Křtiny

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237 (Kirtina), je uvedena na imunitní listině papeže Řehoře IX. Zde jsou Křtiny uváděny jako majetek premonstrátského kláštera v Zábrdovicích. Další zmínky z předhusitské doby se dochovaly jenom dvě. Jedna byla z roku 1299, kdy čanádský biskup (historiky dříve chybně považovaný jako biskup cenedský, chyba vznikla ze špatného překladu) udělil čtyřicetidenní odpustky kostelu ve Křtinách. Druhá zmínka byla z roku 1321, kdy Jindřich z Lipé daroval Zábrdovickému klášteru les zvaný Hora a nejstarší mlýn ve Křtinách (místními zvaný "Dolní"). Již tehdy zde stály pravděpodobně dva kostely, novější gotický a starší románský (gotický byl nazván německý a románský český). Pouze tři zmínky se zachovaly proto, že většina listin Zábrdovického kláštera shořela při dobytí Nového Hradu.

Roku 1996 byl Křtinám udělen znak – ve stříbrném štítě zelený vykořeněný jehličnatý strom, a prapor – na bílém listu zelený vykořeněný jehličnatý strom v poměru šířky k délce listu 2:3. Symbol stromu pochází ze staré obecní pečeti. S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.

V letech 2006–2008 byl starostou městyse Ing. Josef Bednář, v letech 2008–2010 působila jako starostka prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc., od roku 2010 tuto funkci zastává František Novotný. Před rokem 1918 vládl Křtinám baron Edvín Offerman a baronka Adelína Offermannová.

Pamětihodnosti

• Poutní areál z 18. století, tvořený barokním kostelem Jména Panny Marie, kaplí svaté Anny a bývalým proboštstvím (nyní zámkem a farou). Poutní areál je od roku 2008 národní kulturní památkou
• Arboretum Křtiny – sbírka dřevin z celého světa založená Augustem Bayerem
• socha Panny Marie
• Radostná cesta Panny Marie – sedm kapliček zasvěcených sedmi radostem Panny Marie na Panáčkově cestě. Na betonovém základu kapliček jsou osazeny dílce z umělého pískovce s vrchní částí s elipsovým výklenkem a sedlovou stříškou. V hřebenu je osazen monogram Jména Panny Marie. Kapličky jsou vysoké 250 cm, široké 80 cm a hluboké 60 cm. Reliéfy s vyobrazením jednotlivých radostí navrhl a realizoval P. Pavel Kryl, farář v Tasově. Žehnání Radostné cesty proběhlo 29. srpna 2004, každou z kapliček požehnal jeden ze sedmi přítomných kněží.
• Kaple zasvěcená Panně Marii na Bukovském kopci