Pravčice

Historie

• 1261: první písemná zmínka o obci, dne 25. května 1261 daroval král Přemysl Otakar II. olomouckému biskupovi Brunovi z hraběcí rodiny holštýnsko-schauenburské za věrné služby Újezd Hulský a dědiny Praweziz, Nemeziz a Altendorf (Pravčice, Němčice a Stará Ves)
• 1571: nejstarší dochovaná gruntovní kniha
• 1579: celá osada vyhořela
• 1665: druhý velký požár v obci, při němž shořelo 19 selských stavení, v obci byla v té době veliká bída
• 1721: obec opět vyhořela
• 1789: zřízena škola, do té doby docházely děti do školy v sousedním Hulíně
• 1897: za obcí byl založen hřbitov a následující rok byl slavnostně posvěcen
• období po první světové válce: obec se rozrostla o ulici Hulínskou a Němčickou, zahájena byla elektrifikace, vybudováno bylo osvětlení, postavena Sokolovna a zřízena telefonní linka na hulínskou centrálu, následovala stavba kostela
• 1923 a 1925: parcelace
• 1926: v polovině června postihla obec velká povodeň, kdy se Rusava vylila ze svých břehů hned čtyřikrát
• 1927: zregulování řeky Rusavy
• 1940: stavba fary v sousedství kostela, výstavba prvních domů v Nové ulici
• 1948: na jaře byl před kostelem svatého Floriana postaven naproti sochy svatého Jana památník padlým v obou světových válkách (je na něm socha svatého Václava)
• 1950: založeno Jednotné zemědělské družstvo (JZD) Pravčice
• 1969: místní národní výbor začal se stavbou hasičské zbrojnice, v červenci téhož roku postihla obec další velká povodeň
• 1972–1975: MNV postavilo prodejnu potravin, kterou prodalo Jednotě, za utržené peníze byly v roce 1977 vydlážděny chodníky
• 1975: JZD bylo přiřazeno pod JZD Kostelec u Holešova, po cca 15 letech se opět osamostatnilo
• 1989: po „sametové revoluci“ vzniklo i v obci Občanské fórum (OF)
• 1. července 1990: do funkce předsedy byl zvolen Ing. Ladislav Zapletal, do funkce tajemníka Jaroslav Šašek
• 1991: velká rekonstrukce tzv. „staré školy“ pro potřeby nového sídla obecního úřadu, rozšíření osvětlení o úsek ke hřbitovu
• 1992: obnovení základní školy v obci, první učitelkou se stala Marie Školoudová
• 1993: na čelní fasádu obecního úřadu nainstaloval pravčický občan Josef Zlámal sluneční hodiny
• 1996: plynofikace obce
• 1997: letní povodně, fotbalové hřiště bylo zaplaveno i s šatnami
• 2001: obci zasáhla v létě silná vichřice s kroupami, která nadělala velkou spoustu škod
• 2004: schválen první územní plán obce
• 2007: při záchranném archeologickém výzkumu před stavbou dálnice D1 a rychlostních komunikací R55 a R49 (od roku 2016 dálnice D55 a D49) došlo k odkrytí spousty historicky cenných nálezů, nesmírně zajímavým nálezem se stal titulus (hrotitého tvaru) – předsunutého příkopu římského pochodového tábora z období kolem roku 100 našeho letopočtu, který je jednoznačným důkazem římské provenience na tomto území
• 2008: zahájení stavby dálnice D1 a rychlostní komunikace R55 u Pravčic
• 2008–2013: v obci proběhly komplexní pozemkové úpravy
• 2010: koncem roku začal provoz na D1 a R55 (od roku 2016 značena jako dálnice D55)
• 1998–2010: vydlážděna stezka kolem rybníka, doplněna kanalizace o část na Záhumenicích, provedena velká oprava školy, hasičské zbrojnice, obecní hospody a větší část Sokolovny, upraveno dětské hřiště u školy a vybudováno nové víceúčelové hřiště s umělým povrchem u Sokolovny, zřízeno parkoviště u školy, do obecní knihovny byl zaveden pro veřejnost internet
• 2010: na jaře postihly obec podvakrát záplavy, na Závrbkách byl spuštěn do provozu Solární park Pravčice (instalovaný výkon 3,3 MW)
• 2011: začaly vycházet Pravčické noviny, obec oslavila 750 let od první zmínky o Pravčicích
• 2012: otevřen nový úsek R55 (od roku 2016 jde o dálnici D55)
• 2013: na návsi bylo vysazeno stromořadí javorů, ukončeny komplexní pozemkové úpravy a zdigitalizování katastrální mapy, otevřeno Muzeum Zemědělské techniky našich dědů – Josef Netopil a synové
• 2014: pořízen nový územní plán obce
• 2015: budova obecního úřadu dostala novou fasádu
• 2015: vysazena dvě nová biocentra, vyčištěn rybník Hliník, oprava centrálního kříže na hřbitově, obec odkoupila pozemek v sousedství obecního úřadu, začala stavba mostu nad budoucí dálnicí D49
• 2016: na hřbitově byla vydlážděna centrální plocha ve tvaru kříže
• 2017: vysazena další dvě nová biocentra
• 2018: vybudován nový osvětlený chodník na rozcestí, rozšířeny šatny na fotbalovém hřišti, oprava kapličky u Sokolovny, požádáno o povolení vodovodu, začal provoz v nově postavené žárové zinkovně, zasazení pamětní lípy u příležitosti výročí republiky
• 2022: Stromořadí javorů na návsi bylo obcí poničeno necitlivým dendrologickým zásahem a obec tak ve svých ulicích nemá prakticky žádnou veřejnou zeleň, schopnou plnit ekologické funkce
• 2022: Za budovou obecního úřadu byl vytvořen malý veřejný park

