Perštejn

Historie

Nejstarší dějiny vesnice jsou spojeny s hradem, který nad soutokem dvou potoků založili nejspíše páni ze Šumburka ve druhé polovině třináctého století,

Od šestnáctého století se v Perštejně zpracovávala železná ruda z okolních dolů. První panské železárny tvořené dvěma hamry a vysokou pecí zde vznikly roku 1574.

Sedmnácté a osmnácté století

Během třicetileté války Perštejn opakovaně napadaly oddíly švédských vojáků. Stalo se tak v letech 1633, 1634, 1639, 1642 a 1645. V důsledku toho bylo zničeno mnoho domů a snížil se počet obyvatel. Podle urbáře kláštereckého panství z roku 1649 ve vsi žili jen dva chalupníci a deset zahradníků. I přes válečné události však stále fungoval hostinec , který patřil rodině Schöffelů zmiňované v Perštejně už roku 1604. Majitelé hostince byli roku 1649 osvobozeni od placení dědičných dávek a roboty, směli péct pečivo pro hamerníky, porážet dobytek a provozovat kovárnu. Za to museli prodávat jen panské pivo a udržovat stáj pro koně z hamrů. Podle berní ruly z roku 1654 se stav vesnice zlepšil. Žilo v ní deset sedláků a čtyři poddaní bez pozemků. Sedláci chovali dohromady 27 krav, patnáct jalovic, sedmnáct koz, tři ovce a dvě prasata. Kromě toho měli dvanáct potahů a dva provozovali šenk.

Roku 1680 vypuklo na kláštereckém panství selské povstání. Jedním z jeho vůdců se stal Jiří Schöffel, kterému vrchnost nepřiznala všechna dědičná práva a svobody spojená s provozováním hostince. Povstání potlačili vojáci vyslaní žateckým hejtmanem. Následující soud v Kadani odsoudil Jiří Schöffela k trestu smrti, ale ten mezitím stihl i s rodinou uprchnout. Druhý vůdce, Tobiáš Fiedler z Vernéřova, byl popraven.

Podnikání se Josefu Hergelovi vyplácelo a roku 1724 nechal ve vsi postavit kapli svatého Josefa. Mše v ní sloužil od roku 1732 klášterecký farář, ale roku 1786 měla kaple vlastního lokalistu. Velikost kaple nedostačovala rostoucímu počtu obyvatel, a proto byl roku 1788 postaven provizorní dřevěný kostel. Ten začal rychle chátrat, a v roce 1795 byla zahájena stavba nového kostela. O dva roky později byl kostel svatého Vendelína dokončen. Přesto provoz zůstával ztrátový, a proto byla vysoká pec roku 1864 uzavřena.

Nepříznivá situace s nedostatkem pracovních příležitostí se začala pomalu zlepšovat a rozvoj průmyslu podpořilo také zprovoznění železniční trati z Chomutova do Chebu dne 9. října 1871. Ve druhé polovině devatenáctého a první polovině dvacátého století v Perštejně působily kromě dalších drobných podniků a živností tyto firmy:

• Od roku 1885 fungovala pod názvem První krušnohorská kartonážka Anton Rossner a syn v Perštejně továrna na výrobu potřeb pro lékárníky, klenotníky, parfumerii nebo potravinářské obaly. V roce 1948 byla začleněna k Západočeským papírnám.
• Ve stejném roce byl Hermannem Pickartem založen podnik (První perštejnská továrna na pily a nástroje). Vyráběla pily, dřevoobráběcí a kovoobráběcí nástroje.
• Perštejnská továrna na pily a nástroje bratří Altenů, kde se od roku 1911 vyráběly nástroje na zpracování dřeva (různé druhy pil, hoblovací nože, hřídele), ještě v roce 1943 zaměstnávala 21 dělníků, ale o čtyři roky později její vybavení převzal národní podnik Pilana Hulín a výroba v Perštejně zanikla. Perštejn se totiž stal, i přes rozvoj průmyslu, oblíbeným letoviskem, jehož význam podpořil objev pramene kyselky.

Dne 3. října 1938 Perštejn obsadila německá armáda. Na počátku války byl postaven nový vodovod z Údolíčka a koupaliště na místě starého obecního rybníka.

Ještě v roce 1945 Perštejn získal vojenskou posádku, byla založena Družstevní záložna pro letovisko Perštejn a okolí s cílem podpořit české podnikání. Začal tu působit divadelní spolek Hraničář, fungovaly oddíly Sokola a skautů a byl otevřen družstevní podnik Včela. V padesátých letech Sokola nahradila TJ Spartak.

Pamětihodnosti

• Zřícenina hradu Perštejn postaveného na konci třináctého století stojí na ostrohu nad soutokem Hučivého a Malodolského potoka. Hrad byl opuštěn v průběhu první poloviny šestnáctého století.
• Dominantou středu vesnice je klasicistní kostel svatého Vendelína postavený v letech 1795–1796.
• Na východním okraji vesnice se zvedá strmý svah vrchu Hradiště (též Burberg, 524 m n. m.). Podle průzkumu z roku 1950 se na jeho vrcholové plošině nacházelo halštatské nebo raně středověké hradiště. Přestože jeho existence nebyla prokázána žádnými nálezy, je lokalita chráněná jako kulturní památka.
• V malém parku na křižovatce ulic Hlavní a Slunečná je umístěn pomník amerického stíhacího pilota poručíka Wilsona, který se poblíž vesnice zřítil 16. prosince 1943 a při havárii uhořel. Pohřben byl nejprve na perštejnském hřbitově a později byly jeho ostatky přeneseny na Olšanské hřbitovy. V parčíku také stojí pomník Václava Řezáče.
• Na levém břehu Ohře se nachází lezecká oblast regionálního významu. Skály jsou vysoké až 40 metrů a nabízí převážně stěnové lezení po ostrých lištách.