Holedeč

Historie

V nedávno objevené trhové knize Holedče z let 1566–1662 jsou obsažené podrobnosti o místní krčmě. Bylo to zařízení poddanské, tzn. že krčmáři museli odebírat pivo od vrchnosti, v tomto případě pivo Samec ze Žatce. Hospoda samotná ale byla majetkem krčmáře, který ji mohl prodat jen se souhlasem vrchnosti. V letech 1581–1637 změnila sedmkrát majitele. Roku 1581 zaplatil kupec 500 míšeňských grošů, roku 1617 celkem 950 grošů, to byla největší částka. Ke krčmě patřila pole o rozloze přibližně 18,5 hektaru, což byla velikost selského lánu. V roce 1606 tvořily živý inventář krčmy čtyři krávy, tři jalovice, deset prasat, devět slepic a kohout. Podle soupisu mobiliáře z roku 1593 byly v hospodě čtyři dřevěné a dva kamenné stoly s lavicemi a neurčený počet židlí. „Zahradní restauraci“ tvořily dva kamenné stoly s lavicemi před krčmou. Studium mladších pozemkových knih prokázalo, že se krčma nacházela u mostu přes Blšanku na místě dnešního čp. 18, kde byla hospoda nejméně i v 19. století. Po třicetileté válce, roku 1651, žilo v Holedči jen 70 obyvatel.

V noci z 25. na 26. května 1872 zasáhla Holedeč ničivá povodňová vlna Blšanky, nazývané té

Důležitými událostmi pro Holedeč za první republiky bylo v roce 1922 zavedení elektřiny a roku 1934 kolaudace úpravny pitné vody (vodárny). Její projekt zpracovala kancelář L. Bill a spol. z Ústí nad Labem, která také stavbu realizovala. V letech 1967–1969 proběhla rekonstrukce vodárny. V roce 2018 je Holedeč jeden ze tří zdrojů skupinového vodovodu Žatec. V letech 1937–1938 byla v okolí Holedče vybudována síť lehkých pevnůstek – řopíků.

Po 2. světové válce se národnostní složení obyvatel Holedče i Holedečku zcela změnilo. V roce 1946 bylo odtud odsunuto 613 Němců. Nahradili je osídlenci z českého vnitrozemí a volyňští Češi. Vnitrozemští kolonisté mírně převažovali – bylo jich zhruba 60 %. Předválečného počtu obyvatel však už nikdy nebylo dosaženo.

Od vzniku obecního zřízení v roce 1849 byla Holedeč vždy samostatnou obcí s výjimkou let 1981–1990, kdy byla součástí Měcholup. Od 24. listopadu 1990 je vesnice opět sídlem obecního úřadu.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Bartoloměje v místní části Holedeček.
• Venkovská usedlost čp. 8 v místní části Holedeček.
• Soukromé muzeum předválečného opevnění, jehož součástí je rekonstruovaný interiér pevnůstky (řopíku) z července 1937.
• Tisovec v Holedči – nachází se v parku u mate

V roce 1912 bylo poblíž Schneiderovy cihelny při těžbě cihlářské hlíny v hloubce asi tří metrů objeveno tábořiště z mladého paleolitu. Nalezly se zde pazourkové a křemencové nástroje a zvířecí kosti. Z bohatství nálezů se usuzuje na to, že se jednalo o dílnu, kde se nástroje vyráběly. Teprve v roce 1927, při odborném zpracování nálezu v Národním muzeu, byla na jedné z kostí – mamutím žebru – Jaroslavem Petrbokem objevena rytina ryby. Rytina není dochovaná celá. Její stáří se odhaduje na 30 000 let. Pokud je datace správná, jedná se patrně o nejstarší umělecký výtvor v Čechách. Nálezy bývají tradičně připisovány kultuře aurignacienu a nověji snad pozdnímu gravettienu.