Ostrožská Nová Ves

Historie

Osídlení okolí obce začalo nejspíše v období paleolitu – v lokalitě Padělky se nachází významné naleziště kamenných nástrojů, mamutích klů a kostí a také keramiky kultury volutové a malované. První zmínky o obci se datují k roku 1258, označována tehdy byla jako Dlouhá Ves. Jednalo se o rurální doplněk královského města Uherské Hradiště, roku 1315 byla dle záznamů podřízena uherskohradišťskému městskému právu. Přestože náležela ke kunovskému statku, oddělila se a vytvořila statek vlastní. Během husitských válek obec zpustla, po jejich konci bylo roku 1464 poprvé použito pojmenování Nová Ves. Roku 1550 přijala Alena Konická ze Švábenic svého manžela Zikmunda Helta z Kementu (tehdejší císařský rada a místokancléř království Českého, majitel mimo jiné zámku ve Velkém Meziříčí) za spolumajitele Nové Vsi a dalších vesnic. O čtyři roky později předal Zikmund statek Arklebovi z Kunovic, což znamenalo opětovné spojení s kunovským statkem. V roce 1592 bylo v Nové Vsi registrováno 99 osídlených domů.

Největší útrapy obec zažila při dvojnásobném vypálení, a to roku 1663 Turky během rakousko-turecké války a mezi lety 1704 a 1705 kuruky během uherského povstání. Podle olomoucké matriky obývalo obec ve druhé polovině 18. století 869 dospělých a 245 dětí, v roce 1843 už 733 mužů a 835 žen, celkem tedy 1568 osob. O deset let později při požáru vyhořela velká část obce. Vesnice si během 19. století také prošla třemi epidemiemi cholery.

V roce 1820 byla vybudována silnice z Uherského Hradiště do Uherského Ostrohu, v roce 1887 projel obcí první vlak. V Ostrožské Nové Vsi byla tradiční mlékárenská výroba, za první republiky patřila k největším v kraji. Za prací do Ameriky odjelo na začátku 20. století celkem 212 obyvatel. Definitivní podobu dostala obec sloučením Ostrožské Nové Vsi a Chylic 1. srpna 1949.

Fara

Samostatná fara v Ostrožské Nové Vsi vznikla v období 1492–1497. Před tou dobou byla vesnice přifařena ke Kunovicím. V 16. století se stala nakrátko protestantskou, jelikož zdejší farář Pavel Kyrmezer byl luterán. V obci bydleli také habáni, po bitvě na Bílé hoře ovšem v roce 1621 vypálila jejich domy císařská vojska. Za třicetileté války fara v obci zanikla a obec byla přifařena k Uherskému Ostrohu. Od roku 1751 sem byl vyslán ostrožský lokátor, o 23 let později zřízena kuracie a v roce 1855 vznikla jejím povýšením v obci opět autonomní farnost. Přifařeny byly i Chylice.

Škola

Od roku 1772 je v obci podle novoveské kroniky žákům poskytováno vzdělání, nicméně podle některých záznamů byla v obci škola při faře už v 15. století, jež byla zavřena po vypuknutí Třicetileté války. Nadaní žáci mohli cestovat za vzděláním do Uherského Ostrohu. Snaha o obnovení školy přichází se založením lokálního kaplanství v roce 1751. Triviální školu nahradila chlapecká a dívčí obecná škola.

Stará budova školy (umístěna byla naproti dnešní školy) byla postavena roku 1854. V roce 1908 byla postavena nová budova, do které se přemístila výuka chlapců a dnes slouží pro druhý stupeň tříd novoveských žáků. Smíšená měšťanská škola byla zřízena roku 1922 společně s možností pokračovat na živnostenskou školu v obci, jež byla však po deseti letech zrušena. Ve školním roce 1932/1933 tak školu navštěvovalo 518 dětí a vyučovalo 16 pedagogů. Škola sloužila i obyvatelům Chylic a Ostrožské Lhoty. V roce 2003 byla otevřena přístavba novější budovy školy pro 1. stupeň, o rok později došlo k demolici bývalé budovy 2. stupně. Základní školu v současnosti navštěvuje kolem 300 dětí.

Ředitelé novoveské školy od roku 1922

V roce 1978 byla ve středu obce v rámci akce Z vybudována mateřská škola pro 120 dětí (v akci vybudováno také koupaliště, autokemp, kino pro 250 diváků, vodovodní a kanalizační síť a nové veřejné osvětlení).

Památky

• Kostel sv. Václava pozdně barokní jednolodní podélná stavba z let 1770–1771; postavil ji Karel Wister na místě pozdně gotického chrámu téhož zasvěcení, který byl jakožto ruina roku 1770 zbořen. V první polovině 20. století byla na jz straně přistavěna kaple a věž zvýšena o hodinové polopatro. Obraz sv. Václava na hlavním oltáři namaloval František Přeček z Kroměříže roku 1893. Ve věži visí dva zvonyː Svatý Václav a Svatá Ludmila, oba odlili Gabriel Knoss a Rudolf Manoušek mladší roku 1970.
• Památník obětem 2. světové války (1946) ve Lhotské ulici, s bustou T.G. Masaryka, podle Vincence Makovského ji vytesali Jaroslav Foltýn a Jan Habarta.
• Pomník obětem První světové války od Františka Bílka
• Pomník obětem Druhé světové války s bustou T. G. Masaryka z roku1946, podle Vincence Makovského ji vytesali Jaroslav Foltýn a Jan Habarta.
• Zvonice – replika ve tvaru kříže z roku 2008, uprostřed ulice zvané Dědina; původní kaple z roku 1827 s věží a barokním zvonem od Zikmunda Kerckera z roku 1723 byla zbořena roku 2007, údajně při autonehodě
• Pomník Julia Fučíka
• Archeologické naleziště Ostrožská Nová Ves – Padělky (naleziště kamenných nástrojů, klů a kostí z doby paleolitu a eneolitu) – expozice Moravského zemského muzea v Brně
• Zvonice v Chylicích

Významní rodáci

• Alžběta Bartysová (1825–1908)– vynalezla techniku zelového malování kraslic, předvedla ji na Národopisné výstavě v Praze roku 1895
• František Botek (6. května 1864, Ostrožská Nová Ves – 23. července 1918, Vídeň), kněz, dlouholetý sekretář olomouckého arcibiskupa, zakladatel lázní poblíž obce
• František Skalík (1867–1904), básník, překladatel, kněz, spoluzakladatel Katolické moderny
• Ing. Jaroslav Balaštík (1925–2014), potravinářský technolog, autor knih o konzervování a zavařování. Jeho vnuk je Jaroslav Balaštík (* 1979), český hokejista
• Jan Húsek (1884–1973), etnograf a dialektolog
• Zdeněk Botek (* 1951), ředitel Gymnázia Uherské Hradiště a bývalý předseda České asociace stolního tenisu
• Anna Cónová (* 1954), česká herečka
• Luděk Galuška (* 1960), český archeolog, byzantolog a publicista
• Petr Hruška (* 1971), olympionik, finalista OH v Barceloně 1992 a účastník OH v Atlantě 1996 na deblkajaku