Slavičín

Historie

První záznamy o Slavičínu, resp. jeho části názvem Mladotice, pocházejí z listiny Jindřich Zdíka z roku 1141. V roce 1256 daroval olomoucký biskup Bruno ze Schaumburgu svému maršálkovi Helembertu de Turri 210 lánů ve slavičínském újezdě, které bylo třeba znova osídlit po nájezdech Mongolů v roce 1241. V té době zde byl již kostel a fara. Slavičín byl olomouckým biskupským lénem. A byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.

V 17. a 18. století byl často napadán Turky. V letech 1663, po prohrané bitvě u Starého Hrozenkova, a 1704 byl vypálen. Roku 1831 vypukla ve Slavičíně epidemie cholery a některé oběti byly pohřbeny na cholerovém hřbitově, který leží nad nynější ulicí "Nad Cihelnou".

Škola byla ve Slavičíně založena již v 18. století. První zděnou budovu dostala slavičínská škola v roce 1807. Škola postavená po požáru v roce 1867 však brzy nestačila, a tak nová budova obecné školy z roku 1910 už měla šest tříd, dva kabinety a sborovnu a 8 učitelů slavnostně zahájilo vyučování v nové čtyřtřídní škole vybavené moderním nábytkem. 1923 byla dána do užívání budova nové měšťanské školy – dnes budovy Městské nemocnice Slavičín. Smutnými dozvuky války a řevnivostí v učitelském sboru byla tragická smrt odborného učitele Ladislava Výducha dne 4. září 1945. Po válce se začala stavět nová školní budova podle plánů architekta F. L. Gahury ze Zlína. Ta však nebyla v původním rozsahu a formě dokončena. Avšak pozorný návštěvník školní budovy si všimne betonových sloupů a příček mezi nimi, tak podobných baťovské zlínské architektuře.

Stadionovo prozatímní obecní zřízení z 20. března 1849 dalo vzniknout obecní samosprávě. Městečko Slavičín mělo svého prvního starostu a první obecní výbor. Starostou byl Jan Vrba (1849-1850).

Dne 1. listopadu 1880 začalo pracovat ve městě jednomužové c.-k. četnické stanoviště. Historicky prvním četníkem zde sloužícím byl závodčí Martin Šalanda z Loukova. První četnické stanoviště a ubytování pro četníka bylo v dnes již zbouraném domku na nynější ulici Luhačovská, tehdy čp. 106, po přečíslování 174.

1893 byla postavena budova Záložny, která se stala kulturním středem městyse.

14. září 1885 za přispění svobodného pána Arnošta Lederera von Tratnern byl založen sbor dobrovolných hasičů. Hasičská zbrojnice byla přístavkem k obecnímu domu čp. 106.

V roce 1896 začal pracovat ve Slavičíně c.-k. poštovní úřad.

1897 byl založen Čtenářsko-ochotnický spolek Palacký (zárodek dnešní knihovny).

V roce 1908 se začala psát historie organizace Orel ve městě. Nejprve se Orli scházeli a cvičili ve stodole, po Velké válce v hospodě Na Pinduli (dnes Talafa) a ve 30. letech byla postavena budova nynější Orlovny.

1912 založení jednoty Sokola. Pozdější náčleník jednoty a odbroný učitel Karel Vystrčil byl v období II. světové války zatčen přímo ve vyučování v dne 29. září 1941. Dne 15. 7. 1942 zahynul v KT Mauthausen.

V roce 1919 začal v obci působit první skautský oddíl s názvem Jestřábi (druhý nejstarší v bývalém politickém okrese Uh. Brod, právě po Uh. Brodě, kde byl založen roku 1915).

V roce 1927 byla postavena a do užívání dána nová budova Sokolovny.

Těsně před příchodem německých okupantů byla dokončena stavba vojenských kasáren původně sloužících jako posádkové sídlo strážního vojska ku ostraze nedalekých vojenských objektů. Za II. světové války pracovalo z donucení okupačních úřadů ve městě Kuratorium pr výchovu mládeže.

Dne 29. srpna 1944 se nad jižní Moravou odehrála letecká bitva, která dostala jméno letecká bitva nad Bílými Karpaty. Část padlých amerických letců byla i ve městě dočasně pohřbena. Dnes je na jejich počest na místním hřbitově památník a o bitvě samotné pojednává expozice v místním muzeu.

Slavičín byl osvobozen 1. května 1945 rumunskou královskou armádou. Při osvobozování Slavičína a blízkého okolí zahynulo 12 rumunských vojáků, z čehož jeden byl pohřben na hřbitově ve Slavičíně, jeden v Hrádku, 7 v Rudimově a 2 v Lipové.

Po druhé světové válce prošel Slavičín rozsáhlým vývojem. Do roku 1946 nesla obec název Slavičín-Mladotice. V roce 1964 získal status města.

Pamětihodnosti

Nejstarší stavbou ve Slavičíně je kostel sv. Vojtěcha a sv. Cecílie, pocházející pravděpodobně z přelomu 11. a 12. století, jehož zasvěcení tomuto patronu Uher zřejmě souvisí s polohou města na hranicích moravsko-uherské pomezní Lucké provincie.

Unikátním místem pro odpočinek je Pivečkův lesopark. Ve Slavičíně je rovněž zámek, který byl postaven kolem roku 1750, ale je pravděpodobné, že nějaký hrádek nebo tvrz tu stávala o mnoho let dříve.

Sakrální památky ve formě pískovcových křížů a božích muk.

Cholerový hřbitov na býv. areálem Agropodniku (cihelny Strážnických).

Zámek Wichterle a zámecký park.

Osobnosti

• Emanuel Pötting-Persing (1819–1898), šlechtic, mecenáš, katolický kněz
• Jan Kliment Pivečka (1886–1961), podnikatel, obuvník, starosta města, otec Janův
• Vladimír Frajt (1895–1965), československý legionář, během druhé světové války příslušník československé armády v zahraničí
• Alois Bučánek (1897–1945), sochař a legionář
• Jiří Karel Wolker (29. března 1900, Prostějov – 3. ledna 1924, Prostějov), byl český básník, skaut, představitel tzv. proletářské poezie. Blízký přítel rodiny Wichterlových.
• František Frajt (1905–1991), protinacistický odbojář, politický vězeň
• Alois Frajt (1909–1978), katolický kněz, vězeň nacismu
• Jaroslav Šála (1914–1943), válečný pilot
• Josef Stehlík (1915–1991), válečný pilot
• Josef Šebestík (1916–1944), válečný pilot
• František Tomáš Koseček, OFM (1917–1956), Františkán, kvardián kláštera v Chebu, oběť komunismu
• Jan Pivečka (1919–2004), podnikatel, obuvník
• Anna Honová (1926–2019), disidentka a politická vězeňkyně
• František Bršlica (1930–2007), katolický kněz, rentgenolog, vězeň komunismu
• Jaroslav Jeřábek (1936–2022), akademický malíř
• Helena Červenková–Gadasová (* 1937), cimbalistka, členka Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN)
• Zbyněk Fojtů (* 1963), akademický sochař
• Lenka Šmerdová (* 1964), brigádní generálka
• Jan Frait (* 1965), ekonom
• Milan Palkovič (* 1965), katolický kněz
• Martina Netíková (* 1973), sochařka
• Milan Mikuláštík (* 1975), výtvarný umělec
• Lenny Trčková (* 1978), moderátorka
• Aleš Urbánek (* 1980), fotbalista – obránce a záložník, fotbalový reprezentant
• Zdeněk Hřib (* 1981), politik