Soběslav

Historie

Archeologické nálezy z okolí města a z blízkého hradiště Svákov dokládají, že toto místo a blízké okolí bylo osídleno již v pravěku. V průběhu husitských válek bylo město v letech 1421 a 1435 vypáleno. Ve dnech 3. a 4. května 1467 se v blízkosti Soběslavi udála bitva mezi rožmberskými vojsky, resp. vojsky tehdejších příznivců krále Jiřího z Poděbrad a vojsky Zdeňka ze Šternberka, resp. Jednoty zelenohorské, která skončila porážkou vojsk Jana z Rožmberka.

V 16. století byla Soběslav sídelním městem Petra Voka z Rožmberka a jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského dominia. Představovala hospodářské centrum jižních Čech s vazbami na Bavorsko a Rakousko. Tato nejvýznamnější etapa v historii města je patrná v četných historických stavbách na území města dodnes.

Ve městě byla založena Rožmberská škola (gymnasium illustre), které Petr Vok v závěti odkázal významnou Rožmberskou knihovnu. Pro potřeby této školy byly v letech 1611 až 1612 upraveny prostory v křídle soběslavského hradu. Jan Jiří ze Švamberka ji začal v roce 1612. Škola byla otevřena v roce 1614 a byli pro ni získáni kvalitní učitelé ze Slezska. Žáci za studium neměli platit a škola měla sloužit především k „poznání čisté pravdy Boží podle sv. Písem a pravé víry křesťanské dle konfesí české z roku 1575.“ Škola se však setkávala s nepřízní Karlovy univerzity, která usilovala, aby nadace spojená se vznikem školy byla převedena na ni. Přes počáteční nadějný rozjezd školy vedla porážka stavovského povstání k jejímu zániku. Stejně tak nedošlo k přenesení Rožmberské knihovny.

Po smrti Petra Voka z Rožmberka získali město Švamberkové. Jan Jiří ze Švamberka se stal poručníkem místního gymnázia a pro výuku povolal učitele z německého luteránského prostřední, známé je jména rektora školy, kterým se stal Michael Gehler a jména dvou učitelů (Melchior Agricola a Benjamin Ursinus). Město znovu utrpělo za třicetileté války i za válek napoleonských. V letech 1628 až 1951 zde byl pivovar. Pošta zde byla zřízena dne 9. ledna 1850.

Po vzniku Československa vznikla v Soběslavi společnost Lada, která se stala významným světovým výrobcem šicích strojů. V období socialismu v Soběslavi vzniklo nebo mělo sídlo několik, dodnes působících významných celorepublikových firem jako Banes, Rašelina Soběslav nebo nábytkářský závod Jitona.

V roce 2021 v areálu společnosti Rašelina Soběslav zahájil činnost nový soběslavský pivovar.

