Doudleby (Okres České Budějovice)

Pamětihodnosti

Hradiště Doudleby, slovanské opevněné sídlo o rozloze přibližně 4,8 ha z doby kolem poloviny 10. století, zaujímající poloostrov, vytvořený řekou Malší. Akropole hradiště o rozměrech 60 × 200 m se nacházela v nejužší části ostrohu, v prostoru nynějšího kostela sv. Vincence a fary; kostel sám (byť dochovaný v mladší stavební podobě) je zřejmě pozůstatkem jejího vybavení. Na východní straně, odkud byl k hradišti jediný přístup po souši, se napříč šíjí táhnou dva rovnoběžné pásy hradeb, vytvářející malé lichoběžníkové předhradí, jehož vnější val je v terénu stále patrný. Na severu i jihu svahy, strmě spadající k řece, poskytovaly dostatek přirozené ochrany. Ze západní strany vymezuje akropoli několikametrový terénní stupeň (snad uměle zvýrazněný), dále odtud se povrch až ke vnitřním břehům říčního zákrutu sklání jen pozvolna. Tento prostor západního podhradí je rozčleněn třemi obloukovými pásy opevnění, stále částečně patrnými. Brod přes Malši byl možný jednak v místech nynějšího Čapkova mostu, jednak v protějším zákrutu řeky. Hradiště nebylo dosud celkově archeologicky prozkoumáno, z dosavadních dílčích výzkumů třeba zmínit objev zahloubeného obydlí v prostoru akropole Bedřichm Dubským roku 1940 a v 90. letech nález esovitých záušnic, dokládající raně středověké pohřebiště kolem kostela, při záchranném výzkumu Juraje Thomy.
Farní kostel sv. Vincence, na vyvýšené šíji ostrohu v prostoru někdejšího hradiště. Připomíná se jako farní již počátkem 40. let 12. století, nejstarší části nynější stavby však pocházejí až ze století 14., jsou jimi gotický presbytář a sakristie (obdobného provedení jako v nedalekém Kamenném Újezdě); v sakristii byly odkryty vzácné gotické fresky s výjevy Narození Páně a Klanění Tří králů z doby po roce 1350. Loď s věží s byla přistavěna roku 1494, barokní úpravy a novostavbu věže v letech 1708 až 1709 provedl Petr de Maggi podle plánů Pavla Ignáce Bayera. Vnitřní vybavení kostela je dnes převážně barokní, z první čtvrtiny 18. století, na hlavním oltáři se nachází kopie kdysi velmi uctívaného obrazu Madony doudlebské (originál z doby kolem roku 1440 chová Národní galerie v Praze), šestice obrazů z dřívější výzdoby roku 1494 se nachází v Alšově jihočeské galerii na Hluboké. Na věži jsou zavěšeny dva zvony, velký, odlitý roku 1876 v Bochumi a malý - umíráček. Ve středověku býval kostel střediskem církevní správy pro široké okolí (kupř. ve 14. století pod doudlebský děkanát, jeden z pěti v jižních Čechách, spadalo 46 farností). Dnes je význam kostela omezen na nejbližší okolí, ke zdejší farností příslušejí vedle obou částí obce Doudleby též vsi Dolní Stropnice, Heřmaň a Plav.
Sousoší Piety před kostelem, dílo českobudějovického sochaře Leopolda Hubera z roku 1756
Kaple sv. Barbory, za kostelem, barokní z doby kolem roku 1680. Bývala zde dřevěná socha Piety, ta však ukradena roku 1993. Původní obraz sv. Barbory z roku 1755 odtud přemístěn do kostela a nahrazen novým v roce 2000.
Fara (čp. 28), obsahuje prvky někdejší gotické tvrz rytířů z Doudleb. Barokně přestavěna v letech 1703 až 1704, obnovena po požáru roku 1911.

