Chotiněves

Historie

Od 14. století byla Chotiněves panstvím podřízeným liběšickému hradu. Mezi vlastníky patřili Albert z Frýdlantu (syn Častolova ze Žitavy), Škopkové z Dubé, Berkové z Dubé, Dubanští z Duban a Jiří Vilém Sezima z Ústí, jejichž majetek byl po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován. V roce 1623 získala ze sezimovských zkonfiskovaných statků Liběšické panství, ves Jištěrpy a část úštěckého panství s vesnicemi Tetčiněves a Rochov, jezuitská kolej u sv. Klimenta v Praze.

V roce 1680 Chotiněves zasáhla morová nákaza a přežily pouze tři rodiny. Po zrušení jezuitského řádu byl řádový majetek v roce 1773 předán Náboženskému fondu. V roce 1838 získal Liběšické panství a Úštěk roudnický vévoda Ferdinand Josef z Lobkovic. O deset let později, po zrušení patrimoniální správy, se Chotiněves stala samostatnou obcí a místní obyvatelé se tradičně živili pěstováním chmele a ovoce.

V roce 1871 prodali Lobkovicové liběšický zámek a veškeré k němu náležící zboží textilnímu továrníkovi Josefu Schrollovi.

V první polovině 20. století byla na Hořidlech postavena chata, která se však dodnes nedochovala. V roce 1930 žilo v Chotiněvsi (Kuttendorfu) 351 lidí, z toho 345 mluvících německy. V letech 1938 až 1945 byla Chotiněves v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.

Po druhé světové válce bylo na základě Postupimské dohody německé obyvatelstvo z této oblasti, podobně jako z celých Sudet, vysídleno. Poté následovalo vnitrozemské osidlování pohraničí. V roce 1947 bylo do poloprázdné Chotiněvsi repatriováno 17 rodin volyňských Čechů z Českého Boratína. Tyto rodiny si už v roce 1947 prosadily založení zdejší evangelické farnosti. Zprvu se bohoslužby konaly v domácnostech, ale farníci usilovali o výstavbu svého kostela. Po získání povolení došlo dne 10. prosince 1950 k posvěcení základů kostela a 18. listopadu 1951 byl kostel slavnostně otevřen. Na realizaci stavby se podíleli svépomocí všichni farníci. Ti, po nátlaku komunistů, založili a vedli prosperující jednotné zemědělské družstvo Chotiněves. Toto družstvo bylo v roce 1961 sloučeno pod Zemědělské družstvo Liběšice.

Pamětihodnosti

• Sloup se sochou svatého Vavřince
• Kovárna
• Kaple sv. Prokopa z roku 1806
• Zvonice z roku 1720
• Evangelický kostel z 20. století, autorem je český architekt Bohumil Bareš. Kostel byl slavnostně otevřen 18. listopadu 1951.
• Rozhledna Hořidla otevřená v roce 2008
• Kaple sv. Kiliána v Jištěrpech
• Socha Panny Marie na silnici mezi Chotiněvsí a Jištěrpy

Osobnosti

• Karl Ungermann (1852–1915), starosta Křešova, poslanec Českého zemského sněmu.
• Karel Šerák (1923–2016), válečný veterán, žil zde od roku 1946