Staré Hobzí

Pamětihodnosti

Kříže u cesty, kapličky a Boží muka nesly jména svých donátorů, německé nápisy a jména zakladatelů byly po odsunu německého obyvatelstva odstraněny: na cestě k Louckému mlýnu „Pokorny“ kříž, „Pokorny“ boží muka, u odbočky k Louckému mlýnu „Seidl“ kříž, na silnici do Jemnice „Vorreiter“ kříž a „Thomerl“ kříž, na silnici do Veselíčka se nachází Boží muka z roku 1721, na staré hřbitovní cestě „Wallisch“ kříž, naproti bývalému lomu „Taufer“ kříž, na cestě do Holešic železný kříž od pana faráře Bártka, na polní cestě do Panenské kříž od Johanna a Marie „Vorreiter“, na silnici do Vnorovic železný kříž od Johanna a Marie „Wanko“. Boží muka v předzahrádce si nechali vystavět také majitelé bývalého čp. 126.

• Zámek Staré Hobzí
• Floriánská kaple u dvora Veselíčko z roku 1721
• Socha Panny Marie Immaculaty před zámkem, pochází z kostela Panny Marie Bolestné u Mutné (Montserrat)
• Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi ve Starém Hobzí, pochází z kostela Panny Marie Bolestné u Mutné (Montserrat) (kolem roku 1730)
• Socha sv. Josefa z poloviny 18. století při silnici ze Starého Hobzí do Janovského údolí, v jejíž blízkosti byl roku 1784 zavražděn hrabě Josef František Deblin. Sochu nechal vystavět v roce 1785 farář z Nových Sadů Johann August Hoffmann.
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Ondřeje
• Socha sv. Markéty před kostelem, pochází z kostela Panny Marie Bolestné u Mutné (Montserrat)
• Loucký mlýn západně od obce Staré Hobzí asi 1,5 kilometru po silnici č. 152, dále odbočkou po příjezdové cestě k mlýnu, při které stojí kaple z roku 1920, zbudovaná majitelem mlýna Josefem Coufalem.
• Jez na Moravské Dyji ze 16. století
• 2. zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky – Kameny přání

Osobnosti

• Antonín Bártek (* 13. května 1852, Krásno u Val. Meziříčí, † 14. května 1917, Staré Hobzí), farář ze Starého Hobzí, děkan jemnický, biskupslý rada a inspektor náboženství na měšťanských školách. Na kněze byl vysvěcen 5. července 1876, od roku 1883 byl farářem, nejprve ve Fryšavě, pak od roku 1895 až do své smrti ve Starém Hobzí.
• Rudolf Hruschka (* 10. května 1881 Lodhéřov, † 6. listopadu 1961 Ditzingen), učitel ve Starém Hobzí v letech 1919–1935, v letech 1932–1935 byl členem kvalifikační komise pro učitele základních a občanských škol ve školním okrese Jihlava, místní badatel a historik, po odsunu německého obyvatelstva ze Starého Hobzí působil v Ditzingenu jako knihovník, v roce 1956 obdržel Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo (Verdienstorden der Bundesrepublik Deutschland).
• V roce 1910 jmenoval městys Staré Hobzí čestným občanem markraběte Alexandra z Pallavicini a brněnského biskupa hraběte Dr. Pavla Huyna.
• Eleonora Polly (* 25. května 1915, Staré Hobzí), po odsunu německého obyvatelstva ze Starého Hobzí se nakonec usadila v Rottweil am Neckar. Její zásluhy spočívají v sepsání pamětní vlastivědné knihy „Geliebte Heimat“ (Milovaná vlast), v roce 1972 dokončené kronice „Die Geschichte der Marktgemeinde Alt-Hart“ (Dějiny tržního městečka Staré Hobzí) a „Zlabings und das Zlabingser Ländchen“ (Slavonice a slavonický kraj) z roku 1986-88.