Pětipsy (Okres Chomutov)

Historie

První písemná zmínka o Pětipsech je z roku 1226, kdy patřily doksanskému klášteru. Později se staly královským majetkem a v roce 1322 je od Jana Lucemburského jako léno získal Fridrich (též Bedřich nebo Frycek) z Egerberka, který zde postavil tvrz. Rodu Pětipeských z Chýš a Egerberka vesnice patřila téměř 200 let.

Po polovině 19. století došlo k rozvoji silniční sítě. V roce 1854 byla postavena silnice z Kadaně do Podbořan (II/224), na kterou v roce 1882 navázala silnice do Žatce (II/225).

Gustav Hodek v roce 1866 postavil ve vsi cukrovar,

Pětipeská hnědouhelná pánev

Pětipsy jsou centrem méně významné pětipeské hnědouhelné pánve, která je jižním pokračováním hlavní podkrušnohorské pánve. Její hlavní část se nachází podél Liboce mezi Radonicemi a Libědicemi, ale jižně od Pětipes je rozdělena čedičovými výlevy na menší pánvičky, ve kterých uhelné sloje vystupují až na povrch. Hlavní uhelná sloj je mocná devět až dvacet metrů a ve směru na východ a severovýchod se mocnost zmenšuje a zhoršuje se kvalita uhlí. To se v ní začalo těžit již na konci 18. století. Nejstarší těžební lokalita se uvádí u Stranné v roce 1786 a oblast mezi Mory a Širokými Třebčicemi se připomíná v roce 1780. Uhlí se těžilo v menších dolech a větší byly jen podniky hraběta Černína jihozápadně od Pětipsů a knížete Salma u Širokých Třebčic. K prvnímu útlumu těžby došlo během hospodářské krize po roce 1873, kdy mnoho dolů zaniklo. Rozvoj místních cihelen, pivovarů a cukrovarů si však vyžádal větší spotřebu uhlí, a proto došlo na počátku 80. let 19. století k oživení těžby. Druhý útlum způsobilo vybudování Doupovské dráhy, která umožnila dopravu levného a mnohem kvalitnějšího uhlí z Mostecka. Zvýšený zájem o zdejší uhlí se objevil až na konci první světové války, kdy ostatní těžební lokality nestačily pokrývat stoupající spotřebu. Vznikly nebo byly obnoveny nové doly, z nichž nejdéle přetrvaly doly radonické Stamm a Juliána uzavřené během hospodářské krize v roce 1933. Posledním producentem uhlí na Pětipesku byl důl Františka u Radonic.

V roce 1934 byla ve vesnici Františkem Sommerem založena organizace Sudetoněmecké strany, která výraznou většinou dvanácti mandátů vyhrála obecní volby v roce 1938. Česká volební skupina získala jen dva mandáty a Komunistická strana Československa jeden mandát. Národností napětí rostlo a dne 14. září došlo k incidentu, kdy se část četníků podílela na ostraze hranice u Výsluní. Toho využil pětipeský řezník Reichl a pokusil přepadnout četnickou stanici, ale byl včas odhalen a zatčen. Během druhé světové války byla část zámku upravena na zajatecký tábor. V roce 1940 v něm žilo 130 francouzských zajatců, kteří byli postupně rozdělení do sousedních vesnic k práci na polích. V samotných Pětipsech jich zůstalo jen 35, ale v průběhu války se tu vystřídalo okolo 150 zajatců.