Dům čp. 13, z roku 1851, ve stylu selského baroka
Dům čp. 29, částečně roubený, se zachovanou černou kuchyní
Čapkův most přes Malši z let 1928 až 1929 spojuje Doudleby a Straňany. Pojmenován po Františku Miroslavu Čapkovi (1873 - 1946), učiteli, poštovním úředníku, a regionálním vlastivědci, který se zasloužil o jeho stavbu.
Mohylové pohřebiště v lokalitě Zádušní (Klášterní) les, asi kilometr východně od Doudleb, prokopáno v 19. století. Raně středověké slovanské mohyly snad příslušely ke starší fázi osídlení hradiště.
Doudleby jsou symbolickým střediskem Doudlebska, etnografické oblasti s nejjižnějším českým nářečím. V obci působí Národopisný soubor Doudleban (založen 1943), provozuje se zde řada barvitých folklórních tradic a slavností, zejm. Doudlebský masopust, velikonoční řehtání či Doudlebské dožínky.
Jméno obce nese planetka (6060) Doudleby, objevená v roce 1980 Antonínem Mrkosem na observatoři Kleť

Historie

Povodí Malše a horní Vltavy se v době kolem roku 800 stalo ústřední oblastí slovanského osídlení kmene Doudlebů. Kmenovým centrem bylo od přelomu 8. a 9. století až do přelomu 9. a 10. století hradiště v nedalekých Branišovicích nad řekou Malší. Hradiště v Doudlebech bylo založeno při přemyslovské kolonizaci Doudlebska v 10. století. První psaná zmínka o doudlebském hradišti se vyskytuje v Kosmově Kronice české z počátku 12. století v souvislosti se zprávou o úmrtí knížete Slavníka roku 981. Kosmas zde jmenuje Doudleby (Dudlebi) mezi pohraničními hrady Slavníkova panství na jižní straně proti Němcům. Mezi současnými historiky však převládá názor, že kronikář vzhledem k časovému odstupu od popisované doby nepostihl situaci přesně a že Doudleby byly spíše oporou pražských přemyslovských knížat. Od 10. do 13. století představovaly Doudleby středisko hradské soustavy pro oblast jižních Čech, jmény jsou známi zdejší kasteláni Kochan (1175) a Pilunk (1179 a 1186).

Se založením města Českých Budějovic coby nové opory panovnické moci význam Doudleb rychle upadl: poslední zmínka o doudlebském kraji pochází z roku 1268 a k roku 1291 už byly Doudleby v soukromých rukou, držel je rytíř Čeněk z Cipína, zakladatel rodu Doudlebských z Doudleb. Doudlebští, jejichž erb (půl ozbrojence tasícího meč) v novější době přijala obec za svůj, zde seděli po dvě a půl staletí. Posledním z nich, který ves držel, byl Petr Doudlebský z Doudleb († 1550), proslulý jak statečností v boji s Turky, tak skrblictvím. Tento prodal roku 1522 svou část Doudleb a Straňany Václavu Metelskému z Feldorfu, od něhož ji v roce 1544 koupilo město České Budějovice pro kostel sv. Mikuláše. Druhá polovice Doudleb přešla z majetku Doudlebských na rod Slavkovských ze Šonova a po dalších prodejích roku 1574 do rukou Viléma z Rožmberka. Tak se stalo, že až do zrušení poddanství byla ves rozdělena mezi panství České Budějovice a Třeboň. Třeboňská část se po smrti posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 dostala Janu Jiřímu ze Švamberka. Ten se účastnil českého stavovského odboje, pročež byl v roce 1621 majetek jeho dědicům zkonfiskován a panství se ujal císař Ferdinand II. V roce 1660 je koupil Jan Adolf hrabě ze Schwarzenberku, jehož potomci pak byli pro polovinu doudlebských obyvatel vrchností až do roku 1848. Od roku 1850 dodnes tvoří Doudleby a Straňany společnou samosprávnou obec.