Měrunice

Historie

První konkrétní zmínka přímo o obci pochází z roku 1295. Hovoří se v ní o vladykovi Janovi, kterému patřila zdejší tvrz a pravděpodobně i ves. V období od 13. do 15. století byly Měrunice tzv. zemanskou vsí.

Od 16. století až do doby vzniku samostatného Československa patřily Měrunice bílinské větvi Lobkowiců. Jak uvádí záznam z 18. století, v roce 1787 bylo v obci evidováno 77 domovních čísel. Kromě zemědělské činnosti, zejména pěstování ovoce, se zde též těžily i české granáty. Na přelomu 19. a 20. století se na území obce kromě granátů těžilo též hnědé uhlí a část území obce byla poddolována. V době maximálního rozmachu těžby měly Měrunice až tisíc obyvatel. Po skončení těžby nastal útlum, část obyvatel odešla za prací do pánevních oblastí, část se vrátila zpět k zemědělské činnosti. V roce 1938 byly Měrunice spolu s ostatními obcemi v okolí připojeny k Německé říši.

K dalšímu poklesu počtu obyvatel došlo po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945. Obec si podržela svůj zemědělský charakter, jehož těžiště spočívalo v oblasti živočišné výroby zdejšího státního statku. K jejímu naprostému útlumu došlo po roce 1989 v souvislostí s likvidací státního statku. Společně s útlumem těžby uhlí v severočeské pánevní oblasti to způsobilo, že nezaměstnanost obyvatel obce na počátku 21. století dosáhla až 30 %.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Stanislava. Kostel postavený v 19. století na místě starší stavby (kostel sv. Stanislava v Měrunicích je zmiňován již v záznamech ze 14. století
• V jedné z budov hospodářského dvora se dochovaly zbytky měrunické tvrze připomínané poprvé v roce 1548, kdy ji koupil Kryštof z Lobkovic.

Osobnosti

• Karl Eckardt (1874–1926), farář a spisovatel