Slatina

Historie

První písemná zmínka o vsi (Zlatina) se vztahuje k roku 1057, kdy je Slatina uváděna mezi majetkem, kterým kníže Spytihněv II. obdařil právě ustavenou litoměřickou kapitulu. V roce 1363 prodala litoměřická kapitula obec Zbyňku Zajícovi z Hazmburka. Přibližně po dvou stech letech se Slatina vrátila do držení kapituly a ta Slatinu opět prodala. Tentokrát se jejími pány stali v roce 1558 Lobkovicové, kteří ji vlastnili jen krátce a po dalších rychlých změnách majitelů se novým pánem Slatiny stal purkrabí Adam ze Šternberka.

Během třicetileté války Slatina utrpěla četné škody a byla téměř opuštěna. Její osidlování započalo znovu až v roce 1640. V roce 1676 odkoupil panství hrabě Gundakar z Ditrichštejna, který pocházel z Moravy a Slatinu osidloval novými osadníky z jeho moravských panství. Následná léta byla pro Slatinu klidná a až v letech 1742 a 1743 byla Slatina rabována francouzskou armádou během válek o rakouské dědictví. V roce 1858 vymřeli Dietrichisteinové po meči a Slatina se dostala do majetku rodu Herbersteinů, kteří o Slatinu přišli v roce 1924 během pozemkové reformy. V roce 1861 obdržel ve Slatině čestné občanství velikán a rodák z Libochovic Jan Evangelista Purkyně.

Ves má půdorys okrouhlice – usedlosti jsou rozmístěny okolo okrouhlé návsi. V roce 1857 byla Slatina spojena s obcí Sedlec novou silnicí a v roce 1864 i s Libochovicemi. V roce 1886 se Slatina dočkala cesty k železniční zastávce a na přelomu století byla postavena silnice do Černivi. V roce 1930 byla vesnice elektrifikována.

V roce 1991 se obecní úřad přestěhoval do budovy základní školy. V roce 2002 získala vesnice Bílou stuhu v soutěži Vesnice Roku za práci s mládeží. V roce 2003 byl vybudován ze zámkové dlažby chodník k 1,5 kilometru vzdálené železniční zastávce. Dále byl v roce 2005 realizován projekt povodňových domků. Těch bylo na úpatí Hazmburku postaveno šestnáct a domov v nich našli povodní zasažení lidé z Litoměřicka.

V obci od roku 2002 funguje ojedinělé hiporehabilitační centrum, které pomáhá seniorům a tělesně postiženým lidem. Projekt je mimo jiné financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Jana Nepomuckého
• Stodola u čp. 13
• Sýpka v areálu čp. 15
• Pomník padlých v druhé světové válce věnovaný pplk. Josefu Novákovi

Rodáci

• Jaroslav Krupka (1884–1947), fotograf
• Josef Novák (1921–1943), letec 311. bombardovací perutě RAF. V roce 1943 se nevrátil ze svého osmnáctého letu, který probíhal nad Biskajským zálivem.