Jindřichův Hradec

město 21698 obyvatel k 1.1.2014 74,27 km2
znak Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jindřichově Hradci.
  • Muzeum Jindřichohradecka, Balbínovo náměstí 19
  • Jindřichohradecké místní dráhy

Muzea

  • Kostel svatého Jana Křtitele s klášterem minoritů, Štítného 124
  • Městská vyhlídková věž, Kostelní ulice
  • Národní muzeum fotografie, Kostelní 20

Pověsti

Veliký zvon z kostela Nanebevzetí Panny Marie nechal odlít měšťan Hanuš Knauer za peníze, které jeho kůň vyhrabal ve stáji. Zvon měl prý tak mohutný hlas, že jej bylo slyšet na dvě hodiny cesty.

K městu se též vztahuje pověst o Bílé Paní.

Historie

Za první opevněné sídlo na území Jindřichova Hradce můžeme považovat pohraniční přemyslovské hradiště z 9. až 10. století. Na konci 12. století se okolní region dostává pod sféru vlivu mocného rodu Vítkovců. Z tohoto rodu se posléze oddělili páni z Hradce, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1604, kdy vymřeli po meči. Kolem roku 1220 si nechává Jindřich z Hradce vystavět na základech starého slovanského hradiště nový gotický hrad a nazývá jej Nový hrad, nebo Nový dům (Nova domus) - odtud dodnes používané německé označení Neuhaus. Jméno hradu se brzy přeneslo i na vznikající tržní osadu v podhradí. Díky své strategické poloze mezi Prahou a Vídní zaznamenala tato osada v brzké době nebývalý vzestup. Roku 1255 je v souvislosti s ní zmiňován panský rychtář, zajišťující chod městečka a dohlížející na provoz tržiště.

Přelomovým rokem se stal rok 1293, kdy je Jindřichův Hradec poprvé zmiňován jako město. Řadíme jej tedy k nejstarším městům v Čechách. V této době již měl Hradec s největší pravděpodobností dobudováno opevnění a v následujících desetiletích se pokračovalo s plánovitou výstavbou převážně kamenných měšťanských domů. V první třetině 14. století přicházejí do města minorité, kteří zakládají kostel sv. Jana Křtitele a následně přilehlý klášter. Po polovině 14. století se stavební ruch zaměřuje na budování farního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Ve 14. století rovněž sílí vliv obchodníků a řemeslníků, hlavně pak soukeníků. Právě soukenictví se na mnoho staletí stalo klíčovým odvětvím. Jindřichohradečtí soukeníci vyváželi své zboží nejen do ostatních měst v Čechách, ale i daleko do zahraničí. Druhým důležitým odvětvím bylo pivovarnictví, jehož počátky sahají rovněž do 14. století. Zdejší panský pivovar se stal v 16. století největším pivovarem v jižních Čechách, definitivně byl zrušen roku 1967.

Rozkvět města plynule pokračoval v 15. století a vrcholu dosáhl v 16. století, v době vlády Jindřicha IV. z Hradce a jeho syna Adama. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby renesanční, hlavně díky přítomnosti mnoha italských stavebníků, přestavujících hrad na moderní zámek. Tito architekti a kameníci pracovali i pro mnohé bohatší měšťany a tak vzniklo na rynku mnoho velmi výstavných domů s podloubími. Jindřichův Hradec se v této době dostal do desítky největších měst v Čechách, z poddanských měst byl největší. Zlatý věk města končí rokem 1604, kdy vymřeli páni z Hradce, a panství převzal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Vypuknuvší třicetiletá válka byla počátkem úpadku Jindřichova Hradce, byť byl v té době dokonce druhým největším městem celého Království Českého. Koncem 17. století převzali panství Černínové z Chudenic a vlastnili je až do roku 1945.

