Strakonice

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Strakonicích.

• Strakonický hrad – založen ve 13. století na soutoku Otavy a Volyňky. V roce 1243 daroval Bavorem I. a jeho manželka Bohuslava část hradu řádu maltézských rytířů, kteří si zde ve stísněném prostoru vybudovali komendu (klášter). V nejstarší raně gotické části kolem kostela sv. Prokopa s věží, kapitulní síní a ambitem se zachovala řada stavebních detailů ze 13. století a velmi cenné fresky (kolem 1340) v ambitu a na kruchtě kostela. Západní věž Rumpál je z doby kolem roku 1300, jižní věž Jelenka byla přistavěna kolem 1500. Stavební úpravy byly ukončeny 1714–1721 barokní západní zámeckou přístavbou, takže současná podoba hradu kombinuje prvky několika architektonických slohů. Hrad byl dvakrát dobyt a zpustošen. Od roku 1995 je celý areál prohlášen za národní kulturní památkou a v posledních letech prošel nákladnou a rozsáhlou rekonstrukcí (za přispění fondů EU a tzv. Norských fondů). Dnes v jeho areálu sídlí Muzeum středního Pootaví, Šmidingerova knihovna, nově opravené sály ( Rytířský sál, Maltézský sál, sál U Kata) v budově bývalého panského pivovaru využívá k představením a výstavám Městské kulturní středisko.
• Barokní mariánský sloup uprostřed Palackého náměstí z let 1730 až 1740, též morový, dříve stál na Velkém náměstí, na místě staršího sloupu z roku 1586
• Kostel sv. Markéty z let 1580-1583 podle plánů V. Vogarelliho na místě staršího kostela, průčelí upraveno roku 1777. Jednolodní stavba se síťovou klenbou a věží.
• původně gotický hřbitovní kostel sv. Václava ze 13. století blízko obou nádraží s barokními úpravami
• Poutní kostel Navštívení Panny Marie Bolestné v části Podsrp na jihovýchodním okraji města z 18. století, který se stal vyhledávaným poutním místem. Zajímavý je trojkřídlý ambit na západní straně kostela stejně jako jednopatrová fara s volutovými štíty.
• Bývalá radnice na Velkém náměstí – zdobená sgrafity akademického malíře Josefa Bosáčka podle návrhu Mikoláše Alše
• Budova České spořitelny – sgrafitová výzdoba taktéž J.a Bosáčka na návrh Václava Malého
• Židovský hřbitov asi 2 km od Strakonic ve směru na Pracejovice
• Masné krámy (čp. 142) – původní středověká zástavba
• Domy čp. 44 a 45 – tzv. Papežovy domy
• pamětní deska T. G. Masaryka na domě čp. 47 (Velké nám.) s reliéfem profesora a nápisem: "V tomto domě promluvil 16. 2. 1891 svoji kandidátní řeč před svým zvolením za poslance do Říšské rady první prezident Československé republiky T. G. Masaryk"
• Pamětní deska Josefa Skupy na domě čp. 140 (dříve hostinec U Švehlů)
• Pozdně empírový gloriet – drobná stavba podobající se otevřenému antickému chrámu z roku 1837, nachází se na umělém návrší v Rennerových sadech
• Pomník Jana Husa a Antonína Rennera
• Pomník Františka Ladislava Čelakovského od sochaře Břetislava Bendy
• kaple sv. Jana Nepomuckého
• Kaple sv. Martina – u bývalého Siebertova ústavu pod areálem nemocnice, dnes domov důchodců
• Most Jana Palacha z roku 1977
• Ocelová lávka pro pěší a cyklisty z roku 2009
• Velké dudy – na kruhovém objezdu u Fezka, autor Ing. Pavel Pavel
• Stonehenge – replika brány pravěké svatyně, také od Ing. Pavla Pavla, který si na tom zkoušel teorii o stavbě Stonehenge v Anglii
• Memento strakonických Židů - podoba sedmiramenného svícnu menora, uprostřed doplněný kamenem z řeky Otavy - se nachází u Měšťanského pivovaru nedaleko stavby nové lávky (2009)
• Kolem města se v jeho hranicích rozkládají či do nich alespoň zasahují následující chráněná území:
  • PR Bažantnice u Pracejovic
  • PR Kuřidlo
  • PP Ryšovy
  • PP Tůně u Hajské
• Ve Strakonicích je též vyhlášeno několik památných stromů:
  • Otavský dub, na pravém břehu Otavy západně od města
  • Podsrpenské lípy, dva stromy v Podsrpenské ulici (I/22), směrem z města asi 150 m za vodojemem
  • Švandova lípa, v lokalitě Na Kalvárii, někdejším hřbitově vpravo od silnice do Pracejovic
  • Václavská lípa, v Podsrpenské ulici poblíž hasičské stanice

Historie

Původně zde stály čtyři malé vesničky (Strakonice, Bezděkov, Žabokrty a Lom), které se spojily v poddanské město Strakonice. Vývoj města lze předpokládat od druhé poloviny 12. století a na začátku 13. století začíná rod Bavorů budovat místní hrad. Roku 1243 daroval Bavor I. se svou manželkou Bohuslavou polovinu strakonického hradu řádu johanitů (později zvaných maltézští rytíři), kteří v něm vybudovali raně gotický kostel a klášter. Původní gotický hrad prošel rozmanitým stavebním vývojem. V roce 1367 byla Strakonicím potvrzena Bavorem IV. městská privilegia. Roku 1402 prodal rod Bavorů i druhou polovinu hradu i strakonického panství řádu johanitů a od roku 1421 se hrad stal sídlem velkopřevorů řádu, kteří ze Strakonic spravovali své komendy v celých českých zemích až do konce 17. století. Další rozvoj města nastal v 19. století, kdy byla založena textilní továrna Fezko a ve 20. století po založení České zbrojovky (ČZ).