Úštěk

Historie

Ostroh nad údolím Loubního a Úštěckého potoka byl osídlen už v pravěku, archeologické nálezy jsou i z 10. století. V té době tudy vedly staré obchodní cesty z Litoměřic do Lužice. Ve 14. století zde páni z Michalovic vybudovali hrad a roku 1361 byl Úštěk povýšen na město. Roku 1387 zastavili Michalovicové město Berkům z Dubé, kteří pokračovali ve výstavbě opevnění a městských bran, Litoměřické a Lipské, které byly zbořena až v 19. století. Roku 1426 koupil Úštěk husitský hejtman Václav Carda z Petrovic, který hradby rozšířil a postavil před hradem Pikartskou věž. Od roku 1475 pařil Úštěk Sezimům z Ústí, kteří brány opravili a vsadili do nich české nápisy.

Podstatnou přestavbou prošlo město počátkem 16. století v pozdní gotice, kdy patřilo Janu Sezimovi z Ústí. V této době byla vystavěna radnice, později obnovené po požáru v roce 1765. K roku 1571 je zmiňován městský dřevěný vodovod.

Pro účast na stavovském povstání v roce 1621 bylo město konfiskováno. Brzy poté, v roce 1623, bylo předáno jezuitům. Ti přenesli správu panství do Liběšic a úštěcký hrad ztratil svůj původní význam a jeho palácová část byla posléze přestavěna na pivovar (1677). V té době se začalo rozvíjet pěstování chmele. Úštěk se stal jedním z významných chmelařských středisek. Vzniklo zde několik sušáren chmele a v roce 1885 byla zřízena známkovna a na úštěckých chmelových trzích byl obchodován zdejší červený chmel.

Roku 1722 byl zrušen hřbitov na náměstí a postaveno honosná barokní budova děkanství, roku 1764 byl zbořen starý kostelík sv. Michala a na jeho místě postaven nový kostel sv. Petra a Pavla, který je dominantou náměstí i panoramatu města. Jezuité ve městě zbudovali několik význačných staveb: v roce 1668 byl postaven kostel Nejsvětější Trojice, architekt Octavio Broggio postavil v roce 1722 pro jezuity budovu nové fary. Počátkem 18. století vznikla také na kopci nad obcí Ostré Kalvárie s křížovou cestou a kaplí Božího hrobu. V této době bylo v Úštěku zaznamenáno 188 domů a tři hospody a městem procházela císařská silnice z Litoměřic do České Lípy. Roku 1765 postihl Úštěk požár, který zničil část domů na náměstí.

Po zrušení jezuitského řádu převzali správu Úštěka měšťané, kteří nově zřídili školu v domě čp.45 vedle tehdejší radnice. Na místě obecního domu nedaleko hradu byla postavena budova okresního soudu, dnes sloužící městskému úřadu. Roku 1838 koupili Úštěk Lobkovicové a připojili k Roudnici. V 19. století zde začal vznikat průmysl, zejména textilní barvírny, a roku 1849 se Úštěk stal soudním okresem.

Po podpisu Mnichovské dohody a obsazení českého pohraničí nacistickým Německem v roce 1938, bylo město až do roku 1945 začleněno do zemského okresu Litoměřice, vládního okresu Ústí, v říšské župě Sudety a část českého obyvatelstva se musela vystěhovat. Po roce 1945 byla nuceně vysídlena německá většina a do města přišlo nové obyvatelstvo. Počet obyvatel v této době výrazně klesl (2 244 v roce 1930, 1 315 v roce 1950).

Koncem padesátých let 20. století se začalo s Úštěkem a Úštěckem počítat jako s rekreační oblastí. Byl vybudován rybník Chmelař (na místě zaniklého Velkého rybníka), v sedmdesátých letech silniční obchvat odvedl dopravu z města. V souvislosti s prohlášením města za památkovou rezervaci došlo k úpravám některých gotických domů, zahrnujících především obnovení podloubí. V posledních letech dochází k postupné rehabilitaci fasád objektů.

Pamětihodnosti

• Úštěcký hrad ze 14. století, později přestavěný na residenci a pivovar
• Četné pozdně středověké domy na náměstí, zčásti s podloubím
• Ptačí domky, drobné domky na skále nad údolím v jihozápadní části města, postaveny v polovině 19. století italskými dělníky, kteří zde stavěli železnici.
• Městské opevnění, pozůstatky hradeb, včetně Pikartské věže, Roudnické branky a Západní brány
• Pikartská věž, masivní součást městského opevnění (1428), slouží dnes mimo jiné jako výstavní síň.
• Velký pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1764–1772, jednolodní stavba s bočními emporami a jednou věží v průčelí. Zařízení většinou barokní, obraz na hlavním oltáři namaloval roku 1656 Karel Škréta.
• Budova děkanství na náměstí z roku 1722, připisovaná litoměřickému architektovi O. Broggiovi
• Synagoga v Podskalské ulici, věžová stavba z roku 1794, která byla jádrem úštěcké židovské obce, opravená 2011
• Židovský hřbitov založený v 15. století a činný do roku 1938
• Jezuitský dvůr, z něhož je dnes k vidění zděná barokní brána se štítem a letopočtem 1677
• Hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1670
• Kudlichův pomník na náměstí, původně pomník císaři Josefu II. (1881), v roce 1924 přetvořen a v roce 2000 obnoven
• Křížový mlýn
• Dolní mlýn

Jižně od města se nachází přírodní rezervace Na Černčí.

Rodáci

• Johann Absolon (* 1747), hudebník
• Alois Klar (1763–1833), filolog a filantrop, jeden ze zakladatelů Klárova ústavu pro slepce
• Alfred Ölschlegel (1847–1915), hudební skladatel, varhanní virtuóz
• Rudolf Schmidt (* 1882), politik
• Ferdinand Klimt (1927–2016), německý sportovní lékař a pediatr
• Dietmar Linke (* 1940), německý chemik a vysokoškolský učitel