Benešov nad Ploučnicí (Okres Děčín)

Historie

Místo pravděpodobně vzniklo kolem roku 1230 na obchodní stezce z Prahy vedoucí údolím Labe do Lužice na soutoku potoka Bystrá s Ploučnicí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1311 nebo snad již 1283. Zdejší farní kostel Narození Panny Marie se objevuje v listinách z let 1384, 1409 a 1416. V roce 1392 získal Benešov nad Ploučnicí městská práva. V roce 1426 velkou část města zničili husité a vyvraždili polovinu obyvatelstva.

Od dosavadních majitelů rodu Trčků z Lípy, konkrétně Mikuláše III., přešlo vlastnictví města v roce 1515 na rod Salhausenů z Míšeňska, což pro město znamenalo začátek rozkvětu a ekonomického rozvoje. Noví páni nechali mimo jiné postavit dva zámky: Horní zámek v letech 1522–1524 a Dolní zámek v letech 1540–1544. Oba jsou považovány za zvláště cenné památky ve stylu saské renesance.

Od roku 1562 patřilo město částečně k Benešovskému a Bynoveckému panství. V roce 1631 benešovskou část získala hrabata z Thun-Hohensteinu a bynoveckou část získal v roce 1634 císařský generál Jan z Aldringenu. K dalšímu dělení panství došlo v roce 1654 mezi Aldringenovy dědice, takže Benešov patřil čtyřem různým majitelům.

V letech 1820–1830 byla ve zdejším kraji rozšířena silniční síť, což zvýšilo význam Benešova coby obchodního uzlu a podpořilo rozvoj textilního průmyslu po roce 1828. V roce 1869 bylo město napojeno na železniční trať díky České severní dráze a následně se dále rozvinulo ve významnou průmyslovou lokalitu.

Po první světové válce bylo město připojeno k nově vytvořenému Československu. V důsledku Mnichovské dohody patřil Benešov nad Ploučnicí v letech 1938–1945 do okresu Tetschen-Bodenbach, vládního okresu Aussig/Ústí nad Labem, v Sudetské župě Německé říše. Až do roku 1945 bylo město osídleno převážně Němci, po skončení druhé světové války však bylo německy hovořící obyvatelstvo vyvlastněno a vysídleno.

Pamětihodnosti

Zámecký komplex Benešov nad Ploučnicí, tvořený pěti zámky ve stylu saské renesance, národní kulturní památka.
Horní zámek, dle některých badatelů původně vartenberská tvrz
Dolní zámek
Kostel Narození Panny Marie
Kaple Nejsvětější Trojice
Socha svatého Jana Nepomuckého
Socha svatého Vojtěcha
Sousoší Kalvárie s dřevěným křížem, plošinou a opěrnými zídkami – stojí při cestě na Českou Lípu
Mariánský sloup se sochou Panny Marie z roku 1745 na nárožích se sochami svatého Josefa, Floriána, Jana Nepomuckého a Františka Xaverského, autory sloupu jsou František Thune z Verneřic a Wenzel z Markvartic, materiálem je křídový pískovec, výška sloupu je 14,5 m
Pomník Jana Švermy
Fara čp. 70
Hrobka Mattauschů
Měšťanský dům čp. 17
Měšťanský dům čp. 71
Venkovská usedlost čp. 129, ul. Husova
Venkovská usedlost čp. 381, ulice Husova
Venkovská usedlost čp. 398, ulice Palackého
Lípa v Benešově nad Ploučnicí – památný strom, roste u kostela nad silnicí do Ovesné; dvojkmen; obvod kmenů 315 cm, 345 cm
Modřín u zámku – památný strom, stojí v zámeckém areálu tzv. Horního zámku
Tis v Benešově nad Ploučnicí – památný strom, roste v chodníku městské komunikace poblíž parku
Přádelna bavlny a barevna bratří Grohmannů

Osobnosti

Franz Xaver Huber (1755–1814), rakouský novinář, satirik a libretista
Theodor Grohmann (1844–1919), rakouský průmyslník, statkář a mecenáš
Joseph Willomitzer (1849–1900), v Praze působící německý novinář
Richard Friedrich Fuchs (1870–po roce 1933), německý fyziolog, vysokoškolský pedagog a politik, člen pruské státní rady
Karl Hossinger (1904–1985), německý politik (KPD, SED)
Kurt Pscherer (1915–2000), rakouský intendant a režisér
Fritz Möser (1932–2013), německý umělec
Roland Ducke (1934–2005), německý fotbalista
Peter Ducke (* 1941), německý fotbalista
Frieder Wagner (* 1942), německý filmař