Jivno (Okres České Budějovice)

Historie

Název pochází pravděpodobně od jívy. První písemná zmínka o Jivně pochází z roku 1378, kdy král Karel IV. zastavil část panství Hluboká s městečkem Lišov a okolními vesnicemi včetně Jivna Janovi z Leuchtenberka. K hlubockému panství pak ves náležela i v následujících staletích, až do konce feudálního zřízení.

V roce 1619 se poblíž Jivna udála bitva mezi stavovskými vojáky a žoldnéři, padlo 70 mužů.

Typickým zaměstnáním zdejších obyvatel byla výroba cihel a tašek pro rozrůstající se České Budějovice; v Jivně bývalo 13 ručních cihelen, od roku 1911 též cihelna parostrojní, provozovaná až do roku 1999.

Od roku 1850 tvořilo Jivno součást obce Hůry, v roce 1891 se stalo samostatnou obcí. Za nacistické okupace byla ves v letech 1943 až 1945 nakrátko znovu nuceně přičleněna k Hůrám, poté opět samostatná až do roku 1961, kdy se stala součástí města Rudolfov. Status obce Jivno znovu nabylo ke dni 24. listopadu 1990, obecní úřad dnes sídlí v budově někdejší školy, zrušené roku 1972.

V roce 2014 schválili zastupitelé obce územní plán Jivna s účinností dne 23. dubna 2014. Jeho projednávání trvalo tři roky a provázely jej spory kvůli lokalitě u Rudolfovského potoka. Občanská sdružení Calla a Náš domov se snažila zabránit tomu, aby územní plán umožňoval stavbu nových rekreačních domů v Rudolfovském lomu. Podle architekta územního plánu Jiřího Brůhy je výsledná podoba územního plánu kompromisem – původně uvažovaná čistírna odpadních vod byla z plánu vypuštěna. Podle jivenského starosty Josefa Makovce zastupitelé vyhověli zhruba polovině připomínek k územnímu plánu.