Pamětihodnosti

Pravčický mlýn

V obci se poprvé připomínal svobodný mlýn k roku 1320. V první polovině 18. století byl mlýn v držení Mikuláše Czukra, mezi roky 1750 až 1787 byl pod vedením Františka Czukra (syna Mikuláše Czukra), kdy připadl na syna Františka Czukra Jana. Czukrové drželi mlýn do konce 19. století, pak byl prodán arcibiskupovi Theodoru Kohnovi a spojen s arcibiskupským statkem. Před mlýnem rostla košatá lípa, v jejíž koruně byla svého času vestavěna besídka pro posezení panstva.

V roce 2003 byla odstraněna velká část mlýna a zbytek mlýnského náhonu byl zasypán. V roce 1921 objevil arcibiskupský knihovník a archivář Antonín Breitenbacher v průchodě tzv. princova domu v Kroměříži kámen s vytesaným reliéfem vnitřního zařízení mlýna Jana Czukra; kámen je uchováván v Arcibiskupském zámku v Kroměříži a stal se podnětem k založení Arcidiecézního muzea v Kroměříži.

Kostel a fara

V letech 1790–1926 stála na západním konci návsi kaple svaté Anny a do roku 1912 uprostřed návsi stará zvonice se sochou svatého Floriána, kostel v obci nebyl žádný. A tak v roce 1899 bylo založeno kostelní družstvo pro stavbu kostela. 15. srpna 1924 byl položen základní kámen kostela, stavělo se dle plánů Ing. Met. Matušky, architekta v Bystřici pod Hostýnem, a 30. srpna 1925 byl kostel vysvěcen. Nad vchodem byla umístěna socha svatého Floriána ze staré zvonice.

Konání bohoslužeb bylo povoleno roku 1926, prvním knězem byl Antonín Svatopluk Koutný, který sem z Hulína dojížděl až do roku 1937. O dva roky později byly zakoupeny dva zvony a v roce 1932 byly instalovány varhany, do té doby bylo používáno harmonium. V září 1935 bylo v kostele povoleno konání sňatků, křtů a vedení matriky. Vlastní fara ale začala být budována až na podzim 1938, dokončena byla 7. listopadu 1940 a tím se Pravčice odfařily od Hulína. Definitivní samostatná duchovní správa byla zřízena arcibiskupem dr. Leopoldem Prečanem v lednu 1943, ovšem už od 1. listopadu 1942 (až do své smrti 5. dubna 1981) zde byl prvním duchovním správcem P. Vincenc Vávra. Kvůli válečným událostem byly německými okupanty pro válečné účely v roce 1942 zabaveny oba zvony.

Na jaře 1948 byl před kostelem postaven S. Hlobila z Kojetína památník padlým v obou světových válkách. Nový zvon, který ulila rodina Dytrychova z Brodku u Přerova, byl zkolaudován a posvěcen 1973 a o rok později bylo nainstalováno elektrické zvonění. V letech 1989 a 1990 byl kostel restaurován, na věži byly osazeny hodiny, v roce 1998 přidána zvonkohra a v roce 1999 zrestaurován obraz svaté rodiny, který se původně nacházel v kapli svaté Anny. Vlastní duchovní správa byla obnovena k roku 1996 (od roku 1963 začala být farnost opět spravována hulínským knězem), kdy páteční bohoslužbu slova vede pravčický jáhen.