Vilémov

Historie

Vilémov založili bratři Vilém starší a Vilém mladší z Egerberka v první polovině čtrnáctého století.

V první polovině patnáctého století se v držení městečka vystřídalo několik majitelů. V letech 1404–1411 to byli bratři Ondřej Paldra a Zikmund z Vařin a Vilémova, Janko z Podlesic, v letech 1419–1434 Petr a Erhart Alendorfové z Kadaně a po nich husitský hejtman Jan Mladý z Křízova, kterému král Zikmund opět potvrdil vilémovská privilegia.

Po Bedřichovi městečko vlastnili Šebestián z Doupova (1570) a Jindřich mladší z Doupova. Významným milníkem se pro městečko stal rok 1586, kdy císař Rudolf II. povýšil Vilémov na město. Udělil mu také městský znak a právo pořádat dva výroční trhy. Měšťané proto v roce 1592 koupili za sto kop grošů dům od Lorence Dopsche, ve kterém zřídili radnici. Městu patřil také pivovar a lázně, obojí zmiňované poprvé v roce 1593.

Po matce panství v letech 1605–1617 spravoval syn Vojtěch Doupovec z Doupova, který roku 1608 koupil městský mlýn i s pozemky. Majetek odkázal Ludmile z Doupova provdané za Jana Adama Haugwitze. Po nich se posledním příslušníkem rodu Doupovců ve Vilémově stal Vilém Vojtěch Doupovec z Doupova. Zemřel roku 1621, ale za účast na pražské defenestraci a stavovském povstání byl o rok později odsouzen ke konfiskaci jedné třetiny majetku, ke které patřil Vilémov s tvrzí, pivovarem, panským mlýnem a pilou, lesy, rybníky, vesnice Podlesice a Široké Třebčice a další vsi. Zabavený majetek v roce 1623 koupil hrabě Jan Zdeněk Vratislav z Mitrovic.

Hrabě Jan Zdeněk Vratislav z Mitrovic zemřel roku 1659 a pohřben byl ve vilémovské hrobce. Panství po něm zdědila dcera Alžběta Anna Františka, která se provdala za rytíře Jana Karla Hložka ze Žampachu.

V osmnáctém století město získal rod Golčů. Posledním z nich byl plukovník Arnošt Jan Golč, který se 30. prosince 1792 zastřelil, a panství po něm zdědil Vojtěch Mladota do Solopisk, který nechal starou zpustlou tvrz přestavět na malý zámek pro úředníky.

Rozvoj hornictví

Vilémov se nachází v oblasti pětipeské uhelné pánve. Uhelná sloj se nachází v hloubkách deset až sto metrů, ale zdejší hnědé uhlí je nekvalitní, protože obsahuje až 30 % popela. Přesto se v průběhu devatenáctého století, vzhledem k nedostatku paliva, začalo těžit i zde. Brzy začaly spory mezi těžaři a měšťany, kteří si stěžovali, že se jim v důsledku dolování propadají zemědělské pozemky a v roce 1833 se propadla poddolovaná cesta.

Po válce byli vysídleni němečtí obyvatelé, ale pokles počtu obyvatel nebyl tak výrazný jako jinde, protože o zdejší usedlosti byl velký zájem mezi přistěhovalci z vnitrozemí. Lákaly je sem dobré pracovní příležitosti v zemědělství, továrně na azbestové výrobky nebo v radonickém dole Františka. Část nově přistěhovaných obyvatel Vilémov opustila po velkém suchu v roce 1947. Neobdělávaných polí se ujalo jednotné zemědělské družstvo prvního typu založené v roce 1951.

Ráz venkovského městečka s řadami zemědělských usedlostí v roce 1972 pozměnila výstavba dvou panelových domů. V devadesátých letech byly zmodernizovány rozvody elektřiny, veřejného rozhlasu, osvětlení a telefonních linek.

Pamětihodnosti

• Na hřbitově stojí původně renesanční kostel svatého Mikuláše a Jména Panny Marie z roku 1612. V osmnáctém století prošel barokní úpravou. Naproti kostelu je renesanční hřbitovní kaple. Severně od kostela stojí barokní patrová budova fary.
• Klasicistní budova radnice (čp. 1) s mansardovou střechou pochází z první čtvrtiny devatenáctého století. Průčelí zdobí patrová korunní římsa a k zadní straně přiléhá dvůr obklopený dalšími dvěma křídly a ohradní zdí. Druhým památkově chráněným objektem na náměstí je venkovská usedlost čp. 37. Postavena byla okolo roku 1800. Skládá se z obytné budovy s mansardovou střechou a chlévů. Do areálu usedlosti vede zděná brána se stlačeným obloukem a dvoukřídlými dřevěnými vraty. Do roku 2016 býval chráněn také dům čp. 52 s hrázděným patrem z první poloviny devatenáctého století.
• Přibližně ve středu Náměstí stojí sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z roku 1713. Sloup je umístěn na trojbokém podstavci, v jehož nárožích jsou sochy svatého Floriána, svatého Šebestiána a archanděla. Ve výklencích podstavce jsou menší sochy Madony, svaté Anny a Panny Marie a svatého Josefa.
• Na jižním okraji vesnice se nachází hospodářský areál s budovou vilémovského zámku postaveného na místě starší tvrze koncem osmnáctého století.

Osobnosti

• Hieronymus Roth (1826–1897), politik
• Vlastimil Kopecký (1912–1967), fotbalista