Frymburk

Historie

Nálezy v oblasti dnešního Frymburku svědčí o osídlení již před 8 až 10 tisíci let před naším letopočtem. První písemná zmínka o obci na obchodní stezce z Čech do Podunají pochází z roku 1270, kdy je zdejší kaple darována benediktinskému pobožství v Zátoni u Českého Krumlova. O dřívější existenci strážného hradu nad vltavským brodem píše českokrumlovský rodák František Valentin Schmidt, který se mimo jiné zajímal o historii obcí na Šumavě. Ten uvádí, že je zmiňován pod jménem Fritburk roku 1198. Do roku 1302 Frymburk patřil českokrumlovským pánům, následně ho získávají Rožmberkové, kteří tři roky poté zřizují mýto na mostě přes Vltavu. Roku 1379 byl nazván městečkem, avšak větší práva mu byla propůjčena až roku 1492 Petrem Vokem z Rožmberka. Vilém z Rožmberka udělil měšťanům právo várečné, tedy právo vařit vlastní pivo. Koncem století, v roce 1598, se uvádí počty 118 domů, 61 lánů orné půdy a 6 hospod. Roku 1620 přešlo městečko pod panství Buquoyů a během třicetileté války je vypáleno a zpustošeno švédskou armádou. Císař František II. městečku potvrdil právo pořádat týdenní trh v úterý a jarmark na svátek Svaté Anny a v dané listině dodává, že toto právo městečko získalo od Josefa II. již roku 1789 konkrétně 28. dubna. Roku 1856 zasáhl Frymburk požár, který zničil 54 domů a vyžádal si 4 lidské životy, kromě toho bylo kompletně zničeno náměstí. Ve sbírce na pomoc přeživším a na obnovu městečka se vybralo přes 10 tisíc zlatých. První finanční pomoc pocházela z Českých Budějovic, později se připojil například i tehdejší císař František Josef I. a jeho předchůdce Ferdinand. Další požár zasáhl městečko roku 1866. V 80. letech 19. století byly zavedeny plynové lampy a zřízena telegrafní stanice na náměstí.

Roku 1938 byla přivítána místními převážně německými obyvateli Mnichovská dohoda a městečko bylo připojeno k nacistickému Německu. 6. května roku 1945 bylo osvobozen americkou armádou. Po odsunu německého obyvatelstva byl Frymburk dosídlen Čechy, Slováky, reemigranty z Rumunska a Volyňskými Čechy.

Státní statek

V červnu roku 1950 byl ze zrušených Horských pastevních družstev Jihlava a Jindřichův Hradec ve Frymburku zřízen Československý státní statek s výměrou 4 500 ha zemědělské půdy, sestávající z oddělení Blatná, Kovářov (s obcí Milná), Přední Výtoň a Slupečná. Statek se potýkal s nedostatkem mechanizace, nevhodným ustájením skotu a s nedostatkem krmiva a k 1. únoru 1951 byl Státní statek Frymburk zrušen a začleněn pod Československý státní statek Černá v Pošumaví, oddělení Blatná a Kovářov (s Milnou), Přední Výtoň a Slupečná pod Státní statek Vyšší Brod. V roce 1954 byl státní statek rozšířen o obce Bližná, Radslav a Jestřábí (hospodářský dvůr zaniklý při vzniku vodní nádrže Lipno). V roce 1958 převzal i JZD Frymburk. V roce 1960 byl krátce zřízen opět Státní statek Frymburk s odděleními: Milná, Blatná, Frymburk, Přední Výtoň a Slupečná. S nastolením období normalizace se v roce 1971 Státní statek Frymburk stal odštěpným závodem nově vzniklého Oborového podniku „Státní statky Šumava”. Dalším reorganizací v roce 1976 zanikl Odštěpný závod Černá v Pošumaví, který byl následně sloučen s Odštěpným závodem Frymburk. Od 1. července 1988 se stal Odštěpný závod Frymburk součástí nově zřízeného Agrokombinátu Šumava.

Vodní nádrž Lipno

Další významnou změnou byla stavba Lipenské přehrady od roku 1952 do roku 1959. V této době byla podstatná část městečka zbourána, zatopena a celkově se změnil jeho charakter. Od té doby se jedná převážně o rekreační sídlo.

21. století

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse. V roce 2010 bylo ve Frymburku otevřeno muzeum, jehož posláním je dokumentovat historii Frymburku a 12 okolních obcí a osad. S účinností od 1. července 2024 prohlásilo ministerstvo zdravotnictví léčebný komplex ve Frymburku přírodními léčebnými lázněmi.

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Bartoloměje – pozdně gotická, několikrát zničená a přestavěná stavba s výrazně vysokou věží novogoticky upravenou roku 1870.
• Kašna, z roku 1676
• Umělý potok – vydlážděný na přelomu 16. a 17. století. Původně sloužil k máchání prádla a byl napájen nedalekým Podhorským potokem, po roce 1950 byl přerušen a je napájen podpovrchově.

Osobnosti

• Georg Bachmann († 1652), barokní malíř, frymburský rodák
• Jan Nepomuk Vojtěch Maxant (1750-1838), skladatel, hudebník, pedagog
• Simon Sechter (1788-1867), hudební skladatel a muzikolog, frymburský rodák
• Andreas von Baumgartner (1793-1865), pedagog, vědec, ekonom, státník, frymburský rodák
• Jordan Kajetan Markus (1831-1893), pedagog, spisovatel, frymburský rodák
• P. Michal Tkáč (1931-2008), kněz, čestný kanovník katedrální kapituly
• Vladimír Klement (1929-2007), pedagog, knihovník