Libějovice

obec, 465 obyvatel k 1.1.2014, 13,4 km2
znak Libějovice
Libějovice

Pamětihodnosti

  • Libějovická alej - základ barokně klasicistní dispozice krajiny byl zformován v poslední třetině 18. století, kdy byla barokní osa zvýrazněna monumentální krajinnou úpravou v podobě čtyřřadé aleje. Ta je poprvé uvedena na mapě Vrchnostenských rybníků Libějovického panství z roku 1772. Alej směřující od Nového zámku na sever k Lázním a kapli Sv. Máří Magdaleny byla čtyřřadá. Střední široká část sloužila jako široká kočárová cesta, obě užší postranní aleje byly určeny pro pěší. Na jih, od Nového zámku, směrem na Lomec byla pravděpodobně alej pouze dvouřadá. Hlavní osa byla křížena vedlejšími osami, které ji spojovaly s významnými objekty nebo místy v okolí. Součástí barokní krajiny byly i soustavy malých rybníků na potocích. Pravidelnou barokně klasicistní cestní osnovu doplňovala okružní přirozeně vedená cesta s odpočívadly. V současné době je alej stále zachována.
  • Nový Dvůr - objekt nalezneme v blízkosti Nového zámku, byl vystavěn za Rožmberků v letech 1587 - 1590. Byl centrem rozvoje panství zejména za Schwarzenbergů, kteří zaváděli nové technologie a postupy v hospodářství.Dnes je zde Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
  • Schwanzenbergský šrotovník
  • Boží muka - stojí na přibližně čtvercovém podstavci, sloupek je čtverhranný a nad římsičkou se otvírají dvě niky, jedna na sever a druhá na jih. Krytá sedlovou stříškou. Na severní části je ve štuku namalován jednoduchý křížek.
  • Kamenný pomník padlým v světové válce na návsi.
  • Výklenková kaple poblíž školy

Galerie

Historie

Libějovický kraj byl osídlen již v nejstarší době bronzové. Svědčí o tom mnoho nalezených pohanských pohřebišť. Ve 14. století před Kristem přichází do jižních Čech z Podunají velký kmen, který pochovával své mrtvé v kamenných mohylách. Proto ho archeologové nazývají jihočeský kmen mohylový. Mohyly se nacházejí v lese Černoháj a Pod džbánem (vrch). Na slovanské předky je památka na vrchu Lomec, kde se nacházejí mohyly ze 7. až 10. století n.l..

Obec Libějovice vznikla na počátku 13. století a její původní jméno Ljubjejovici získala po zemanovi Ljubjejovi. První přesné zprávy o obci pocházejí z roku 1264, kdy patřila Tomášovi z Libějovic. Dalšími bezpečně zjištěnými majiteli byli Malovcové z Malovic (polovina 14. století), kteří pocházeli ze sousední obce Malovice. Pešek z Malovic založil v Libějovicích gotickou tvrz.

V roce 1557 prodal Diviš Malovec tvrz Vilémovi z Rožmberka, který ji přestavěl na čtyřkřídlý renesanční zámek. Dalšími majiteli od roku 1612 byli Švamberkové, roku 1621 přešly Libějovice do držení rodu Buquoy. První majitel Libějovického panství byl hrabě Karel Bonaventura Buquoy.

Rod Buquoy realizoval v Libějovicích velkorysé stavební a krajinářské úpravy, které se dochovaly dodnes. První barokní stavbou byla kaple sv. Máří Magdaleny, postavena v letech 1660 - 1663 na okraji obce Chelčice. V letech 1695 - 1702 byl vystavěn na Lomci poutní kostel Jména Panny Marie s Loveckým zámečkem. V roce 1696 založil Filip Emanuel Buquoy v Libějovicích nové sídlo, tzv. Nový zámek (1747 - 1754). V této době byl již položen základ osové dipozice: kostel na Lomci - Nový zámek - Kaple - Lázně. Z historických mapových podkladů je zřejmé, že čtyřřadá alej spojující výrazné stavby vznikla v letech 1776 - 1772. Posledním držitelem panství z rodu Buquoy, Jan Buquoy, prodal panství rodu Schwarzenberg.

Za správy rodu Schwarzenberg dosáhla obec a panství největšího rozkvětu a zvelebení. Josef Jan Schwarzenberg (1769-1833)si zvolil Libějovice za své letní sídlo a dal Nový zámek opravit a zvýšit o druhé patro v letech 1816 - 1817. Upravil také zámecký park. Za knížete Jana Adolfa Schwarzenberga bylo panství zmodernizováno, pověřen byl úředník František Horský, který vymyslel a zdokonalil množství hospodářských a zemědělských strojů, změnil osevní plán, začal s pěstováním řepky, chmele a ovocnářstvím. Další z rodu Schwarzenberg, Adolf Josef, se významným způsobem zasloužil o rozvoj železniční sítě výstavbou železniční tratě Dívčice - Netolice (v provozu od 1895) a prosperitu okolního panství. Po smrti knížete Adolfa převzal správu nad majetkem jeho syn Jan. Následná válka a poválečné události vedly k pozemkové reformě, a tak roku 1923 připadly Libějovice státu. O statek Libějovice se rozdělili stát a občané, a Nový zámek koupila kongregace redemptoristů. Bylo založeno redemptoristické gymnázium - kolej redemptoristů. Studoval zde i Antonín Liška (1924-2003), českobudějovický biskup (1991-1992).

Během druhé světové války (v roce 1942) byl katolický ústav zrušen a do Nového zámku se nastěhovali němečtí okupanti. V té době park značně utrpěl, část velké louky byla zabrána na výstavbu hřiště, v bažantnici byla zřízena střelnice. Po válce přešel zámek do vlastnictví státu a od roku 1950 - 1992 byl v užívání pohraniční stráže a sloužil jako výcvikové středisko psů. Do parku byla umístěna chovná a výcviková stanice psů a výcvikové středisko psovodů 12. školní brigády pohraniční stráže , kompozice parku byla narušena řadou provozních objektů i nových panelových komunikací.

Od roku 1992 je majitelem Nového zámku soukromá obchodní společnost.

Starý zámek je také v soukromém vlastnictví.


Oficiální web obec Libějovice:
www.libejovice.cz

PSČ Libějovice: 387 72 až 389 01

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí