Mikulášovice

Historie

Ve 12. století zde žilo několik rodin uhlířů. Míšeňský biskup zde založil vesničku, jejíž součástí je dřevěná kaplička zasvěcená sv. Mikuláši. Postupně se obyvatelstvo začalo více věnovat zemědělské výrobě. V průběhu 18. století se z Mikulášovic stala významná průmyslová obec. Vznikly první brusírny a rozvíjel se nožířský průmysl. Roku 1794 zahájena nožířská výroba Ignazem Röslerem, tento podnik byl roku 1817 pojmenován jako Továrna na drobné ocelové zboží, později upraven na Továrna na ocelové zboží následovníka Ignáce Röslera, pak na Továrna na nože synů Ignaze Röslera a v letech 1945–1946 Ignác Rösler a synové pod národní správou. Největšího rozmachu pak toto odvětví dosáhlo v 19. století, byly založeny další továrny jako 1870 Franz Frenzel (FRENIX), 1885 Julius Pilz a pak Joh. Eduard Dittrich, Hubert Knoth a další továrny s více či méně zaměstnanci. Roku 1955 na těchto základech byl založen národní podnik Mikov, který v prostorách tehdejší firmy Ignaz Rösler Söhne vyrábí dodnes nože, jako poslední nositel této tradice. V roce 1891 zde byla založena Průmyslová škola nožířská (1954 přestěhována přes protesty občanů a MNV Mikulášovice do Varnsdorfu).

Mikulášovice se staly jednou z největších vesnic tehdejšího Rakouska-Uherska. 1. února 1916 byla císařem Františkem Josefem I. povýšena na město.

V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. V roce 1938 proto odešla naprostá většina českého obyvatelstva do vnitrozemí Čech. V průběhu válečných let byl zdejší průmysl přeorientován na válečnou výrobu. V továrnách pracovalo mnoho nuceně nasazených a váleční zajatci. 9. května 1945 Mikulášovice osvobodil 36. pěší pluk 8. pěší divize, 2. polské armády generála Karla Świerczewského. Velitelem 8. pěší divize byl plk. Józef Grażewicz.

Pamětihodnosti

Jednou ze stavebních dominant města je barokní kostel svatého Mikuláše, postavený v letech 1743–1751 na místě staršího chrámu. V jeho okolí se nachází nejstarší zástavba města. Do ní patří např. Hotel Ron (čp. 5), Císařský dům (čp. 2), ve kterém 20. září 1779 přenocoval císař Josef II., dvojdům lékárna a hvězdárna (čp. 4 a 1002), tzv. Červený kříž (čp. 8), bývalá fara (čp. 10) či Römischův dvůr (tzv. stará spořitelna, čp. 574). Na návrší nedaleko kostela se rozkládá městský hřbitov, vybudovaný v letech 1871–1872 (stará část), rozšířený 1914 (nová část), na kterém stojí filiální kostel Nanebevstoupení Páně. V zástavbě města se nachází řada zajímavých podstávkových domů, ojediněle se dochovaly měšťanské domy s historizujícími fasádami. V letech 1710–1925 vyrostla na katastru města desítka kaplí: roku 1710 kaple Tří otců, 1718 Wähnerova kaple, 1724 Balzerova kaple, 1733 Melchiorova kaple (zbořená) a Fürleova kaple (do dnešní podoby přestavěná v 19. století), 1742 kaple Nejsvětější Trojice, 1803 kaple Matky Boží (zbořená, obnovena 2015). Poslední tři kaple byly postaveny v místních částech města: 1812 kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova na Salmově, 1890 kaple svatého Josefa v Mikulášovičkách (zbořená) a 1925 kaple Panny Marie na Tomášově. Na vrchu Tanečnice, nejvyšším bodu Mikulášovic, stojí nejsevernější rozhledna Česka. Památkově chráněné jsou rovněž některé lidové stavby: čp. 311, 449, 450 a 516.

Osobnosti

• Franz Zacharias Römisch (1757–1832), podnikatel v textilním průmyslu, mecenáš umění. Roku 1802 přesídlil na panství Malá Skála, které zakoupil, v roce 1823 byl povýšen do šlechtického stavu.
• Ignaz Rösler (1765–1837), podnikatel a zakladatel nožířského průmyslu v Mikulášovicích, kde vybudoval továrnu na výrobu nožů s 200 zaměstnanci. V roce 1819 byl povýšen do šlechtického stavu.
• Anton Rösler (1785–1850), varhaník v kostele svatého Mikuláše, učitel ve farní škole a hudební skladatel.
• Agnes Theresia Heinová (1792–1856), od roku 1849 až do své smrti abatyše cisterciáckého kláštera Sankt Marienthal v Horní Lužici. V roce 1855 věnovala mikulášovickému kostelu oltář s ostatky svaté Gaudencie.
• Filip Stanislav Kodym (1811–1884), český lékař, přírodovědec, novinář a politik, který v letech 1838 až 1842 působil v Mikulášovicích jako lékař.
• Franz Schidlik (1814–1900), narozen na Tomášově, celoevropsky proslulý hudebník, především hráč na hoboj.
• Franz Dittrich (1815–1859), lékař v oboru patologie, vědec, vysokoškolský profesor a rektor univerzity v Erlangenu.
• Franz Julius Heine (1823–1902), narozený v Salmově, pasíř, podnikatel v Praze a mecenáš.
• Franz Kindermann (1842–1921), praktický a posléze nemocniční lékař v Mikulášovicích, člen obecní rady, poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu.
• Josef Bartmann (1868–1947), učitelem na mikulášovické měšťanské škole, básník, vlastivědec, historik, autor učebnic a naučných publikací, hudebník a hudební skladatel.
• Robert Hütter (1877–1940), učitel a posléze řídící učitel a starosta v Brtníkách, poslanec Českého zemského sněmu a senátor.
• Rudolf Schránil (1885–1957), právník, vysokoškolský profesor v oblasti práva, rektor.
• Adolf Krause (1887–1939), mikulášovický lékárník a amatérský astronom, který nechal postavit místní hvězdárnu.
• Anni Frind (1900–1987), operní a operetní pěvkyně, která zažila vrchol kariéry ve 20. a 30. letech 20. století, učitelka zpěvu, odpůrkyně nacismu.
• Franz Schütz (1906–2000), učitel obecné školy, později restaurátor a vysokoškolský pedagog, řezbář betlémů.
• Robert Franze (1910–2003), římskokatolický kněz, vězeň koncentračního tábora Dachau, za pastorační činnost získal titul monsignore.
• Tomáš Fúsek (* 1966), redaktor Mikulášovických novin, několikanásobný mistr České republiky v turistickém závodě.