Pamětihodnosti

• Děkanský kostel svatých Petra a Pavla na centrálním náměstí Republiky, založený kolem 1280, rozšířen po roce 1380 a zaklenut v letech 1486–1501. Dvojlodní síňová stavba se sklípkovou klenbou na dva štíhlé osmiboké sloupy a s barokními bočními kaplemi. Na hlavním oltáři je obraz svatého Petra a Pavla od Bedřicha Kamarýta, na bočním oltáři socha Madony z roku 1492. Barokní chórové lavice a cínová křtitelnice z roku 1501. 68 metrů vysoká městská kostelní věž z roku 1487 je dnes symbolem Soběslavi. Před kostelem se nachází socha svatého Jana Nepomuckého a socha svatého Josefa.
• Vedle kostela svatého Petra a Pavla se nachází 68 metrů vysoká Městská věž. Ta byla vystavena v roce 1487 a sloužila jako pozorovatelna, strážní místo, malá pevnost a zvonice.
• Rozlehlé náměstí Republiky leží uprostřed historické části města, v původním středověkém půdorysu. Nachází se zde nejvýznamnější památky města. Střed zdobí starodávná kamenná kašna se sochou svatého Floriana, patrona města. Poblíž kašny, s pohledem na Smrčkův dům, stojí Mariánský sloup s korintskou hlavicí a pozlacenou kamennou sochou Panny Marie. Pochází z roku 1713. Náměstí bylo v roce 2019 zrekonstruováno.
• Gotický kostel svatého Víta, založený kolem 1380, je síňové dvojlodí, sklenuté na dva štíhlé sloupy, s pětiboce zakončeným presbytářem s vnějšími opěráky a štíhlou vížkou na střeše. Kostel roku 1712 vyhořel a byl zrušen, obnoven v letech 1936–1938. V současnosti je to jedna z nejcennějších památek české gotiky z doby Václava IV.
• Soběslavský hrad založený ve 13. století a rozšířený kolem 1390 Jindřichem z Rožmberka představoval důležité obranné místo středověkého města. Součástí hradu je okrouhlá gotická věž Hláska se sklepením, kde byl roku 1394 vězněn český král Václav IV. Petr Vok z Rožmberka v závěti odkázal městu Rožmberskou knihovnu, který měla být umístěna v hradu, k čemž ale nikdy nedošlo. V roce 1706 byl hrad proměněn na pivovar a pak sýpku. Jižní křídlo hradu je využíváno jako městské divadlo. Ve starém gotickém paláci vznikla moderní veřejná knihovna, umístěna v samostatném moderním skeletu. Autorem přestavby je architekt Jaromír Kročák. Stavba získala za svou unikátní realizaci několik architektonických cen. Poblíž hradu se nachází socha svatého Jana Nepomuckého.
• Kolem historického jádra města se rozkládá zbytek městského opevnění.
• Smrčkův dům na náměstí (č. 107) z roku 1565 se dvěma obloučkovými štíty. Dnes je zde umístěno národopisné muzeum s expozicí Soběslavsko-Veselských blat a Kozácka. Expozice získala v roce 2018 cenu Gloria musaealis.
• Bývalý hřbitovní kostel svatého Marka, raně barokní stavba se šindelovou střechou, založená roku 1650 soběslavským primátorem Zachariášem Markem Markovským. Jednotné vnitřní zařízení je raně barokní, stejně jako několik kamenných náhrobků a dva malované epitafy ze 17. století. V současné době je zde svatební síň. Husitské muzeum zde má několik exponátů – bývalé oltáře.
• Zrekonstruovaná Stará radnice na náměstí z konce 15. století se dvěma barokními štíty, v přízemí je informační centrum města, v patře zasedací sál zastupitelstva města a obřadní síň.
• Několik desítek metrů od vlakového nádraží se nachází Evangelický kostel z 20. století.
• Raně středověké hradiště Svákov vzniklo na v místech staršího osídlení v době halštatské. Zaniklo na přelomu devátého a desátého století a dochovaly se z něj mohutné pozůstatky opevnění. Poblíž hradiště stojí kaple Bolestné Panny Marie se studánkou a rozhledna Svákov.

