Štěkeň

Historie

V roce 1784 se obec stala městysem. Windischgrätzové zdejší statek vlastnili až do roku 1919. Ve dnech 4. až 7. září 1905 se v okolí Štěkně konaly rozsáhlé vojenské manévry za přítomnosti císaře Františka Josefa I.

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.

Pamětihodnosti

• Raně barokní zámek byl postaven na místě tvrze ze 14. století Janem Antonínem Losym z Losinthalu. Kolem zámku se rozkládá anglický park. Zámek koupily v roce 1922 řádové sestry Ústavu anglických panen a zřídily zde klášter řeholnic. Působily zde i v době komunismu (objekt byl využíván jako domov důchodců).
• Kostel svatého Mikuláše byl postaven na místě původně gotického kostela Máří Magdalény, který zanikl v době husitské a za třicetileté války.
• Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1725. Kopie je umístěna u zámeckých schodů, originál se nachází v zámku.
• Asi dva kilometry západně od městečka se na břehu Otavy dochovalo tvrziště Srdov, které je pozůstatkem středověké tvrze ze třináctého až šestnáctého století.

Osobnosti

• Narodil se zde Alfons Ferdinand Šťastný (1831–1913), agrární filosof a politik.
• V roce 1869 se zde narodil Alois Pašek, první biskup starokatolické církve.
• Dne 16. července 1923 na zámku kláštera Anglických panen zemřel spisovatel Karel Klostermann. Ten zde s rodinou pobýval už v mládí mezi roky 1860 a 1862. Josef Klostermann († 1875), otec Karla, byl v těchto letech osobním lékařem knížete Alfreda Windischgrätze, který poslední roky života trávil právě ve Štěkni. Karel Klostermann se v závěru života do Štěkně vrátil.
• Jako učitel a předseda okresní učitelské jednoty tu působil Miloš Pastejřík. Byl členem organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího), rozbité nacisty roku 1942. Dne 8. března 1943 byl odsouzen k trestu smrti a 13. července téhož roku popraven na berlínském předměstí Plötzensee. Za činnost v odboji mu prezident republiky 20. října 1945 in memoriam udělil Československý válečný kříž 1939.