Vroutek

Historie

Nejstarší dějiny

První písemná zmínka o Vroutku pochází z roku 1227. Nachází se v závěti Kojaty z rodu Hrabišiců, který vesnici odkázal zderazskému klášteru křižovníků v Praze. Po odsunu Němců přicházeli do Vroutku dosídlenci z českého vnitrozemí, zejména z Plzeňska, Rakovnicka a Berounska, ale také z Volyně. V sedmdesátých letech dvacátého století došlo ve Vroutku k demolicím mnoha domů a stavení. Což mělo za následek radikální změnu genia loci. Na uvolněných prostranstvích bylo postaveno kino, zdravotní středisko, nákupní středisko či prodejna SD Jednota. Avšak některá prostranství zůstala prázdná. V roce 1975 byl Pomník padlých z první světové války přesunut ze svého původního místa před kostelem svatého Jana Křtitele k hlavní křižovatce. Brzy po válce byly odstraněny původní německé nápisy, části žulových bloků a místo německé přilbice dodána pěticípá rudá hvězda, která byla po sametové revoluci opět odstraněna.

Status města byl Vroutku navrácen 23. ledna 2007. V současnosti (2019) je město Vroutek členem Svazku obcí Podbořansko, v územní působnosti MAS Vladař.

Období léta 1945

Během divokého období po skončení druhé světové války se stalo ve Vroutku několik kontroverzních incidentů. Největší počet obětí měla poprava celé rodiny českých Němců včetně dětí. Podle zápisu StB z roku 1947 a pamětní knihy staničního úřadu Vroutek, byl 19. června 1945 ubodán na Hlavní ulici ve Vroutku František Zelenka. Zelenka byl dosídlencem, který měl převzít do národní správy zdejší strojírenskou dílnu po místním Němci, který během války narukoval do Werhmachtu a jeho osud nebyl znám. Tchán tohoto muže, Vincenc Hertl, bodl Zelenku obuvnickým nožem a smrtelně ho zranil. Hertlovi, podle vyšetřovacího spisu, manželka a dcera pomáhaly tak, že Františka Zelenku držely. Incident vyšetřovali četníci a ozbrojenci z jednotky Černý lev, na místo se dostavil i okresní četnický velitel s pohotovostním oddílem, vedoucí úřadu Okresní správní komise v Podbořanech, dr. Krása, okresní soudce JUDr. Ježek a úřední lékař Walter Zimmermann. Celé město Vroutek bylo vojskem obklíčeno a ozbrojenci z jednotky Černý lev všechny obyvatele německé národnosti shromáždili na náměstí, kde čekali na tělesné a domovní prohlídky. Všichni muži od 16 do 60 let byli tělesně prohlédnuti na četnické stanici, zda nemají značky tetování SS. Byli zatčeni 3 muži SS. Dále bylo zatčeno a odvezeno do Kladna na práci do dolů 60–70 mužů, byli vzati jako rukojmí. Zde zemřeli Emil Vettermann (19 let), Franz Friedrich (53 let).

Dr. Krása nařídil pro odstrašení a za nenávist vůči Čechům zastřelení útočníka Vincence Hertla (70 let), jeho manželky Marie Hertlové (65 let), dcery Gabriely Polákové (39 let) a jejích tří dětí: Manfréda Poláka (12 let), Ferdinanda Poláka (6 let) a Bernharda Poláka (1 rok). Popravu provedli ozbrojenci z jednotky Černý lev u starých kabin vedle fotbalového hřiště večer v 18 hodin. Mrtvoly byly vloženy do hrobu v přilehlém pískovém lomu.

V červnu 1945 byl zastřelen řezník Alois Šauer. Zabit byl zřejmě kvůli majetku a nebyl zapsán ani do knihy zemřelých. Bydlel v čp. 101 (dnes Domov pro seniory). Na jeho poněmčené jméno byl vystaven konfiskační dekret místním národním výborem.

V létě 1945 byl zastřelen u hřbitovní zdi Heinrich Panhans (58 let). Další vroutečtí občané byli zastřeleni 7. června při masové popravě 70 Němců u Valovského lesa poblíž Očihova, kteří byli vybráni z internace v táboře pro Němce v Podbořanech. Zavražděni byli Anton Eisenkolb (53 let), Rudolf Lifka, a Otto Tittelbach (27 let) – sekretář města, Otto Swipp (tesař 39 let). Dále byli zavražděni či zmizeli tito vroutečtí občané: Anton Kraus-učitel, Anton Lenz a Josef Urbanek. Ve Vroutku byl dále na ulici zastřelen ruskými vojáky policista Fritz Scheufler z Jesenice.

Dne 13. června (nebo 12. května) 1945 zemřel v zajetí ve Vroutku německý novinář a politik NSDAP Karl Viererbl.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Jakuba Většího – románská stavba z první poloviny třináctého století
• Kostel svatého Jana Křtitele – barokní stavba z roku 1726
• Sloup se sousoším svaté Anny Samotřetí z poloviny sedmnáctého století
• Morový sloup se sousoším Piety vystavěný roku 1714
• Tvrz, archeologické naleziště
• Památný strom Lípa Doc. Antonína Pyška na náměstí

Osobnosti

• Nicolas Bergmüller, (před r. 1719–1774), vroutecký rodák, mistr varhanář
• Hubert Tittelbach (1813–1890), vroutecký rodák, lékař, starosta Žatce a poslanec parlamentu
• Franz Vogl (1821–1891), vroutecký rodák, hudební skladatel a profesor pražské konzervatoře
• Franz Schreiter (1861–1935), vroutecký rodák, pedagog, poslanec Říšské rady
• Josef Funk (1867–1924),vroutecký rodák, duchovní
• Franz Vogl, zemský soudní rada v Litoměřicích
• Anton Stanka, starosta Vroutku 1874–1905, roku 1901 obdržel zlatý Záslužný kříž od císaře Františka Josefa I.
• Antonín Pyšek (1929–2002) byl odborníkem na ruderální a synantropní flóru a významně se podílel na jejím studiu v celoevropském měřítku.
• Jiří Beneš (1930–1995), učitel a ředitel vroutecké školy, školský inspektor, kronikář a malíř. V roce 2010 mu byl udělen titul Čestného občana města Vroutek