Osobnosti

• Jan Papoušek ze Soběslavi († 1455), rektor Karlovy univerzity
• Tomáš Řešátko Soběslavský (16. století–1602), renesanční spisovatel a překladatel
• Zuzana Vojířová z Vacovic (kolem 1560 – 1616), společnice a členka fraucimoru Kateřiny z Ludanic, známá z legend jako soběslavská Bílá paní
• Jan Hugo Karlík (1807–1894), kněz, učitel
• Antonín Skočdopole (1828–1919), pedagog, katolický kněz, národní buditel
• František Josef Studnička (1836–1903), matematik, pedagog a organizátor vědeckého života v Čechách, zabýval se také astronomií (podílel se na záchraně přístrojů i písemností astronoma Tychona Brahe
• Karel Špaček (1838–1898), právník a politik, poslanec Říšské rady
• Emilie Fryšová (1840–1920), pedagožka, ředitelka školy, etnografka, sběratelka blatských krojů a výšivek, spolupracovnice K. Lustiga
• Václav Špaček ze Starburgu (1840–1912), podnikatel, velkostatkář, císařský rada; zakladatel rodu Špačků ze Starburgu
• Jaroslav Svákovský (1847–1923), vl. jm. Alois Josef Hofman, středoškolský profesor, překladatel knih pro mládež
• Václav Hess (1850–1890), spisovatel, překladatel z francouzského a německého jazyka
• Karel Lustig (1856–1924), pedagog, ředitel školy a zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, spolkově i veřejně činný
• Jan Bezděk (1858–1915), mykolog, pedagog, botanik
• Josef Bertl (1866–1955), architekt, profesor pozemního stavitelství v Brně a v Praze
• Edmund Chvalovský (1869–1934), herec, dramatik, režisér Národního divadla, od roku 1906 žil v Soběslavi, kde silně ovlivnil místní divadelní život
• Vladimír Svoboda (1871–1955), akademický malíř a pedagog
• Rudolf Ludmila (1872–1953), malíř, kreslič a pedagog
• Karel Pánek (1883–1927) – lékař, československý legionář a vysokoškolský účitel
• Otakar Ostrčil (1879–1935), pedagog, hudební skladatel a dirigent, dlouholetý letní host Soběslavi – mnoho let trávil skladatel své letní odpočinky v Soběslavi v pronajatém domě (U Černovického potoka, čp. 269). Zde zkomponoval nejen symfonickou báseň „Léto“ a „Křížovou cestu“, ale především „Honzovo království“ (premiéra roku 1934 v Brně)
• František Ježek (1884–1925), politik
• Helena Johnová (1884–1962), česká sochařka, keramička; profesorka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze
• Rudolf Veselý (1884–1966), pedagog, botanik, mykolog – spoluzakladatel Československé mykologické společnosti, publicista
• Jaromír Čihař (1887–1971), právník a úředník prezidentské kanceláře
• Otakar John (1890–1967), botanik ochránce přírody a středoškolský učitel
• Jaromír Hořejš (1903–1961), pedagog, spisovatel a básník, dramatik a překladatel z angličtiny
• Karel Bodlák (1903–1989), pedagog, básník, filozof a literární kritik
• Josef Kubín (1904–1942), pedagog a oběť Nacismu
• Franz Josef Wurmfeld (1907–1944), česko-židovský obchodník a oběť nacismu
• Jaroslav Taudy (1909–1999), plukovník RAF, stíhací pilot Britského královského letectva
• Jan Plíva (1910–1985), akademický malíř
• Miroslav Valenta (1912–1933), básník
• Donát Šajner (1914–1990), spisovatel a básník, funkcionář v československé kulturní politice
• Jaroslav Brodský (1920–1981), pedagog, ředitel školy, „vězeň režimu“ (1950–1960), zakladatel organizace K 231, emigrant, publicista
• František Kotlaba (1927–2020), botanik a mykolog, vědecký pracovník Národního muzea a Botanického ústavu ČSAV, publicista
• Pavel Smrž (1927–1983), soběslavský rodák, botanik, zakladatel novodobé Severočeské botanické zahrady v Liberci
• Ladislav Drs (* 1927), matematik, vysokoškolský pedagog a autor vysokoškolských skript
• Radomír Čihák (1928–2016), profesor anatomie Fakulty všeobecného lékařství, později 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
• Jiří Laburda (1931–2025), hudební skladatel, vysokoškolský pedagog
• Miroslav Krejča (1931–2005), herec a spisovatel
• Jiří Stejskal (1932–2015), akademický malíř, básník a vysokoškolský pedagog
• Otakar Bílek (1932–2016), vedoucí režisér Českého rozhlasu v Českých Budějovicích, moderátor, publicista, profesor konzervatoře
• Rudolf Bergr (* 1934), architekt
• Josef Macháček (* 1944), stavební inženýr a vysokoškolský učitel
• Jiří Bělohlav (* 1950), stavební inženýr a bývalý ředitel a prezident Metrostavu

Sportovci

• Ladislav Tikal (1905–1980), československý gymnasta, olympionik
• Jiří Lála (* 1959), hokejový útočník, čtyřnásobný medailista z Mistrovství světa v ledním hokeji
• Roman Božek (* 1963), hokejový útočník, mistr Extraligy ledního hokeje
• Radek Bělohlav (* 1970), hokejový útočník, dvojnásobný medailista z Mistrovství světa v ledním hokeji
• Aleš Ježek (* 1990), hokejový útočník
• Petr Koblasa (* 1993), hokejový útočník
• Tomáš Němejc (* 2000), sprinter, účastník Letních olympijských her 2024, několikanásobný medailista z Mistrovství České republiky mužů a žen v atletice
• Pavel Novák (* 2002), český hokejista
• Oliver Šatný (* 2003), hokejový brankář, stříbrný medailista z Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2023