Račetice

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1209, kdy ji její tehdejší majitel, kterým byl klášter v Plasích, vyměnil s pražským biskupem Danielem II. za jiný majetek. Později se vesnice stala součástí hasištejnského panství a při jeho dělení v roce 1490 připadla Mikuláši III. Hasištejnskému z Lobkovic. Po jeho smrti došlo v roce 1518 k dalšímu dělení majetku. Část Račetic získal Zikmund Hasištejnský z Lobkovic, který ji hned následujícího roku prodal spolu s pětipeským panstvím Oplovi z Fictumu. Opl však utekl ze země, protože mu zde hrozil trest za padělání peněz. Jeho majetek byl v roce 1530 zabaven, brzy poté zastaven a roku 1547 prodán Albrechtu Šlikovi.

Od roku 1630 patřilo pětipeské panství i s Račeticemi Kryštofu Šimonu Thunovi. Podle berní ruly ve vsi žilo šest sedláků, kteří obdělávali 251 strychů polí z celkových 329 strychů. Veškerá půda se obdělávala a nebyly na ní žádné lesy. Kromě drobných zvířat rula uvádí celkem třicet krav, patnáct dobytčat, třináct ovcí, šestnáct koz a 55 prasat. Do roku 1757 se více než zdvojnásobil počet domů a pracovali zde krejčí, řezník a truhlář. Děti chodily do libědické školy. Nebyl zde žádný kostel, a proto lidé chodili na mše do Libědic, ale v roce 1770 na návsi postavili rokokovou kapli svatého Vojtěcha.

Po zrušení poddanství zůstaly Račetice místní části Libědic a osamostatnily se až v roce 1874. V květnu 1901 zřídil vikář Spanuth račetický evangelický stacionář a v září stejného roku vznikl německý evangelický spolek, který nechal v roce 1903 postavit evangelickou kapli. Náklady ve výši dvanáct tisíc korun uhradil z veřejné sbírky.

Během pozemkové reformy v roce 1926 přišlo do Račetic 17 rodin z okolí Žamberka a Ledče nad Sázavou. Každé rodině bylo přiděleno 16–18 ha půdy získané rozdělením pozemků místního velkostatku. Hned v následujícím roce otevřeli českou školu a knihovnu. Po zabrání Sudet Německem v roce 1938 však většina Čechů odešla do vnitrozemí. Během druhé světové války byl v domě čp. 42 zřízen zajatecký tábor pro patnáct mužů, kteří přes den pracovali na polích. Po skončení války se Češi vrátili a uvolněné domy dostávali noví přistěhovalci.

V padesátých letech 20. století bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které patřilo mezi nejlepší v celém okrese a jako ukázkový příklad hospodaření bylo navštěvováno zahraničními delegacemi. Postupně se spojilo s družstvy v Libědicích, Pětipsech, Lestkově a Čejkovicích. Od roku 1976 pod názvem JZD Nástup se sídlem v Račeticích hospodařilo na 3 043 ha (z toho na 2 864 ha orné půdy a 16 ha chmelnic). Družstvo se zaměřovalo na chov skotu a pěstování obilí a cibule, jejíž velká část se vyvážela do NSR. Vzhledem k poloze ve srážkovém stínu Krušných hor byla v okolí Račetic vybudována rozsáhlá závlahová síť napájená ze Sedleckého rybníka s přečerpávací stanicí v bývalé pískovně nad vesnicí. V roce 1984 byl zprovozněn vodovod, který přivádí vodu z okolí Konic, protože voda v místních studnách nevyhovovala hygienickým požadavkům.

Pamětihodnosti

Na návsi stojí rokoková kaple svatého Vojtěcha postavená v roce 1770. Má obdélný půdorys s trojbokým závěrem na východě a tabulovým štítem na západě. Osvětlují ji kasulová okna. Uvnitř je výklenkový oltář se sochou svatého Vojtěcha a soškami Panny Marie. Některé z domů na návsi, vzájemně spojených branami dvorů, jsou pozdně barokního původu. Na domě čp. 26 je umístěna socha svatého Jana Nepomuckého z konce 18. století.