Terezín

Historie

Pevnost

Rozhodnutí založit novou pevnost, tehdy zvanou Kopisty, vydala z podnětu svého syna coby spoluvladaře ještě Marie Terezie 16. prosince 1779. Společně s tím bylo nařízeno začít budovat pevnost v Josefově (tehdy ještě zvaném Ples) a provést kompletní přestavbu pevnosti Hradec Králové. Předcházely tomu vleklé diskuze o konceptu obrany Čech po sedmileté válce a Válce o bavorské dědictví.

Druhá světová válka

Během druhé světové války Hlavní pevnost na levém břehu řeky sloužila nacistickému Německu jako židovské ghetto. Malá pevnost na pravém břehu Ohře, umístěná při silnici do Prahy, pak smutně proslula coby věznice pražského gestapa (mnohdy se nesprávně uvádí, že zde byl zřízen koncentrační tábor). Pro tyto účely nacisté zřídili zvláštní železniční vlečku, která vedla z blízkého nádraží Bohušovice nad Ohří od jihu až za jižní hradby Hlavní pevnosti. V době druhé světové války pak nacisté přímo z ulic města odváželi zvláštními transportními vlaky zde soustředěné židovské obyvatelstvo přímo do likvidačních táborů smrti Osvětim, Majdanek, Treblinka, Sobibor, Chelmno a dalších, umístěných v Polsku a na dalších okupovaných územích východní Evropy. Nyní je v prostorách Malé pevnosti zřízen Památník Terezín a objekt je nyní také národní kulturní památkou.

Město již armádě neslouží. Všechna trojí velká kasárna i bývalou vojenskou nemocnici využívají noví majitelé. V Magdeburských kasárnách – ve východním traktu těchto kasáren a koníren U koňské hlavy (název podle domovního znamení nad vchodem) sídlí dva centrální depozitáře pražských muzeí: historických sbírek a archivu pražského Národního muzea, a v západním traktu depozitář a expozice Židovského muzea v Praze. V bývalých Hamburských kasárnách sídlí také depozitáře Národního muzea a jeho restaurátorské dílny. Mezi oběma objekty jsou situována bývalá Hannoverská kasárna.

Armádní využití města skončilo v devadesátých let 20. století, Armáda České republiky postupně odcházela od roku 1995, poslední vojáci město opustili roku 1997. Tento odchod život města velmi poznamenal, počet obyvatel se snížil ze sedmi tisíc na dva tisíce. Celé město i s okolím pak bylo těžce poškozeno povodněmi na dolním Labi v roce 2002. Existenci v 90. letech ukončila i místní konzervárna; její provoz byl přemístěn do nedalekých Lovosic, a následně zprivatizován byl i někdejší Státní veterinární ústav Terezín. Značných změn doznal v důsledku ekonomické transformace i někdejší státní podnik Zelenina Terezín, který až do počátku devadesátých let 20. století sídlil v rozsáhlém areálu mezi Terezínem a Bohušovicemi nad Ohří. Ve městě nadále sídlí podnik Povodí Ohře. Pro Domov důchodců hlavního města Prahy byla zadaptována budova na náměstí. Bývalý farmaceutický státní podnik Bioveta Terezín byl transformován na společnost Dyntec.

Díky nově otevřenému úseku dálnice D8 v úseku Doksany–Lovosice v roce 1998 došlo i k velmi výraznému poklesu tranzitní dopravy, která až do té doby probíhala přímo městem po bývalé silnici I/8 a mezinárodní silnici E55 (nyní silnice 608) na trase Praha – Drážďany.

Osada Kréta

Na glacisech západní části vnějšího obranného valu Hlavní pevnosti či těsně pod ním stojí čtvrť převážně rodinných domů – tzv. Kréta. Dále je zde místní Základní škola Terezín, místní fotbalové hřiště, autokemp, vodárna a areál bývalé Vojenské nemocnice Terezín.

Nachází se zde také finské domky, a to zejména ve dvou stejnojmenných ulicích.

Pamětihodnosti

Severně od Malé pevnosti se na pravém břehu Malé Ohře nachází přírodní památka Mokřad pod Terezínskou pevností.

Osobnosti

• Olga Fialka (1848–1930), česko-rakouská malířka
• Fedor Gál (* 1945), slovenský sociolog a politik
• Běla Kolářová (1923–2010), výtvarnice a fotografka
• Pauline Metzler-Löwy (1853–1921), operní pěvkyně, kontraalt
• Viktor Perner (1911–1997), příslušník československé zahraniční armády, kapitán francouzské armády.
• Gavrilo Princip (1914–1918), srbský vrah arcivévody Františka Ferdinanda d’Este, zde vězněn a zde zemřel
• Zuzana Růžičková (1927–2017), cembalistka
• Vladimír Salač (1924–1990), herec
• Alexandros Ypsilanti (1792–1828), řecký revolucionář z roku 1821