Kelč

Historie

Nejstarší stopy pobytu člověka na území dnešní Kelče jsou z mladší doby kamenné. První dočasná sídla neolitických zemědělců vznikala cca 5000 let před naším letopočtem. Souvislé historické osídlení dnešní Kelče začíná někdy kolem roku 1000. V té době již byl na Strážném uložen poklad mincí a zlomkového stříbra, který nasvědčuje, že Kelč ležela na významné obchodní tepně. Kelč patří k významným archeologickým lokalitám okresu Vsetín. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Velkého rozkvětu dosáhla Kelč ve 13. století za biskupa Bruna ze Šaumburku, kdy byl přeuspořádán celý dosavadní sídelní prostor města, založeno Nové město Kelč s novým náměstím, vznikla také osada později nazývaná Posvátno. Kelč byla značně zpustošena za husitských válek v 15. století. Hospodářské postavení se začíná zlepšovat až od poloviny 16. století, kdy bylo zčásti sceleno původní biskupské panství, ale slibný rozkvět města ukončila třicetiletá válka v 1. polovině 17. století. Kelč byla několikrát vypleněna a vypálena nekatolickými poddanými ze sousedních "valašských panství", takže z původního počtu obyvatel zůstala v Kelči sotva pětina. Po třicetileté válce úpadek Kelče pokračoval, město přišlo o většinu svých privilegií a kleslo bezmála na úroveň obyčejné vsi. Roku 1750 dokonce biskup Ferdinand Troyer Kelči výslovně zakázal používat označení město. Status města se Kelči podařilo znovu prosadit až po dlouholetých sporech s olomouckými biskupy na konci 18. století.

Mezi lety 1869–1930 byla obec Kelč součástí okresu Hranice, od roku 1950 spadala pod tehdejší okres Valašské Meziříčí a od roku 1961 až do současné doby je Kelč součástí okresu Vsetín.

Pamětihodnosti

• Zámek – renesanční stavba z 80. let 16. století, barokně v druhé polovině 17. století
• Kostel sv. Petra a Pavla – pozdně barokní architektura s empírovým interiérem a dalšími objekty areálu kostela (kalvárie, kaplička, budova fary)
• Kostel sv. Kateřiny – původně zámecká kaple z 16. století
• Rodný dům bratří Křičků
• Městský dům čp. 31 (později Brixův obchodní dům)
• Radnice – z počátku 17. století
• Barokní socha Jana Nepomuckého na náměstí
• Budova základní školy

Osobnosti

• Vlastimil Bubník (1931–2015), hokejista a fotbalista
• Tomáš Fryčaj (1759–1839), katolický kněz, buditel a spisovatel
• Johann Nepomuk Hofmann (1753–1831), humanista a opat kláštera v Žovkvě
• Metoděj Jahn (1865–1942), prozaik a básník
• Vojtěch Jasný (1925–2019), česko-americký scenárista, filmový režisér a vysokoškolský pedagog. Do Kelče je zasazen děj jeho oceněného filmu Všichni dobří rodáci (natáčel se však v Bystrém).
• Jaroslav Křička (1882–1969), hudební skladatel, dirigent, organizátor, pedagog a publicista
• Petr Křička (1884–1949), středoškolský profesor, knihovník, básník
• František Pastrnek (1853–1940), jazykovědec a slavista
• Leopold Prečan (1866–1947), katolický teolog a kněz – 11. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, asistent papežského trůnu
• Svatopluk Skládal (1926–1992), herec
• František Tomášek (1899–1992), kardinál, katolický kněz, pedagog a teolog, apoštolský administrátor pražské arcidiecéze a 34. arcibiskup pražský a primas český