Protivín

Historie

První písemná zmínka o Protivínu pochází již z roku 1282, kdy ves byla v držení bratří Prušinků, ale předpokládá se, že ves vznikla již někdy kolem roku 1260 jako tvrz a vesnice okolo brodu přes zlatonosnou řeku Blanici, která městem protéká. Název města je odvozován od původního držitele vsi zvaného Protiva. Protivín nepatřil soukromým osobám, nýbrž byl odedávna zbožím královským. Během vlády Karla IV. a Václava IV. spravovali ves vlastní správci. Roku 1434 se tvrze zmocnil Oldřich z Rožmberka. Rožmberkové tvrz a statek postoupili roku 1457 Chvalovi z Pohání, jehož potomci se nazývali Protivínští z Pohání a drželi tvrz do roku 1527, kdy se uvádí Petr Sedlecký od Dubu na Protivíně.

V roce 1562 změnil Protivín majitele, byl prodán Ferdinandem I. Jáchymovi z Hradce, který ji držel po čtyřicet let. V roce 1598 Protivín získali bratři Kryštof Vratislav a Jiří z Mitrovic. Po vystřídání celé řady majitelů přešel majetek v roce 1711 do rukou Adama Františka knížete ze Schwarzenbergu.

19. století znamenalo pro obec dobu rozkvětu, během níž došlo k jejímu značnému rozvoji. Po uzavření cukrovaru se ale začala zvyšovat nezaměstnanost, což vedlo k vlně vystěhovalectví jak do okolních oblastí, tak i do USA, kde přistěhovalci kolem roku 1855 založili i stejnojmennou osadu Protivin. V srpnu roku 1899 byla obec Protivín povýšena na město.

V 1. světové válce padlo 91 protivínských občanů. V roce 1945 probíhala přes Protivín demarkační čára. Dne 13. května 1945 se ve vile doktora Aloise Svobody (čp. 452) setkali sovětští a američtí generálové.

Pamětihodnosti

• Výklenková kaple svatého Václava se nachází u silnice za městem směrem na Krč.
• Pomník obětem 1. a 2. světové války

Zámek

Nevelký čtverhranný protivínský hrad založil asi v polovině 13. století král Přemysl Otakar II. První písemná zmínka o něm pochází právě z roku 1282, kdy byl zastaven Pruschenkům ze Stettenberka Další písemnou zmínkou je pak až záznam ve spisu Majestas Carolina z roku 1334, který je dílem samotného Karla IV. Až do roku 1434 zůstal hrad v královském majetku, toho roku jej však císař Zikmund zastavil Oldřichovi z Rožmberka. Vladař domu rožmberského pak hrad již roku 1438 dále zastavil Chvalovi z Pohnání. V držení tohoto rodu hrad zůstal až do roku 1527.

V roce 1562 získal Protivín od Ferdinanda I. již výše zmíněný Jáchym z Hradce, který započal s rozsáhlou renesanční přestavbou hradu na zámek. Roku 1598 prodal Adam II. z Hradce Protivín a Hlubokou pánům z Mitrovic.

V roce 1615 páni z Mitrovic přestavěli hrad na renesanční zámeček, který později zdědili Švihovští, Šternberkové a v roce 1662 se celé panství dostalo do majetku Trautmansdorfů, kteří jej v roce 1695 rozšířili o Chřešťovice. V roce 1710 koupil protivínské panství kníže Adam František Schwarzenberk, který zámek v letech 1719–1732 nechal barokně přestavět staviteli Pavlem Ignácem Bayerem a Antonínem Erhardem Martinellim. Strop ze zrušeného sálu byl v roce 1720 převezen do chřešťovického kostela. Po této rekonstrukci se podoba zámku už neměnila. Zámek mírně lichoběžníkového tvaru má dvouposchoďová křídla a čtverhrannou věž vystupující ze severovýchodního nároží. Obklopuje jej anglický park, v němž se nachází 20 druhů vzácných dřevin a dva barokní altány. Na počátku 20. století fungoval zámek jako letní hotel. Mimo jiné zde pobýval spisovatel Eduard Bass, který zde psal svůj román Cirkus Humberto. Až do roku 1948 patřil protivínský zámek Schwarzenberkům.

Osobnosti

• František Špatný (1814–1883), lexikograf
• Ottokar Brzoza-Brzezina , původně Otakar Vincenc Březina (1883–1968), polský plukovník českého původu
• Marta Krásová (1901–1970), operní pěvkyně
• Nina Bártů (1904–1992), herečka
• Zdeněk Pilát (1910–1996), konstruktér automobilových a leteckých motorů
• Jiří Kolář (1914–2002), básník, dramatik, překladatel, mecenáš
• Václav Raba (1915–2000), in memoriam brigádní generál, pilot 313. československé stíhací perutě RAF, velitel 310. československé stíhací perutě RAF
• František Huspeka (1817– 1891?), velmistr českého Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, poslanec
• Václav Jakš (1862–1938), odborník, organizátor a učitel v oboru včelařství