Velešín

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1266. Na místním hřbitově je pochováno 11 obětí transportu smrti. Město bylo osvobozeno dne 9. května 1945 (příchod vojáků 26. pěší divize americké armády), a protože centrem Velešína procházela demarkační linie, do konce roku 1945 zde souběžně pobývala americká i sovětská vojenská posádka. Předsedou revolučního Národního výboru se stal Antonín Železný, který tehdy ze svých prostředků doplatil dluh váznoucí dosud na výstavbě městského vodovodu z let 1928–1930.

První poválečné volby v roce 1946 vyhrála těsnou většinou lidová strana, ale předsedou Národního výboru se stal komunista Jan Típal, který se vrátil z koncentračního tábora. Reformou státní správy byl Velešín v roce 1949 přičleněn k okresu Kaplice, od roku 1960 ale znovu patřil pod Český Krumlov. V rámci kolektivizace bylo v roce 1950 založeno JZD. Živnostníci a řemeslníci po nuceném ukončení soukromého podnikání přecházeli pracovat převážně do továrny Jikov, od roku 1953 pod názvem Jihostroj. Na růst počtu obyvatel navazovala výstavba panelových domů převážně od centra směrem na sever k železniční zastávce Velešín město zřízené již za druhé světové války pro dělníky továrny. Do chodu obce významně zasáhla výstavba přehrady Římov, která byla koncipována jako největší zásobárna pitné vody pro Jihočeský kraj. Z tohoto důvodu je k ní omezený přístup a Velešín tak přišel o pozici oblíbeného rekreačního střediska. Rozhodnutím jihočeského Krajského národního výboru byl Velešínu k 1. lednu 1985 odebrán statut městyse a stal se střediskovou obcí.

K 1. únoru 1996 byl Velešín povýšen na město.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Václava
• Bývalý kostel svatého Filipa a Jakuba
• Radnice
• Zřícenina hradu Velešín
• Zřícenina hradu Kamenná věž

Osobnosti

• Josef Vlastimil Kamarýt (1797–1833), katolický kněz, básník a vlastenec
• Hynek Zátka (1808–1886), podnikatel a politik z vlivného českobudějovického rodu Zátků
• František Dobromil Kamarýt (1812–1876), vlastenecký církevní spisovatel, autor a překladatel náboženských spisů
• Bedřich Kamarýt (1831–1911), katolický kněz českobudějovické diecéze, monsignor, malíř a spisovatel
• František Králíček, později známý jako polský generál Franciszek Krajowski (1861–1932), generálmajor rakousko-uherské armády a generálporučík
• Jan František Zítek (1868–1913)
• Stanislav Kamarýt (1883–1956), esperantista, doktor filozofie a ředitel gymnázia v Chotěboři