Veliká Ves

Historie

Pravěk

Krajina v okolí vesnice byla osídlena už v pravěku. Většina archeologických nálezů se koncentruje do prostoru pískovny západně od vesnice, ale řada jich pochází i z dalších míst katastrálního území. V pískovně byl mimo jiné roku 1974 nalezen dvojhrob kultury se šňůrovou keramikou.

Podle berní ruly z roku 1654 Veliká Ves patřila klášteru augustinánů na Karlově, Z celkové rozlohy zdejší půdy patřilo 83 strychů k Chrašťanům

Devatenácté století

Veliká Ves je centrem okrajové hnědouhelné pánve přibližně vymezené sousedními vesnicemi. Hlavní uhelná sloj je uložena v hloubce asi padesáti metrů a její mocnost dosahuje maximálně 5,5 metru. Těžba uhlí v malých dolech se zde rozvinula již v první polovině devatenáctého století. Uspokojovala především spotřebu okolních vesnic a průmyslových podniků, protože chyběla dostatečná dopravní infrastruktura, která by umožnila přepravu uhlí ke vzdálenějším odběratelům. Po vybudování železniční trati Kadaň–Vilémov navíc nemohlo zdejší nekvalitní uhlí s vysokým obsahem popela konkurovat výhřevnějšímu uhlí z Mostecka, a většina dolů zanikla. Uhlí v něm těžilo čtyři až pět horníků. Místní učitel Franz Siegl se v době okolo poloviny devatenáctého století zasloužil o rozšíření ovocnářství v regionu.

Novodobé dějiny

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století došlo k úpadku dolování. Opět převládl zemědělský charakter vesnice a začalo ubývat obyvatel. Majitelem zdejšího velkostatku se zámkem se roku 1896 stal Jaroslav Kose z Prahy, který jej koupil za 194 tisíc zlatých.

Pamětihodnosti

• Zámek ve Veliké Vsi byl postaven v raně barokním slohu na místě starší gotické tvrze. Dochovaná novorenesanční podoba pochází z přestavby v letech 1890–1896.
• Jednolodní kostel svatého Jakuba apoštola byl postaven v barokním slohu v roce 1739 na místě staršího kostela zničeného požárem. V jeho těsném sousedství stojí patrová věž zvonice se slunečními a mechanickými hodinami.
• Sochy svatého Augustina a svatého Jana Nepomuckého po stranách vchodu do kostela