Bánov

Historie

Archeologický průzkum prokázal již osídlení věteřovskou kulturou starší doby bronzové. Bánovský poklad: Nejcennější archeologické nálezy, nazvané Bánovský poklad, byly objeveny detektorem roku 2017 a pocházejí z doby železné, přibližně z let 575 až 550 před naším letopočtem. Jde o pozůstatky ženského kroje s bronzovými šperky (šest dračích spon, náramky a nápažníky, vlasové ozdoby, náušnice, jehlice, prsten, téměř dva tisíce jantarových korálků, další korálky skleněné a dva železné kruhy ke koženému opasku), uložené v keramické nádobě. Byla zde pohřbena neznámá velmožka, ozbrojená železnou sekerou a jejím úkolem podle archeologů bylo kontrolovat Jantarovou stezku, která vedla z Pobaltí přes polské Slezsko a Olomouc až sem. Tento největší jantarový poklad z českého území je vystaven v Památníku Velké Moravy Slováckého muzea ve Starém Městě.

V době Velkomoravské říše byl Bánov součástí velkomoravského opevnění. Stála zde tvrz, která zanikla za česko-uherských válek.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1091, kdy zde pobýval budoucí český král Břetislav II. Majiteli Bánova byla velkomoravská knížata, uherští panovníci a od konce 13. století se stal trvale moravským majetkem.

Památky a zajímavá místa

Dominantou obce při příjezdu od Uherského Brodu jsou Tři kříže znovuosazené v nedávné době na sopečné vyvýšenině.

Stavby

• Sídliště z doby mladšího paleolitu
• Hrad Bánov, zanikl za uherských válek v 15. století
• Barokní kostel sv. Martina z konce 17. století, vznikl přestavbou středověkého kostela
• Zachované lidové stavby: usedlosti č. p. 97 a 98 a sýpka č. p. 73
• barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století

Památníky

• Pamětní deska Josefa Bublíka.
• Busta Štěpána Zálešáka před jeho rodným domem, autor J. Vlach, 1974

Přírodní památky

• Přírodní památka Hrádek, bývalý lom, je dokladem třetihorní vulkanické činnosti.

Osobnosti

• Štěpán Zálešák (1874–1945), sochař a řezbář.
• František Borák (1910–1975), katolický kněz. Do historie se zapsal jako zpovědník Josefa Valčíka z výsadku Silver A a spolupracovníka Operace Anthropoid.
• PhDr. František Polanský (1911–1973), profesor a komeniolog, spoluzakladatel muzea Jana Ámose Komenského v Uherském Brodě.
• Josef Bublík (1920–1942), parašutista padlý v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze po atentátu na Heydricha.
• Miroslav Vašina (1929–1971), katolický kněz, salesián, misionář v Itálii.
• prof. Ing. Miroslav Píška, CSc., profesor VUT Brno.