděbrad známý spíše jako Jiří z Poděbrad, který nechal i přebudovat hrad. V držení této rodiny byl Kunštát až do roku 1502. V roce 1529 přešel Kunštát od Vojtěcha z Pernštejna k Janu Černčickému z Kácova.

Roku 1674 bylo v městečku 50 domů, z toho 9 pustých. Roku 1755 zde bylo 72 domů. V roce 1834 šlo o 148 domů a 877 obyvatel. Roku 1900 v Kunštátě žilo 1188 obyvatel.

Pamětihodnosti

• Kunštátská obora – jihovýchodně od města.
• zámek Kunštát přebudovaný z původního hradu v 16. století.
• kostel svatého Stanislava – ze 17. století s historickými kovovými dveřmi.
• kostel svatého Ducha – hřbitovní kostel z roku 1738.
• pamětní desky věnované Janu Tenorovi, Františku Halasovi, Klementu Bochořákovi a Ludvíku Kunderovi.
• Socha Jiřího z Poděbrad
• Jeskyně Blanických rytířů – umělá pískovcová jeskyně v obci Rudka
• Burianova rozhledna na Milence

Osobnosti

• Jiří z Poděbrad (1420–1471), český král
• Jan Černčický z Kácova (cca 1460–1550), český šlechtic, majitel města
• Jakub Petrozelín Kunštátský (1571–1633), duchovní, spisovatel, pobělohorský exulant
• Klemens Barchanek (1845–1923), matematik, autor německojazyčných učebnic geometrie
• Kuneš Kunz (1846–1890), organizátor českojazyčných škol a kulturních spolků v Brně, čestný občan Kunštátu
• Jan Tenora (1863–1936) – historik a spisovatel, sepsal knihu Dějiny městečka Kunštátu
• Františka Leopoldina Marie von Coudenhove – Hornisch – s. M. Anežka (1892–1977), Těšitelka a zakladatelka kláštera Těšitelek v Argentině
• Klement Bochořák (1910–1981), básník
• František Halas (1901–1949), básník. Pohřben na městském hřbitově. Čestným občanem jmenován v roce 1945.
• Jan Marius Tomeš (1913–2010), básník a historik. Čestným občanem jmenován v roce 1999.
• Ludvík Kundera (1920–2010), básník, dramatik a překladatel. Strávil zde své dětství a často se sem vracíval. Čestným občanem jmenován v roce 1998. Pohřben na městském hřbitově.
• Stanislav Rolínek (1902–1931), sochař podzemních blanických rytířů a největší sochy T. G. Masaryka v Evropě
• František Burian (1876–1943), kunštátský starosta, nechal postavit rozhlednu na kopci Milenka (Burianova rozhledna)
• Ladislav Kubíček (1926–2004), kněz mučedník, prezident litoměřické diecézní charity, pohřben na místním hřbitově