Valašská Bystřice

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1651. Až do zániku feudalismu přináležela k rožnovskému panství. Za třicetileté války se na tehdy ještě řídce osídleném území obce ukrývali valašští vzbouřenci a kolonizátoři. Za působení jedněch z prvních fojtů z roku Křenků se zaznamenává na svou dobu obrovský rozvoj obce. V minulosti měla obec převážně zemědělský charakter a pro svou chudobu byla známá vystěhovalectvím.

V 18. století se Valašská Bystřice stala sídlem portášů, což byl sbor Valachů určený k ochraně hranic s Uherským královstvím před pašeráky a zbojníky. O zřízení místní portášské stanice se v roce 1735 postaral otec Jiří Křenek. Portášský sbor byl zrušen v roce 1829. V roce 1778 byl ve Valašské Bystřici dostavěn a slavnostně vysvěcen kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Obec v minulosti proslula hlavně výrobou dřevěného nádobí, nářadí či hraček (zvláštností byly především hračky barvené zakuřováním – tzv. čazením – jenž Bystřičané úspěšně prodávali kromě okolí také například v Prusku a Vídni. V roce 1848 vypukla kvůli velké neúrodě epidemie tyfu. Také kvůli tomu byl v tomto roce zbudován nový hřbitov, fungující do současnosti. V roce 1935 byla otevřená nová škola. Koncem druhé světové války prošla obcí fronta, 5. května 1945 byla spojenci osvobozena. V roce 1947 vzniklo družstvo Portáš, navazující na tradiční dřevozpracující průmysl.

Život Valašské Bystřice byl vždy kulturně a společensky bohatý. Kromě kulturního zařízení Domek s malým kinosálem, Sboru dobrovolných hasičů, Kroužku zahrádkářů, Sokola, Mysliveckého sdružení, knihovny, proslulého dechového orchestru Bystřičanka a divadelního sboru je známý např. místní Spolek včelařů nebo valašský soubor Troják. Důležitou součástí společenského života je i Valašskobystřický zpravodaj, vydávaný jednou za měsíc.

V roce 2009 byla v části Leskovec otevřena první bystřická benzínová čerpací stanice.

Pamětihodnosti

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Kamenné náhrobky portášů z 18. století na hřbitově u kostela
• Kaplička na Dílech
• Památník padlým ve světových válkách
• Dřevěná zvonice na vrcholu Zvonový na Kyčerách z konce 17. století
• Vánoční strom – jednalo se o smrk na návsi obce zasazený v roce 1930, který místní od roku 1972 každoročně v čase vánočním zdobili. Smrk měřil ke dni 7. prosince 2007 24,75 m a stal se tak nejvyšším živě rostoucím stromem, který se na Vánoce vánočně zdobí, v roce 2011 však rekord připadl smrku v šumavské Kvildě. V březnu 2023 byl strom kvůli špatnému stavu po napadení kůrovcem skácen.

Osobnosti

• Marie Bognerová (1931–1997) – akademická malířka
• Irenej Metoděj Drda (1907–1975) – básník a spisovatel
• Jaroslav Frydrych (1928–1982) – malíř, který ve svém díle zachytil valašskou krajinu i tváře místních lidí
• Jeroným Janča (1901–1993) – tubista a trumpetista, dirigent působící mj. u Oděského symfonického orchestru
• Jan Kratzl (1854–1925) – lesní inženýr, geodet, politik a starosta obce
• Jan Křenek (1749–1820) – portášský velitel
• Jiří Křenek (1721–1791) – fojt a portášský velitel
• Cyril Martinek (1927–2018) – teolog
• Bohumil Pastorek (1928–2010) – herec
• Antonín Štefek (* 1963) – katolický kněz
• Ladislav Vančura – řezbář