18. století znamenalo pro město útlum, třebaže z této doby pochází jedna z dominant - sloup Nejsvětější Trojice. Roku 1773 zasáhl Jindřichův Hradec ničivý požár a v roce 1801 další, ještě katastrofálnější. Vyhořelo přes 300 domů a několik desítek lidí uhořelo. Jindřichův Hradec získal po požáru nový klasicistní vzhled. V první polovině 19. století se stalo město centrem národního obrození. Následná krize soukenictví a nerealizovaná stavba železniční tratě z Prahy do Vídně zpomalily rozvoj města. V době starostování V. Naxery (1882 - 1908) se stalo město živým kulturním centrem. V této době byla konečně přivedena do Hradce trať (1887). V témže roce došlo na přestavbu bývalého vodního mlýna na Křižíkovu elektrárnu a město dostalo, jako druhé v Čechách, provizorní elektrické osvětlení. 1. dubna následujícího roku se rozsvítilo elektrické světlo ve městě natrvalo. Jindřichův Hradec byl prvním městem v Rakousku - Uhersku, kde bylo zavedeno elektrické osvětlení i do soukromých domů.

Jindřichův Hradec je také pravděpodobným rodištěm Adama Michny z Otradovic (1600). V letech 1831 - 1835 pobýval v místním pivovaru Bedřich Smetana, jenž zde utrpěl vážný úraz, který zapříčinil jeho pozdější hluchotu.

Osobnosti

  • Adam Václav Michna z Otradovic (1600 – 1676), raně barokní básník, hudební skladatel a varhaník
  • Bohuslav Balbín (1621-1688),český jezuitský barokní historik a vzdělanec
  • Josef Kořínek (1829 – 1892), klasický filolog, dlouholetý profesor gymnázia
  • Ferdinand Tadra (1844 - 1910), historik, archivář, kustod
  • Emanuel Miřiovský (1846 – 1914), spisovatel, literární kritik a překladatel
  • Hanuš Schwaiger (1852 – 1912), malíř
  • Antonín Rezek (1853 – 1909), historik, ministr rakouské vlády pro české záležitosti
  • Karel Mert (1858 – 1936), právník, politik, starosta města, poslanec zemského sněmu
  • Tomáš Vladimír Sládek (1862 - 1926), národní pracovník, učitel, Sokol, předseda Národní rady v J.H.
  • Ottilie Bibusová (1863 – 1941), spisovatelka německé lidové literatury - románů, povídek, lidových vyprávění
  • Jaroslav Václav Vacek (1865–1935), kněz, hudební skladatel a spisovatel
  • Jan Vacek (1866 – 1929), katolický kněz, probošt, politik, poslanec zemského sněmu a Říšské rady
  • František Nušl (1867 – 1951), astronom
  • Stanislaus von Prowazek (1875 - 1915), zoolog a parazitolog
  • Marie Hoppe-Teinitzerová, (1879 – 1960), textilní výtvarnice,zakladatelka uměleckých textilních dílen v J.Hradci
  • Josef B. Nežárecký (1883 – 1949), spisovatel
  • František Roubík (1890 - 1974), historik, archivář, pedagog
  • Eduard Lederer (1859 – 1944), spisovatel, právník, publicista
  • Miroslav Jiroušek (1903–1983), matematik a hudební skladatel
  • Kurt Adler (1907 – 1977), pianista, dirigent, sbormistr a hudební pedagog
  • František Daniel Merth (1915 – 1995), katolický kněz, básník a prozaik
  • Karel Filsak (1917-2000), architekt
  • Karel Berman (1919 – 1995), operní pěvec - basbarytonista, hudební skladatel, operní režisér, libretista a překladatel
  • Jan Fidler (* 1927), diplomat
  • Josef Brchaň (* 1931), knihař
  • Jan Muk (1938 - 1990), stavební inženýr, památkář
  • Bedřich Budil (* 1943), malíř
  • Petr Přibyl (* 1954), hudební skladatel a violista
  • Renáta Tomanová (* 1954), československá tenistka
  • Lubor Kasal (* 1958), básník
  • Stanislav Komárek (* 1958), biolog, filozof, spisovatel
  • Zdeněk Kryzánek (1920-1975), herec
  • Václav Chalupa (* 1967), veslař
  • Karel Poborský (* 1972), fotbalista
  • Stanislav Beran (* 1977), básník a prozaik
  • Aleš Kotalík (* 1978), hokejista
  • Jan Marek (1979 - 2011), hokejista
  • Zbyněk Michálek(* 1982), hokejista
  • Milan Michálek (* 1984), hokejista
  • Iveta Vítová (* 1983), česká modelka, Česká Miss 2009 a moderátorka

Oficiální web město Jindřichův Hradec:
www.jh.cz

PSČ Jindřichův Hradec: 377 01